Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Došlo už v některé z těch diskusí k odhalení, co vlastně tak nepředstavitelného už zakladatelka stihla zažít?
@Pet32 kdo mě živí? bydlím u rodičů a mám nějaké peníze… za co bych se pochválila? to nevím
@irca555 v Tvým věku jsem udělala taky spoustu blbostí. Ale vše chce čas a hlavně si to uvědomit a z chyb se poučit. Dostaneš se z toho neboj. Je to dlouhá cesta ale každá zkušenost a hlavně ta negativní, Tě posune dál.
@irca555 píše:
@Jana525 spím dobře, běžnej život bych zvládala jenže já prostě nemám,,proč"
A jaké proč bys čekala? Co by mělo být tvým hnacím motorem? ![]()
@irca555 začít dnes jsem krásně uklidila byt, uvařila dobrý oběd, naučila jsem se něco nového, ze začátku ti to půjde těžce, ale když se každý den pochválíš, půjde to samo
Já se divím, že ji tady dáváte rady, když je má u pr..dele. Je to jen chudinka co se snaží aby ji každý politoval. Už je to trapný. Litovat tě zakladatelko nebudu, jaký sis to udělala takové to máš. Rady nechceš slyšet a litovat? To nikam nevede.
Ideální by bylo, kdyby Tě rodiče poslali „do světa“ dospět.
Pak by bylo i proč žít, když bys musela vydělávat na své bydlení, jídlo, řešit úplně obyčejné povinnosti všedního dne.
Držím palce.
@irca555 zakladatelko, na základě tvých předchozích diskuzí bych řekla, že hlavní problém je ve tvé hlavě, možná tvá situace není až tak černá, jak si ji malujes, a možná má snadnější řešení, než teď vidíš (třeba začít cvičit s tím prstem). Měla bys vyhledat psychologa, víc ti už asi emimino dát nemůže.
Zakladatelko a umíš cokoliv vytvořit? co kdyby jsi něco zhotovila a dala do charitativní aukce třeba pro dětský hospic, lepší než pořád brečet a nechci slyšet že nemůžeš kvůli prstu můžeš
Desátá litující diskuze.
Zakladatelko, očividně si zažila velký kulový protože se chováš jako dítě v první třídě. To už není možný.
Lidi s těžkým životem, po traumatech nejsou takový plačky. Naopak se umí životu postavit čelem a postarat se o sebe.
Očividně máš duševní nemoc. Už tě x lidí posílalo k lékaři. Nebyla si nikde. Se svým životem si za těch x dní co jsi tu neudělala nic. Takže ano, tvůj život stojí za prd. Tvojí vinou, žádnou jinou.
K práci se ani vyjadřovat nebudu. Bylo ti opět x krát poraděno. Nic. Čekáš že na bolavej prst dostaneš důchod a budeš celej život sedět doma? Ne.
To zní jako že jsi po uši v docela hluboké depresi.
To se dá dost srovnat. Optimální cesta je kombinace psychoterapie a vhodných léků. Pokud se ti nedaří fugovat mezi lidmi, tak po nějaké době individuální psychoterapie se dost hodí přidat k tomu i skupinovou.
Neznamená to že jsi blázen, vadná a nebo že to dokonce je známka slabosti či selhání.
Spíš si holt dostala do začátků výrazně horší podmínky v tom, co ti mohli a nemohli dát tvoji rodiče.
Teď už jsi dospělá a pokud chceš fungovat tak, aby si byla přeci jen spokojená a našla nějaký smysl v tom, co dělat a nedělat, tak tě to holt bude stát výrazně víc práce, než těch, co si vylosovali jiné rodiny, do kterých se narodit.
Takže jako střednědobý cíl bych si na tvém místě dala srovnání neurochemie, nalezení nějakého pozitivního vztahu k sobě samé a hledání toho, co použít jako cíl dlouhodobý. Případně jako bonus se učit fungovat mezi lidma. To jde a jde to i třeba pro lidi s poruchami autistického spektra - kteří taky prostě mají mozek jinak a je pro ně například strašně složité porozumět emocím a zacházet s nimi.
Dobrý deň,
chcela by som tie z Vás, ktoré zakladateľku diskusie urážate výrazne poprosiť, aby ste s tým prestali. Ja viem, že každý má právo na názor, no niekedy je rozumné mlčanie lepšie ako bezcitná pravda. Niektoré svojimi slovami určite nepomáhate duševnému zdraviu zakladateľky, prosím berte to na vedomie. ![]()
Pekný deň,
Kristína ![]()
@Ou píše:
To zní jako že jsi po uši v docela hluboké depresi.To se dá dost srovnat. Optimální cesta je kombinace psychoterapie a vhodných léků. Pokud se ti nedaří fugovat mezi lidmi, tak po nějaké době individuální psychoterapie se dost hodí přidat k tomu i skupinovou.
Neznamená to že jsi blázen, vadná a nebo že to dokonce je známka slabosti či selhání.
Spíš si holt dostala do začátků výrazně horší podmínky v tom, co ti mohli a nemohli dát tvoji rodiče.
Teď už jsi dospělá a pokud chceš fungovat tak, aby si byla přeci jen spokojená a našla nějaký smysl v tom, co dělat a nedělat, tak tě to holt bude stát výrazně víc práce, než těch, co si vylosovali jiné rodiny, do kterých se narodit.
Takže jako střednědobý cíl bych si na tvém místě dala srovnání neurochemie, nalezení nějakého pozitivního vztahu k sobě samé a hledání toho, co použít jako cíl dlouhodobý. Případně jako bonus se učit fungovat mezi lidma. To jde a jde to i třeba pro lidi s poruchami autistického spektra - kteří taky prostě mají mozek jinak a je pro ně například strašně složité porozumět emocím a zacházet s nimi.
@admin píše:
Dobrý deň,chcela by som tie z Vás, ktoré zakladateľku diskusie urážate výrazne poprosiť, aby ste s tým prestali. Ja viem, že každý má právo na názor, no niekedy je rozumné mlčanie lepšie ako bezcitná pravda. Niektoré svojimi slovami určite nepomáhate duševnému zdraviu zakladateľky, prosím berte to na vedomie.
Pekný deň,
Kristína
Přesně tak
Tady zas všichni chytří ![]()
Zakladatelko, ty musíš sama chtít, udělat nějakou změnu. Pomocnou ruku najdeš na vlastním rameni. Jen se vymlouváš, že něco nejde. Kdo tě živí? Co pěkného bys o sobě řekla? Za co se pochválíš? Začít žít přítomností, soustředit se na přítomný okamžik.