Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@AdaAda asi nemusím vysvětlovat, že pro rodiče, kterým vyhovuje spaní s dítětem v posteli, je tato metoda naprosto nevhodná, že?
ale pro jiné jsou ty uměle nastavené minuty vysvobozením ![]()
@Evulka33
V 15 letech je skoro každé dítě drzé ![]()
Nevím, co přesně mamánek je, ale, jen tak pro počtení.
Tchýně a tchán jsou oba doktoři (to tu zmiňuji proto, aby si někdo nemyslel, že jsou např. hipíci, i když proti hipíkům nic nemám ![]()
Můj manžel s nima spal v jedné posteli do 6 let. Rodiče ho nikdy neuhodili apod. Když jsem to probírala s tchýní říkala: Já lidi nebiju. Neuhodila bych ani svého největšího nepřítele, proč bych měla bít svoje dítě, které miluju nejvíc na světě…
A manžel? V 18 letech odjel do města vzdáleného 350 km studovat VŠ, od 23 let pracuje, má dobrou práci, úspěšný, je soběstačný, samostatný, pohlídá malého, normální, milující chlap, který se nerad hádá, udělal by pro mě cokoliv, pomáhá mým rodičům atd, není náročný na jídlo, jíme 3 i 4 dny to samé ![]()
Má ještě 2 bráchy a ti jsou na tom podobně.
Spíš si myslím, že lidi, co se neumí postavit na vlastní nohy jsou děti, které nemají v rodičích podporu, vidí nevhodný příklad; rodiče na ně nemají čas nebo jim kupují spousty drahých věcí, hraček, oblečení.
Ale to už jsme se dostaly někam jinam od tématu…
@AdaAda ono asi záleží i na povaze dítěte. Fyzicky trestané dítko si z toho může vzít ponaučení a taky to na něm může zanechat následky. a stejně tak dítko, které nikdy nedostane ani přes ruku, spí s rodičema do 6 let, atd může v dospělosti být jako tvůj manžel nebo jako 40ti letej nezaměstnanej panic a stálý obyvatel mamahotelu, v horšiím případě feťák, co doma krade cokoliv se dá prodat, protože rodičům to přeci nevadí a budou ho milovat vždy a za všech okolností…teď přehánim ![]()
Každopádně začínám mít pocit, že diskuze se začíná stáčet úplně jiným směrem…
Já třeba miluju pocit, když je prcek se mnou v posteli a funíme si pod nos…jen nechci být otrok svého dítěte co se týče dvou-tŕíhodinového uspáváni se mnou v posteli, kdy se nesmím pohnout ![]()
@Evulka33
Ale to, že dítě spí s rodičí přece neznamená, že uspávám 2-3 hod a nesmím se pohnout.
konkrétně - Uspala jsem v 21 hod (trvalo to 15min) a teď jsem dole v obýváku, půjdu do postele třeba za půl hoďky.
Viděla bych to naopak - uživatelé drog, co kradou doma atd, jsou spíš lidé, kteří většinou prošli tvrdou výchovou, nemají sebevědomí… apod
@AdaAda co je to za blabol
uživatele drog mohli MIT výchovu opici lásky i výchovu tvrdou ![]()
@Sandra752
Použila jsem slovní spojení a slova:
Viděla bych to - osobní názor
Spíš lidé - ne všichni lidé
Většinou - víc než 50%
Nemyslím, že by to byl až takový blábol, ale chápu, jestli máš potřebu si do mě rýpnout. Souhlasím s tvrzením, že uživatelé drog mohli mít jakoukoliv výchovu.
@AdaAda já to myslela na sebe…proto jsme my zkusili Estivillovu metodu usínání…nevadil mi prcek v posteli, ale to, že vyžadoval, abych tam byla s ním a nesměla jsem se hnout z místnosti…určitě to tak nemá každé dítko, já mluvila čistě jen o naší situaci doma.
Jestli umite trochu anglicky tak ohledně te nezávislosti a odpovědnosti doporučuji přečíst toto http://evolutionaryparenting.com/…sible-adult/
Hned první bod - nechme děti at jsou na nás plně závislé souvisí právě i s tím spaním.
Další podobná témata podle názvu
Nechce spát v postýlce
Nechce spat v postylce
Nechce spát v postýlce
Pomoc - nechce spát ve své postýlce
Nechce spát ve svojí postýlce
Nechce spát v postýlce ve dne
Nechce spát v postýlce, jak na to?
Tenhle seznam temat na me tady vykukuje hned dole… zarazejici, kolik deti nechce spat samo v postylce. Ze by mely duvod?
![]()
Jsme jen lidi, a co člověk, to názor. Takže záleží na každém jak se zařídí. Někdo vidí veškerou lásku ve svém dítěti a rozdal by se, tak si užívá dítěte i v posteli, toho hrejiveho pocitu bezmezne lásky. A jiný vidí v osamostatnění a pohodlí více. Nemůžeme se přece odsuzovat za jiný názor. V tom je přece naše jedinečnost. A svým dětem můžeme poskytnout cokoli a z něj se může stát také cokoli, fantazie je veliká, svět taky, a kamarádi jsou všude, takže nezáleží až tak úplně na naší výchově, ale na osobnosti a uvědomění si toho, v čem může naše dítě vidět smysl života, a ukázat mu jej nemusíme my, rodiče, ale kdokoliv, kdo na nás udělá dojem, s kým se dítě bude stýkat…