Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
@Anonymní píše:
Děkuji všem za reakce. Některé komentáře se mi sice nečtou lehce, ale částečně jim rozumím - už jsem se s takovými reakcemi setkala ve svém okolí. O to víc si pak vážím těch podpůrnějších, kde nejde jen o první dojem z naší složité situace a kde se hned nehledá viník, kterému je třeba „sebrat“ dítě a jde o to „fandit“ rodiči, který za rozchod „nemůže“.Nebudu tu pitvat co se stalo mezi mnou a otcem, situace je teď taková, že bydlíme daleko od sebe a na začátku by mě ani ve snu nenapadlo, že otec bude usilovat o svěření syna do péče. Z jeho náhlého zájmu jsem stále v šoku a každý den přemýšlím, co je to za hru tentokrát. Nejsem totiž vůbec přesvědčená o tom, že motivave otce žádat o svěření do péče je z čistých úmyslů a ze zájmu o dítě. Ale to se samozřejmě těžko dokazuje..
Ale není to tak, že bych tu po otci chtěla plivat - když píšu, že nemá dokončený ani učňák a má poruchu soustředění je to fakt, který má vliv na to, že se těžko zvládne se synem učit. Když píšu, že nemá zájem o prvního syna, je to také fakt, který může svědčit něco o jeho charakteru. A ano, samozřejmě jsem si takového otce vědomě vybrala a měla jsem si to uvědomit dřív, ale jak se říká láska je slepá (a někdy i hluchá…).
Jak jsem psala, tak na začátku (první tři měsíce) otec spolupracoval a komunikoval. Domluvili jsme se na předávkách na půlce cesty. Pomáhsl mi stěhovat věci atd. Změna chování přišla náhle a nečekaně před třemi měsíci a ihned jsem to začala řešit přes ospod, kde máme za sebou 4 sezení s pracovnicí ospodu, ale řešení se nám nalézt nepodařilo. Na těchto sezeních otec buď mlčel nebo překrucoval fakta. Pracovnice mu doporučila terapii u psychologa, kterou ale otec kategoricky odmítl.
Nejde mi o to otci sebrat syna. Jde mi o to, aby byl syn ve škole v klidném a podporujícím prostředí, které mu bude zázemím na celý život.
No, já to chápu. Ale tím, že ses odstěhovala opravdu tak daleko, jsi otci jinou možnost nedala. Obvzlášť když teď funguje střídavá péče, tak to v případě školy opravdu nejde.
A i když píšeš, že otci nechceš sebrat syna, tak tona něj klidně může tak působit. A nebo si to prostě uvědomil, že už ho nebude mít na tak dlouhou dobu. Představ si sama sebe v situaci, kdy bys byla na místě matky, která ví, že střídavá péče nebude, a že svoje dítě uvidí třeba jen jednou za dva týdny a nebo možná na prázdniny.
Myslím, že kdybyste bydleli blíž k sobě, tak aby se dala zajistit střídavá péče, tak jsi otce nedonutila k tomuto, možná zoufalému, možná vypočítavému kroku.
"Dobrý den maminky, je tu některá s podobným příběhem a poradí mi jak se chovat a co dělat?
Synovi je 7 let a bydleli jsme s otcem v jižních Čechách. Před půl rokem se otec odstěhoval ze společné domácnosti do Prahy (150km) a protože je syn poslední rok ve školce, domluvili jsme s otcem na střídavou péči, ve které teď fungujeme. Nyní se nám ale blíží zápis do školy a já chci, aby syn už dále takhle nependloval a aby vyrůstal tam, kde žil 7 let, a tak jsem podala na soud žádost o svěření do mé péče, protože systém dvou školek se neosvědčil a nechci pokračovat ve střídavce.
Můžu prohrát??? Samozřejmě otec podal protinávrh a žádá také o svěření do své péče.
Ještě dodám, že syn je spokojený u obou rodičů, ale co se týká střídání školek, tak spokojený není, má lehkou poruchu soustředění a neumím si představit, že by měl dvě školy - to by těžko zvládal, dá se říct, že téměř vůbec. Navíc nechci, aby vyrůstal v Praze, kde je spousta aut a smogu. Tady má navíc kamarády atd. Myslela jsem si, že se nějak domluvíme, ale on se najednou totálně zasekl, přestal se mnou komunikovat a vše už tlumočí jen přes právníka. Co mám dělat? Může otec s tímto protinávrhem uspět???
Budu moc vděčná za každou radu."
Co myslíte?
@carsa píše:
"Dobrý den maminky, je tu některá s podobným příběhem a poradí mi jak se chovat a co dělat?Synovi je 7 let a bydleli jsme s otcem v jižních Čechách. Před půl rokem se otec odstěhoval ze společné domácnosti do Prahy (150km) a protože je syn poslední rok ve školce, domluvili jsme s otcem na střídavou péči, ve které teď fungujeme. Nyní se nám ale blíží zápis do školy a já chci, aby syn už dále takhle nependloval a aby vyrůstal tam, kde žil 7 let, a tak jsem podala na soud žádost o svěření do mé péče, protože systém dvou školek se neosvědčil a nechci pokračovat ve střídavce.
Můžu prohrát??? Samozřejmě otec podal protinávrh a žádá také o svěření do své péče.
Ještě dodám, že syn je spokojený u obou rodičů, ale co se týká střídání školek, tak spokojený není, má lehkou poruchu soustředění a neumím si představit, že by měl dvě školy - to by těžko zvládal, dá se říct, že téměř vůbec. Navíc nechci, aby vyrůstal v Praze, kde je spousta aut a smogu. Tady má navíc kamarády atd. Myslela jsem si, že se nějak domluvíme, ale on se najednou totálně zasekl, přestal se mnou komunikovat a vše už tlumočí jen přes právníka. Co mám dělat? Může otec s tímto protinávrhem uspět???
Budu moc vděčná za každou radu."
Co myslíte?
@Lama Lama píše:
Tak se přestěěhuj do blízkosti otce a je vyřešíno.
Já se domnívám, že to není o tom, že bych chtěl dítě do péče. Ale je snad nad slunce jasné, že střídavka se dvěma kolama nejde. A tím pádem celým motivem je předejít tomu, aby se stal jen víkendovým strejdou.
Takže sotva si kluk zvykl, tak by ho zase měla stěhovat? Z místa, kde je spokojený? A jen tak dát výpověď z práce, najít si jinou a sehnat bydlení......
@Anonymní píše:
Hanko a můžu změnit trvalé bydliště bez souhlasu otce? Bojím se, že ho pak změní zpět.Jinak chápu, že na první pohled to vypadá celé sobecky - že jsem syna odtáhla atd. On je to celé delší příběh a určitě bych syna netrápila stěhováním jen tak z plezíru. Na začátku otec se vším souhlasil a až časem mu došla celá realita současné situace.
Ještě doplním, že otec už jedno dítě má s bývalou partnerkou a o něj se nezajímá a nebere si ho ani to minimum co má dané soudem. V našem případě se zdálo, že to dopadne stejně. Ale najednou se v něm hnulo svědomí a jde z extrému do extrému - o první dítě zájem 0 a o druhé 100%…
Tipnul bych si, ze v tom je novy, delsi, lepsi, prazsky k*kot.. ![]()
@Anonymní píše:
Děkuji všem za reakce. Některé komentáře se mi sice nečtou lehce, ale částečně jim rozumím - už jsem se s takovými reakcemi setkala ve svém okolí. O to víc si pak vážím těch podpůrnějších, kde nejde jen o první dojem z naší složité situace a kde se hned nehledá viník, kterému je třeba „sebrat“ dítě a jde o to „fandit“ rodiči, který za rozchod „nemůže“.Nebudu tu pitvat co se stalo mezi mnou a otcem, situace je teď taková, že bydlíme daleko od sebe a na začátku by mě ani ve snu nenapadlo, že otec bude usilovat o svěření syna do péče. Z jeho náhlého zájmu jsem stále v šoku a každý den přemýšlím, co je to za hru tentokrát. Nejsem totiž vůbec přesvědčená o tom, že motivave otce žádat o svěření do péče je z čistých úmyslů a ze zájmu o dítě. Ale to se samozřejmě těžko dokazuje..
Ale není to tak, že bych tu po otci chtěla plivat - když píšu, že nemá dokončený ani učňák a má poruchu soustředění je to fakt, který má vliv na to, že se těžko zvládne se synem učit. Když píšu, že nemá zájem o prvního syna, je to také fakt, který může svědčit něco o jeho charakteru. A ano, samozřejmě jsem si takového otce vědomě vybrala a měla jsem si to uvědomit dřív, ale jak se říká láska je slepá (a někdy i hluchá…).
Jak jsem psala, tak na začátku (první tři měsíce) otec spolupracoval a komunikoval. Domluvili jsme se na předávkách na půlce cesty. Pomáhsl mi stěhovat věci atd. Změna chování přišla náhle a nečekaně před třemi měsíci a ihned jsem to začala řešit přes ospod, kde máme za sebou 4 sezení s pracovnicí ospodu, ale řešení se nám nalézt nepodařilo. Na těchto sezeních otec buď mlčel nebo překrucoval fakta. Pracovnice mu doporučila terapii u psychologa, kterou ale otec kategoricky odmítl.
Nejde mi o to otci sebrat syna. Jde mi o to, aby byl syn ve škole v klidném a podporujícím prostředí, které mu bude zázemím na celý život.
No ale ono to vypadá, že otci syna sebrat chceš, bohužel. Neboť ho uvidí max 1× za 14 dní a možná o prázdninách, tak jak to jinak nazvat? Ty bys byla spokojená, kdybys syna takto málo vídala? Jinak samozřejmě, my nevidíme do zákulisí a možná jsou některé komentáře (včetně toho mého) trochu ostřejší, ale pracujeme s tím, co jsi napsala a jak to na nás působí, a pokud by to bylo obráceně, a toto by udělal chlap, tak se tady strhla lavina proti němu. A pochybuju, že by se tady našel někdo, kdo by se ho zastával (jako se některé zastávají tebe). Takže mi přijde spravedlivé nehledět na to, jestli a co udělal chlap a co ženská, ale jak to odnáší to dítě. A to to v tomto případě evidentně odnese nejvíc. A nějak opravdu nevidím důvod, proč by mělo přijít o otce proto, že ty ses rozhodla se odstěhovat 150 km daleko. ![]()
@Keyllah píše:
Takže sotva si kluk zvykl, tak by ho zase měla stěhovat? Z místa, kde je spokojený? A jen tak dát výpověď z práce, najít si jinou a sehnat bydlení......
No tak je lepší ho odtáhnout z místa, kde žije 7 let a nejenže je tam spokojený, ale má tam i kamarády, otce a domov, nebo z místa, kam střídavě dojíždí teprve půl roku?
Obojí je pro něj určitě zásah, ale volila bych teda menší zlo. ![]()
@Keyllah píše:
Takže sotva si kluk zvykl, tak by ho zase měla stěhovat? Z místa, kde je spokojený? A jen tak dát výpověď z práce, najít si jinou a sehnat bydlení......
Spokojený je i v původním bydlišti ne?
@Keyllah píše:
Takže sotva si kluk zvykl, tak by ho zase měla stěhovat? Z místa, kde je spokojený? A jen tak dát výpověď z práce, najít si jinou a sehnat bydlení......
No a jaké je pro tebe lepší řešení? ![]()
@ČarodějkaChvějka píše:
No ale ono to vypadá, že otci syna sebrat chceš, bohužel. Neboť ho uvidí max 1× za 14 dní a možná o prázdninách, tak jak to jinak nazvat? Ty bys byla spokojená, kdybys syna takto málo vídala? Jinak samozřejmě, my nevidíme do zákulisí a možná jsou některé komentáře (včetně toho mého) trochu ostřejší, ale pracujeme s tím, co jsi napsala a jak to na nás působí, a pokud by to bylo obráceně, a toto by udělal chlap, tak se tady strhla lavina proti němu. A pochybuju, že by se tady našel někdo, kdo by se ho zastával (jako se některé zastávají tebe). Takže mi přijde spravedlivé nehledět na to, jestli a co udělal chlap a co ženská, ale jak to odnáší to dítě. A to to v tomto případě evidentně odnese nejvíc. A nějak opravdu nevidím důvod, proč by mělo přijít o otce proto, že ty ses rozhodla se odstěhovat 150 km daleko.
Na druhou stranu, otec o tom věděl, souhlasil se stěhováním (proč?), kluk si tam už zvykl. No, já nevím, co je teď nejlepší udělat. ![]()
@ČarodějkaChvějka píše:z
No tak je lepší ho odtáhnout z místa, kde žije 7 let a nejenže je tam spokojený, ale má tam i kamarády, otce a domov, nebo z místa, kam střídavě dojíždí teprve půl roku?Obojí je pro něj určitě zásah, ale volila bych teda menší zlo.
Ale on už přece nějakou dobu žije v Praze. Mají tam zázemí, už i nové kamarády a školku. Navíc to stěhování bylo po dohodě obou rodičů, že? Stejně tak to, že školky budou dvě a pak bude chodit do školy v Praze, ano? opravdu se mi nejeví jako nejvhodnější dítko znovu vystavovat takové změně a opět ho stěhovat......
@Lama Lama píše:
No a jaké je pro tebe lepší řešení?
dodržovat původní dohodu, se kterou obě strany souhlasily? ![]()
@Keyllah píše:
Takže sotva si kluk zvykl, tak by ho zase měla stěhovat? Z místa, kde je spokojený? A jen tak dát výpověď z práce, najít si jinou a sehnat bydlení......
Tak aktuálně je 50% času v původním bydlišti, kde byl 7 let a 50% času v novém, kde je necelý rok… Nějak nevidím důvod, co hovoří pro to, aby úplně přišel o to původní.
@Keyllah píše:
dodržovat původní dohodu, se kterou obě strany souhlasily?
Takže bude mít dítě 2 školy a pendlovat 150 km tam a 150km zpět? To je totiž původní dohoda…
@j.a.n.i1 píše:
Tak aktuálně je 50% času v původním bydlišti, kde byl 7 let a 50% času v novém, kde je necelý rok… Nějak nevidím důvod, co hovoří pro to, aby úplně přišel o to původní.
a hovoří něco proto, aby přišel o to aktuální? pokud se na tom oba rodiče svobodně dohodly a to jak na stěhování, tak i na tom, kam půjde dítko do školy, tak mi podání návrhu svěření do péče za zády druhého, aniž by se cokoli zkusilo řešit, probrat přijde jako podraz a on to solidní podraz je.