Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Milující muži
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
26.1.11 07:56
tak já nevím, ten můj je moc rád a těší se na mimo, ale že by kolem mě nějak skákal… 
to on asi nebude nikdy, není ten typ, ale chová se hezky, ale řekla bych, že normálně…já mám pocit, že Ti chlapi jsou dost někdy zabrždění…nechci tím ale nikoho urazit 
myslím to tak, že jsou hodně pragmatičtí a mimi zatím pořádně neviděli…prožívají to nejvíc až se narodí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.11 08:11
tak kolem mě taky neskáče a neopečovává. Já bych to hlavně ani nechtěla, uplně to nesnáším, jsem těhotná, ne neschopná 
Ale prožívá to se mnou hezky, povídá si s bříškem, moc se těší, pořád dedukuje jak bude asi vypadat, plánuje, co s ní bude dělat, jak bude chodit na procházky atd. Chodí se mnou k doktorovi aby malou viděl a věděl jak na tom jsem. Miminko jmse oba moc chtěli a oba se na něj moc těšíme 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.11 08:15
Snáší to trpělivě. Není to typ, co by mě hýčkal, je to normální chlap, co chodí pozdě z práce a potěší ho, když udělám večeři, k úklidu ho musím honit. Toť první část dotazu. Stane se, že nemáme náladu a rafneme se, ale jde-li o malichernost, tak to oba po chvíli spláchneme a výčitky z toho nemáme, to k životu patří.
PS po porodu to nepřejde, naopak přijde ještě poporodní depka, počítej s tím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.11 08:20
super, moje nálady z rizika porodu v 29. týdnu snášel trpělivě do té doby, než bouchnul a pravil, že ze mě to dítě vymlátí a bude klid…
Upozorňuju, že jinak je normální, navenek by se dal kvalifikovat jako ideální manžel a tatínek, ale tímto zarazil první (no vlastně už druhý či třetí) hřebík do rakve naší lásky. Důvěra už tam nikdy nebude…
Tak bacha na to, dámy, doporučuju se přece jen trochu ovládat nebo jít z dosahu chlapa, když vás nálady přesahují..
NiKi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.11 08:33
rozumbrada píše:
Snáší to trpělivě. Není to typ, co by mě hýčkal, je to normální chlap, co chodí pozdě z práce a potěší ho, když udělám večeři, k úklidu ho musím honit. Toť první část dotazu. Stane se, že nemáme náladu a rafneme se, ale jde-li o malichernost, tak to oba po chvíli spláchneme a výčitky z toho nemáme, to k životu patří.PS po porodu to nepřejde, naopak přijde ještě poporodní depka, počítej s tím.
přesně tak, přijde poporodní depka a potom zhruba tak tři roky, kdy vás bude dokola vytáčet dítě… a pak už půjdeš do práce, dítě do školky, školy a na nějakej vztah už nezbyde čas…
asi tak…
NiKi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.11 08:46
Můj manžel je teda zlatíčko, na miminko jsme si počkali a když se to konečně povedlo, tak se o nás začal ještě víc starat. Musím říct, že ve spoustě věcí mě strašně překvapil. Moc se mu nelíbilo, že chodím do práce, ale pak nastaly nějaké problémy a já šla ze dne na den na nemocenskou a bylo vidět, že se mu ulevilo. Ať jsem si vymyslela sebemenší blbost, tak byl pro, takže jsme za těch několik měsíců vymalovali a předělali prakticky celej byt a nakoupili milión věcí pro malou. Neprotestoval, když jsem si vybrala dražší věc než bylo v plánu, nemrzelo ho jet 100km jen kvůli několika drobnostem, prostě se stará co to jde. Na ty nejdůležitější prohlídky šel se mnou. Každý den se několikrát na malou ptá, hladí mi břícho, pusinkuje, když mě něco bolí, tak se mi snaží pomoct. Ale hlavně statečně snáší veškerý moje nálady, který se v poslední době u mě objevují. Chudák, taky většinou odnese všechen můj vztek 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.11 09:12
Ten můj je zlatíčko (jako vždycky, ať jsem těhu nebo ne). Náladová a podrážděná jsem bývala hlavně na začátku a to zvládal levou zadní a s usměvem (a já bych si nejradši za to nafackovala…). Když mě propustili ve 13.týdnu z nemocnice a musela jsem doma jen ležet, doma po příchodu jsem měla uklizeno, navařeno na tři dny, povlíknuté postele, prý abych šla ležet do čistého a večer z práce přišel s kytkou. Dokonce i dva týdny žehlil, dokud jsem byla tak neschopná. 
A teď už jak začalo mimčo kopat tak, že už to cítí i tatínek, tak chce být u každého kopanečku, sahá na bříško a včera mi řekl, že teď už to pro něj není tak imaginární, ale že už si ten nový život začíná představovat i on. Zkrátka prožívá to (doposavad to bylo spíš vnitřně, teď už se ho to těma pohybama taky týká), stará se se o mě (například mě každý večer maže) a vybíráme spolu kočárek i další věci. U všeho chce být. A já ho miluju a nevyměnila bych ho za nic na světě. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.11 09:15
vegiska píše:
tak já nevím, ten můj je moc rád a těší se na mimo, ale že by kolem mě nějak skákal…
Je to tak. Ti chlapi to tak neprožívají, oni vlastně nemají jak. My od začátku máme miminko v bříšku, pozorujeme na sobě změny, jak rostou pupíky … zkrátka se cítíme jinak, jenže jich se to prostě přímo nedotýká. Jak mi přítel včera řekl: pro chlapa je to zajímavé v otázce sexu a pak když se to narodí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.11 09:25
Tak nálady atd. snášel statečně, i hysterické výstupy, že nemáme ještě nic pro miminko, ale opečovávání moc nebylo. Např. jsme spolu stěhovali skříň (spíš skříňku, byla lehká, ale ostatní pak omdlévali hrůzou, když to slyšeli 
) a odmítl mi vymalovat kolem postýlky a přebalováku, že je to zbytečné - tak jsem si to asi 14 dní před porodem dělala sama
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.11 09:34
Tak mě bylo první 3 měsíce špatně, takže jsem byla dost protivná a náladová a to tak nějak přecházel…že jsem fakt těhotná začal pořádně vnímat, až po screeningu…a to už kolem mě poskakuje A z každého velkého ultrazvuku je dojatý a mimo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.11 09:36
Můj muž přišel s tím, že chce miminko, jako první. A hýčkal mě, trpělivě mi obouval boty, bagroval mě z auta, chodil se mnou na všechny monitory, na kurzy pro tatínky, každé ráno se nechal „nakopat“ od malé v bříšku a povídal si s ní, byl u porodu skvělou oporou a spoustu dalších věcí. Neznám žádné nálady, ani v těhu, ani teď. Byla jsem neustále ještě víc, než obvykle, jak nabitá pozitivní energií a vysmátá 
Chodila jsem do práce tuším ještě 8týdný před porodem, s mužem jsme chodili na procházky, plavat, do divadla, ještě 4dny před porodem jsme byli v kině, týden před porodem celekm daleko u tchánů, prostě aktivní těhule. Taky nám objednal ateliér na focení s bříškem, tak máme nádherný fotky. 
Už aby to bylo znova 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.11 12:54
přítel je hrozně zlatej, na všechna vyšetření chodí se mnou, hrozně si pochvaluje, jak jsem na něj hrozně hodná, že bych měla být těhotná pořád a plánuje už další dítě (no, myslím, že to si povíme, až nám tu bude malá vřískat, jestli chce další tak rychle) .. Na jednu stranu mě těší, že je tak hodnej, ale někdy mě to taky malinko štve, protože já jsem tvrdá palice, ráda si dělám věci sama, neexistuje, aby mi zavazoval boty, nákup taky unesu, jenže on by byl nejradši, kdybych celej den seděla s nohama nahoru .. někdy mu radši ani nevyprávím, co jsem ten den dělala, protože by z toho byl celej auf, jestli jsem si nějak neublížila.. no, je to zlatíčko
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.1.11 17:10
NiKina píše:rozumbrada píše:přesně tak, přijde poporodní depka a potom zhruba tak tři roky, kdy vás bude dokola vytáčet dítě… a pak už půjdeš do práce, dítě do školky, školy a na nějakej vztah už nezbyde čas…
Snáší to trpělivě. Není to typ, co by mě hýčkal, je to normální chlap, co chodí pozdě z práce a potěší ho, když udělám večeři, k úklidu ho musím honit. Toť první část dotazu. Stane se, že nemáme náladu a rafneme se, ale jde-li o malichernost, tak to oba po chvíli spláchneme a výčitky z toho nemáme, to k životu patří.PS po porodu to nepřejde, naopak přijde ještě poporodní depka, počítej s tím.
asi tak…
NiKi
tak s tím nesouhlasím. Na nějakej vztah nezbyde čas? Snad jaký si to člověk udělá, takové to má a vztah by se měl hýčkat jak s dítětem tak bez něj. Já jsem ráda za chlapa, kterého mám. Vím, že my na sebe čas budeme mít vždy..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.11 16:46
Koukám, že jsou ti tatínkové zlatí a jsem moc ráda Co taky těhulku potěší a dojme víc, než když taťka rozmlouvá s mrňouskem přes bříško?! S tím mým to bylo ze začátku hodně složitý.. Dělali jsme oba hovadiny a nakonec nám oběma došlo, že jedině naše rodina-my tři-je to nejkrásnější a nejdůležitější, co nás mohlo potkat. Je to zlatíčko a pomáhá, kde může, až mě to někdy trochu „otravuje“ a říkám mu, že jsem těhotná a ne nemohoucí:-) třeba když mi div nevyrve z ruky hrnek s kakaem, aby mi ho odnesl na stůl on Říká, že si nedokáže představit, jak se bude cítit, až bude maličkého prvně držet v náruči, když už teď je tak mimo z každého kopance Přeju vám všem holky, ať to s námi ti chlapi přežijou ve zdraví a hlavně ať jim to vydrží i rok, dva, tři, deset, dvacet po porodu Když už jim pereme ty fusekle, tak ať nám aspoň někdy přinesou kytičku, že?? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
Ahoj holky, chci se zeptat, jak s vámi snáší vaše očekávání drahé polovičky? Hýčkají si vás? Já si na partnera nemohu ani v nejmenším stěžovat, hezky se o mě stará, akorát je mi moc líto, když jsem na něj hnusná, protože mám samozřejmě taky ty svoje těhotenské náladičky, že jsem nesnesitelná i sama sobě. Doufám, že to po porodu přejde
chudák, všechno to odnese. Jste na tom někdo taky tak? pa