Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ahoj holky, moc Vás prosím o radu. Je mi 36 let, už rok se těšíme s mým přítelem že jednoho krásného dne otěhotním. Konečně přišla vhodná doba a já konečně našla na testu dvě čárky. Jsem ve 4. tt, ale bohužel jsem těžce onemocněla a proto musím na miniinterrupci. Jsem z toho strašně zoufalá, tolik jsem se těšila, mám z toho strašný pocit, a hlavně propadám panice, že v takovém věku už po interrupci neotěhotním. Prosím Vás o radu, zda si myslíte, že se dá i v tolika letech po takovém zákroku znovu otěhotnět. Moc Vám děkuji.
Ahoj, nevidim problém, proč by si už otěhotnět neměla, hlavně miniinterupce je v pohodě, to neni žádný velký zásah do těla, horší je to až v pokročilejším stavu, kdy už se dělá ta normální. Neboj se, určitě zase brzy otěhotníš
![]()
@Petra76 píše:
Ahoj holky, moc Vás prosím o radu. Je mi 36 let, už rok se těšíme s mým přítelem že jednoho krásného dne otěhotním. Konečně přišla vhodná doba a já konečně našla na testu dvě čárky. Jsem ve 4. tt, ale bohužel jsem těžce onemocněla a proto musím na miniinterrupci. Jsem z toho strašně zoufalá, tolik jsem se těšila, mám z toho strašný pocit, a hlavně propadám panice, že v takovém věku už po interrupci neotěhotním. Prosím Vás o radu, zda si myslíte, že se dá i v tolika letech po takovém zákroku znovu otěhotnět. Moc Vám děkuji.
Určitě ano.Je mi taky 36 let, byla jsem na revizi, bylo mě 35 let-kvůli ZT a dnes už jsem ve třetím trimestru.
Tak se neboj, to půjde a přeji ti, aby jsi se brzo uzdravila
Ahoj, určitě dá, neboj. Věkem sice plodnost klesá, ale plodnost jako taková je záležitost vysoce individuální. Je spousta holek, které mají problémy s otěhotněním a je jim kolem dvaceti, pětadvaceti a stejně tak spousta holek, které v pohodě otěhotní i kolem pětatřiceti po pár pokusech
. Hlavně nepropadej panice a nevsugerovávej si negativní myšlenky. Šlo to jednou, půjde to podruhé
.
Mohu se zeptat co máš za nemoc, že budeš muset na interupci..jinak je mi to líto, ale uvidíš časem se opet dočkáte
Moc Vám děkuju za odpovědi.
Od narození svého prvního syna trpím depresemi. Než jsme se začali snažit o mimi, tak jsem je vysadila, bojím se totiž jíst nějaké prášky v těhu. No a deprese jsou opět tady. Nemůžu nic dělat, jen se klepu, nejím, od toho dne kdy se objevily jsem už zhubla 3 kila, proto jsem se domluvila s lékařem že bude lepší, když se dám psych.do pořádku a zkusím to znova.
Ještě jednou Vám děkuji za odpovědi, je to pro mě strašně povzbudivé.
Ale je spousty antidepresiv, co se mužou brát v těhotenství, vysazovat určitě nebyl dobrý nápad, ale pokud by si se domluvila se svoji psychiatričkou, tak si myslím, že by Ti pomohla, protože co tak vím, deprese jsou dlouhodobé a nějakou dobu se musí léčit a někomu zustanou leky v malých dávkcáh několik let ![]()
Nemoc nemohu soudit,,, ani jak moc by prasky ublizuji. Ma zkusenost v unoru ZT, revize. A v kvetnu //. Ja otehotnim hned, prvnimu miminku jsme nechali volny prubeh od prosince. Tak at si co nejdriv fit.
Při příštím těhotenství, pokud se podaří, je určitě brát budu, tohle už nechci nikdy zažít. Otěhotněla jsem hned po prvním pokusu, takže alespon to je pro me pozitivní, že jsem ještě plodná, a za tři měsíce to hned budu zkoušet znova.
Děkuju
Taky znám holčiny s menšími dávky leku na deprese, a tehu zvládly, deti jsou zdravé..ale ty sama víš ai dr jak zle na tom jsi a podle toho se rozhoduj..jen aby te interupce nepoložila víc než to těhu..myslím tak že se kvuly tomu budeš víc trápit
Peto a skoušely jste nasadit slabší leky, na interupci máš čas snad do 7týdne, jsi ve 4, co ty dva týdny skusit ty leky a pak případně kyretáž
Ale pokud brát prášky stejně budeš, proč si to miminko nenecháš?
Nasadí Ti leky, pokud je ještě znovu nemáš a vyjde to nastejno ![]()
@Sasanka30 píše:
Ale pokud brát prášky stejně budeš, proč si to miminko nenecháš?
Nasadí Ti leky, pokud je ještě znovu nemáš a vyjde to nastejno
taky by mi toto tehu přišlo škoda pokud budou prášky při příštím
další vec je ta že pokud budeš brát prášky a snažit se o mimi, mužou ty prášky zpusobit to že to nepujde ![]()
Peti, určitě by se to dalo, ale v takovém stavu jak ted jsem si myslím, že to pro to miminko není vůbec dobré. Měla bych být veselá a těšit se a hladit po bříšku, a ne zvracet z vlasních negativních myšlenek a klepat se jako osika celý den a jen brečet a bát se všeho, přišlo to tak, že jsem se bála toho, že jsem si vzala prášek od bolesti, když jsem ještě nevěděla že jsem těhotná… taková hloupost, ale já se toho bála. já věřím, že příště to bude už dobré.