Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
No já bych řekla že to bylo trochu unáhlený řešení, po názoru obvoďáka, který předpokládám současně není alergolog, dát pejska pryč, notabene yorkšírka, který nemá podsadu, ale nesoudím, chápu, alergie není sranda..Pejska bych zpátky nebrala, přece dvouleťák zapomene, koupila bych třeba…bagr, nebo co ho baví, jako „odškodnění“. A když se alergie neprokáže, tak jedině dobře a pokud prcek bude dál milovníkem pejsků, tak až bude větší a rozumnější, tak pak nějakého pořídit.
Teď by to bylo nefér k lidem, kterým jste ho prodali (nebo dali), píšu z vlastní zkušenosti, po mě takhle jedna paní chtěla zpátky kočku
no měla smůlu, ale bylo to docela nepříjemný.
@Anonymní píše:
Ahoj, anonymne protoze se stydim..Mame „doma“ pomerne dost zvirat - hospodarskych a i dva velke psy. Doma sme donedavna nemeli zadne zvire.
Poridili jsme maleho jorksirka. Vse v poradku, ale nas dvoulety syn se hooodne jakoby ekzem osypal na prdelce, takze alergie na psa.. co ted.. po dohode sem dala inzerat. Nerada ale pro dite chci to nejlepsi… dneska pejska odvezli a doma problem.. syn pejska hleda, dela sceny, justy, chce psa zpet, me to je taky lito, manzelovi taky..CO TED??? Pejska nam ac neradi (take maji dite) vrati, aby byl doma klid.. ale ted kdyz syn spi, ja kouknu na tu jeho vyrazku nevim jestli opravdu radeji nevydrzet par dni otazek a pejska domu zpet nebrat a nebo povolit a zkusit nejakou lecbu alergie, ale mam obavy aby se to nerozjelo jeste vic a co pak??
pejska bych už nebrala, malý je malý a zapomene-dá se „oblbnout“ třeba koupí nové hračky. Ale podle mě to alergie na psa nebude-neměl by to jen na zadečku, ale i na ručičkách(třeba předloktí, tam je také jemná kůže) ![]()
Nechápu, co koho vede „pořizovat“ malému dítěti psa. Něco tak nehygienického a nebezpečného bych nikdy domů nepřitáhl.
![]()
Psa bych zpět nebrala, s ohledem na psa, který si takové změny nezaslouží. A co se týče té vyrážky. Sama jsem astmatik i alergik a mám psy. A nepřijde mi moc pravděpodobné, že by se alergie vyskytla vyrážkou na zadku. Alergie se většinou projeví zarudlýma očima, zhoršeným dýcháním, rýmou, kýcháním…
To jste to vzali celkem hopem - vyrážka na prdelce, pes z domu
V první řadě bych vzala dítě s vyrážkou k lékaři a zjistila, zda se opravdu jedná o alergii na psa. Neříkám, že je to nemožné, jsou různé druhy alergií, někomu vadí srst, někomu šupinky z pokožky apod. Psa bych nechala u nových majitelů, taky je to jen živý tvor a bude ze stěhování tam a zpět a možná zase tam pěkně rozhozený
…
Psa bych nechala kde je, syn je alergik jenže na psa jsme vůbec netušili že je taky, až na alergologii mu dělali i na psa a to vyšlo taky, bohužel byl často nemocný ale to jsme spojovali se školkou a už tam měl i náběh na astma, od doby co neni ve styku se psem najednou vše ok, spirometrie ok, nemocný nebyl 2 roky. došla bych na alergo at mu udělají testy a uvidíte, syn nikdy neměl vyrážku, zarudlé oči, ale od mimina trpěl na průdušky takže jsme to přičítali tomu, alergik že bude jsme tušili ale nikdo z rodiny nemá alergii na psa takže se psem jsme to nečekali ale hned byla vidět změna, přes zimu je do konce i bez léků ![]()
Zdravím všechny a prosím o obnovení diskuze. ![]()
Jsem na rodičovské se 3. (a tedy posledním) dítkem a uvažuji o pořízení psa. Starší dcery mají 6 a 8 let a už několik let nemluví o ničem jiném než pejskovi. Nemáme žádné z zvíře. Ještě rok a půl zpět jsme bydleli v bytě, proto jsem ani zvířata nechtěla. Ale i od manžela měly holky slíbeno, že až se přestěhujeme, pejsek bude. Podmínky na to myslím si máme, zahrada je sice menší, ale stejně nechceme žádného obra a já mám představu takovou, že by pes byl na zahradě jen v naší nepřítomnosti a v noci. Když budeme doma, bude s námi i uvnitř a v nepřízní počasí také. Ráda bych ho brala na výlety, dovolené, prostě jako aktivního člena rodiny. Dokonce poblíž bydlí moje sestra, která je v případě potřeby ochotná nám psa pohlídat.
Kde je tedy problém? V manželovi. Staví se k výběru velmi laxně a ač říká, že mu pes nevadí, dává do placu naprosto nesplnitelné požadavky. Říká, že to bude náš pes a jeho to nezajímá. Nechce se o něj starat, jen bude tolerovat jeho přítomnost. Když se o psu bavíme, vyjadřuje se až krutě, např. že doufá, že pak chcipne, aniž by se do něj musely cpát peníze za nějakou léčbu a podobné hlášky.
Psa bychom pořizovali ideálně na jaře 2020, příští podzim už nastupuju do práce a říkala jsem si, že by bylo fajn, kdybych se štěněti mohla věnovat víc ještě na mateřské.
Poraďte prosím jak se k tomu postavit. Holky se hrozně těší a popravdě já bych psa taky ráda pořídila, ale nechci, ať je pak manžel děsně zpruzený jeho přítomností
A ty hlasky ma v pritomnosti deti? To doufam ze ne…
Co radit? Vykonunikovat to s nim musis ty. Sednete si spolecne, at ty nedelas naraznik mezi detma s jim. Vysvetlila bych detem, ze je to soolecne rozhodnuti, meli by s tim souhlasit vsichni. Jasne, ze ho manzel muze jen tolerovat, nemusi se o nej starat, ale ta tolerance zacina napr. u toho, ze nerikam, ze doufam, ze pes schcipne nez bych ho mel lecit. Tohle by sis s nim mela vykasnit nejdriv ty a pak se domluvit spolecne i s detmi.
@suvik V přítomnosti dětí naštěstí takové řeči nemá, to jen při našich debatách na téma pořízení psa.
Právě včera večer jsem s nadhodila, že bych chtěla navštívit jednu chovatelskou stanici a on na to jenom řekl, že aspoň bude mít volný půlden, že tam mám zajet s děckama sama, jeho nezajímá, jak bude ta „štěkající věc“ vypadat, jestli prý bude malá nebo velká, černá nebo bílá, on v tom rozdíl nevidí, je to prostě pes (jaká rasa, pes či fena, z jaké stanice). Jeho rodina má bohužel poměrně špatný vztah ke zvířatům, když pominu ta na talíři. Tchýně v nich vidí zdroj špíny a nemocí, tchán zbytečné žrouty peněz. :-/ Manžel když byl malý, psa prý chtěl, ale nedovolili mu to. Teď už se názorově přiklání k jeho rodičům, ale kvůli dětem (a mně) je ochoten takového tvora nechat koexistovat na našem pozemku pokud se bude chovat dle jeho představ ![]()
@Anonymní píše:
@suvik V přítomnosti dětí naštěstí takové řeči nemá, to jen při našich debatách na téma pořízení psa.
Právě včera večer jsem s nadhodila, že bych chtěla navštívit jednu chovatelskou stanici a on na to jenom řekl, že aspoň bude mít volný půlden, že tam mám zajet s děckama sama, jeho nezajímá, jak bude ta „štěkající věc“ vypadat, jestli prý bude malá nebo velká, černá nebo bílá, on v tom rozdíl nevidí, je to prostě pes (jaká rasa, pes či fena, z jaké stanice). Jeho rodina má bohužel poměrně špatný vztah ke zvířatům, když pominu ta na talíři. Tchýně v nich vidí zdroj špíny a nemocí, tchán zbytečné žrouty peněz. :-/ Manžel když byl malý, psa prý chtěl, ale nedovolili mu to. Teď už se názorově přiklání k jeho rodičům, ale kvůli dětem (a mně) je ochoten takového tvora nechat koexistovat na našem pozemku pokud se bude chovat dle jeho představ
No, pak se jeho neúcta může projevit i u vaších dětí..
Pokud ten,,odpor,, v něm vybudovali rodiče.
Tady těžko říct… Je to živý tvor a ten potřebuje kolem sebe lásku a bezpečí..něco stojí a stát bude… kvalitní potraviny, očkování a v případě nehody, nemalé peníze.
Pokud má partner takový postoj, tak nevím zda psa pořizovat. Aby přišli zdravotní komplikace a psa by nechal zemřít ![]()
Pes taky líná a chlupy pak jsou všude.
Buď v něm pes vyvolá odpor ještě větší nebo nakonec ho může mít i rad.
Hodně to zvaž. Co až budeš nemocná? Kdo se o psa postará? Co až zničí zahradu? Záleží i o jaké plemeno půjde. Ten pes to vycítí že ho on nesnáší. Ten pes ještě není a už o něm mluví hnusně ![]()
Vlastní zkušenost - my byly se ségrou děti, táta chtěl psa, mámu to nezajímalo, ale nakonec nám vyhověla, řekla teda že jo, my jeli pro psa - a byla to chyba. Její nelibost vůči psovi se prohlubovala, a nakonec se stávala předmětem častých hádek mezi otcem a matkou/mnou a matkou. Vím, že je tvrdé chtít zvíře a nemít ho, je to vlastně životní styl, nicméně tohle za to nestálo.
@Anonymní píše:
@suvik V přítomnosti dětí naštěstí takové řeči nemá, to jen při našich debatách na téma pořízení psa.
Právě včera večer jsem s nadhodila, že bych chtěla navštívit jednu chovatelskou stanici a on na to jenom řekl, že aspoň bude mít volný půlden, že tam mám zajet s děckama sama, jeho nezajímá, jak bude ta „štěkající věc“ vypadat, jestli prý bude malá nebo velká, černá nebo bílá, on v tom rozdíl nevidí, je to prostě pes (jaká rasa, pes či fena, z jaké stanice). Jeho rodina má bohužel poměrně špatný vztah ke zvířatům, když pominu ta na talíři. Tchýně v nich vidí zdroj špíny a nemocí, tchán zbytečné žrouty peněz. :-/ Manžel když byl malý, psa prý chtěl, ale nedovolili mu to. Teď už se názorově přiklání k jeho rodičům, ale kvůli dětem (a mně) je ochoten takového tvora nechat koexistovat na našem pozemku pokud se bude chovat dle jeho představ
Pes se nikdy nebude chovat podle jeho představ.
Chtělo by to rozhovor s mužem a domluvit se. Třeba že ok, nikdo po něm nebude chtít, ať se stará, ale on kvůli psovi nebude prudit a hádat se.
Ty ho znáš, ty odhadneš, jestli pes projde nebo budou hádky. A pak, jestli ti to za to stojí.
Uvažuji už asi rok nad pořízením pejska, ale nevím, zda je to dobrý nápad aby nestrádal. Chodím do práce na 12 hod v nepřetržitém provozu, takže někdy jsem doma i tři dny a někdy zase tři dny v práci. Přítel pracuje 8hod směny a jen ranní a bez víkendů a dcerka 10 let chodí do školy
Bojím se, že třeba někdy bude muset vydržet sám doma do cca 13, 14 hodin a ráno by se mohl venčit do půl sedmé. To za předpokladu, že já bych byla v práci. Dále jsme v bytě a není tedy možné vypustit ho na zahradě
Byla bych ráda aby i dcerka vyrůstala se psem, je to určitě přínos a žádné doma nemáme. Je to dobrý nápad pořídit psa? Prosím anonym ![]()