Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj, o víkendu jedeme s dětmi 3,5 a 2 poprvé přes noc na výlet a ja mam už dnes hrozne obavy, jak tam budou spát, resp. mladsi. Asi se to nedá srovnávat, šle když mladšímu rok, taktéž jsme jeli a dopadlo to tak, ze v hotelu tak neskutečné křičel a nepomohlo na usnuti asi chování nic, ze jsme jeli v jedenáct večer domu
sice už je o rok starsi, ale porad se toho děsím. Doma usina sám v postýlce bez sebemensiho křiku. Taky se bojím, ze mu tím narusim režim, protože nebude 2dny odpoledne spát. V kočárku a v aute nespí, ikdyz jedeme přes celou republiku
nebo myslite, ze až budeme zase doma, tak to bude ok?
@kaja555 je, musim sesmat. Asi te to opravdu trapi, tak bych to nemela zlehcovat, ale trochu mne pripada, ze u vas palti, ze „nejhorsi je smrt z vydeseni“. Zij s temi detmi a neohlizej se u 2 leteho ditete na rezim. Jasne, ze se to srovna, kdyz budes chtit, aby se to srovnalo. Jedte, uzijte si to, unavte deti a pak je za vasi pritomnosti ulozte, uspete a dejte si volno.
Neměj strach, ony to ty děti zvládaj mnohem lépe, než my si myslíme, a čím jsou starší, tím je to lepší. ![]()
My se synem cestujeme už od miminka, vzhledem k tomu, že nemáme rodinu v místě, tak nám ani nic jiného nezbývá. A teď, když jsou mu skoro dva, už je to na cesty fakt parťák. Režim na cestách zas tak neřešim, nějak se to vždycky vyvrbí samo…
@kaja555 taky se musím smát, promiň, cestuji s dítětem od 4 měsíců, je teda fakt, že jen s jedním, na cestách je jiný režim, ale většinou když to šlo, tak jsem uspávala po obědě v kočárku - doma najedete zas na svůj režim
@pikola samozřejmě, ze vytáhli, jezdíme porad někde, ale nikdy ne přes noc, vždy se vracíme večer na spaní.
@kaja555 ale ja ti trochu rozumim, ono je neco jineho jezdit po rodine, kde nikomu nebude vadit, ze deti pres noc placou, protoze je to proste rodina a nebo do hotelu, kde je clovek nervozni, ze budi kde koho a ten bude nastvany, protoze si prijel odpocinout. Ale opravdu na to kasli, dite to z tebe vyciti a bude to horsi.
Čím víc budeš ve stresu ty, tím to bude horší. Užij si to a děti si to taky užijí… režim neřeš nějak se to utřepe… taky dnes jedeme s dvouleťákem je mi jasné, že to bude režim nerežim, spát bude určitě u nás v posteli, jíst bude plno blbostí, protože nic zdravé se mu v hotelu líbit nebude, ale co je to dovolena a hodlám si ji užít.
@kaja555 píše:
@pikola samozřejmě, ze vytáhli, jezdíme porad někde, ale nikdy ne přes noc, vždy se vracíme večer na spaní.
No, chce to zvykat odmalička na spaní jinde. S tím už teď nic nenaděláš. Zkus si to v hlavě překlopit tak, že vše bude v pohodě. Pokud jsi už teď tak nervózní, že dítě nebude spát, tak natuty ty problémy budou.
Chápu, že máš obavy, ale taky mi to přijde úsměvné. I kdyby nastal ten nejhorší scénář a ječel, tak přece nebude ječet celou noc ve tvé náruči, tomu nevěřím. Není to mimino
Nastav si prostě v hlavě, že to bude ok a věř, že bude.
My jezdíme s oběma dětma od útlého věku do různých penzionů, hotelů, pod stan a ano, někdy se taky stalo, že jim tam nebylo do zpěvu, ale když vím, že tam chci být a pro dítě je to přínos (cestování, zvykání na nové prostředí, vytržení z denního stereotypu), tak se to zvládne vždy ![]()
No za me idealne jezdit co nejvic odmala.
Spis se tes a neprivolavej problemy predem.
Jak to tam mate se spanim, dve mistnosti aspon, ze?
tak počkejte až jim bude minimálně 6, to už je pak pohoda cestování ![]()
Ty ja jsem to nezazila a nechci zlehcovat. Deti taham od mala po svete a zakladem je hlavne nic nehrotit a problemy resit podle toho jak prichazeji. Nejsme moc rezimova rodina, klukum jsme rytmus cestovani prizpusobili a po navratu se vzdycky srovnali.
Ja deti na zmenu pripravuji predem. Rekneme si kam pojedeme, co tam budeme delat, kde budeme spat atd. Pozitivne je namotivuji a zvladaji to lepe, nez kdyz se nepripraveni ocitnou na novem miste. I dvoulety to v pohode zvlada a to nejezdime nijak casto.