Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj, chtěla bych se zeptat. Je tu někdo, kdo se v dětství stěhoval a měnil město a školu/školku (v rámci ČR)?
Jaké to na vás zanechalo následky? Jak jste to tehdy vnímaly a snášely?
Mám 3letou holčičku, ale už teď víme, že ve městě, kde teď žijeme, zůstat nechcem, a že se určitě ještě minimálně jednou budeme stěhovat. Chtěla bych tuto záležitost vyřešit, než nastoupí do školy, ale nevím, jestli to stihneme.
Díky za reakce
Stěhovala jsem se asi šestkrát a když se k tomu přičtou různé citové eskapády mé matky, je to jeden z důvodu, proč už se nevidame. A to jsem nebyla žádný asociál, seznamuji se rychle a vždy jsem zapadla. U svého dítěte celkem trvám na tom, aby vyrostlo na jednom místě. Ale myslím, že jedno nebo dvě stěhování nevadí.
@Agnesk píše:
Ahoj, chtěla bych se zeptat. Je tu někdo, kdo se v dětství stěhoval a měnil město a školu/školku (v rámci ČR)?
Jaké to na vás zanechalo následky? Jak jste to tehdy vnímaly a snášely?Mám 3letou holčičku, ale už teď víme, že ve městě, kde teď žijeme, zůstat nechcem, a že se určitě ještě minimálně jednou budeme stěhovat. Chtěla bych tuto záležitost vyřešit, než nastoupí do školy, ale nevím, jestli to stihneme.
Díky za reakce
Několikrát. Přežil jsem to. Vlastně mě to bavilo, rád jsem poznával nové, neprozkoumané.
@Agnesk píše:
Ahoj, chtěla bych se zeptat. Je tu někdo, kdo se v dětství stěhoval a měnil město a školu/školku (v rámci ČR)?
Jaké to na vás zanechalo následky? Jak jste to tehdy vnímaly a snášely?Mám 3letou holčičku, ale už teď víme, že ve městě, kde teď žijeme, zůstat nechcem, a že se určitě ještě minimálně jednou budeme stěhovat. Chtěla bych tuto záležitost vyřešit, než nastoupí do školy, ale nevím, jestli to stihneme.
Díky za reakce
prostě jsem se přestěhovala, no, mezi 3. a 4. třídou, nijak zvlášť jsem to neprožívala, spíš to bylo dobrodružství
Stěhovali jsme se v rámci Prahy, což je jak jiný město a jako malá jsem to nijak neřešila. Můj domov byl tam, kde moje mamka. Ale taky mám výhodu, že jsem extrovert, takže kamarády jsem si našla všude a stejně jsem nejvíc chtěla být u prarodičů na horách ![]()
Já se stěhovala pouze ze sídliště kousek za město, školu jsem neměnila a i tak jsem to špatně nesla. Bylo mi deset. Měla jsem tam kamarádky, se kterými jsem běhala venku. I když jsem si na vesnici zvykla, ještě hodně let poté se mi zdálo o našem původním bytě.
Je to asi hodně o povaze člověka. Stihnout stěhování do nástupu do školy mi přijde jako dobré řešení ![]()
Spatne, nezvykla jsme si a vytrhlo me tonod kamaradu, nikdy uz jsme oak nezapadla, stehovali jsme se, kdyz jsme byla ve 3. tride, na. mensi mesto, kde ve skole ve tride byly deti co spolu byly casto i ve skolce a od 1. Tridy, ja mela to same, ale jinde..nasi tam ziji doted, skoro tam nejezdim, nezvykla jsem ai a proto to tam mozna nem rada..
Pokud to stihnete ještě pred tím než nastoupí do školy, tak mi to bude jedno.
Desetkrát, kdo mě překoná?
Takhle malý dítě si to ani nebude pamatovat. Tak od třetí třídy výš už nějaký vazby mít bude, takže je na místě o tom trochu popřemýšlet. Ale samozřejmě pokud nové bydliště bude všem sedět víc, tak zůstávat jenom kvůli kamarádce ve škole, je nesmysl. Razím heslo, že párkrát za život se přestěhovat je zdravé, extrémy jsou samozřejmě mimo a člověk pak nemá kořeny nikde, ale to zřejmě nebude váš případ. Takže úplně na pohodu - a podej to tak i dceři, že budete mít nové lepší bydlení, vychval, proč se stěhujete a že jí se změnami pomůžeš. Nepřenášej na ni nějakou nervozitu nebo stesk.
S dcerou jsme se stěhovali, když ji bylo 2 roky a 3 roky - nepamatuje si to. ![]()
Vystřídala jsem dvě školky a 5 škol. Stěhovala jsem se 5 krát. Většinou jsem to brala jako dobrodružství, nový začátek. Ono hodně záleží na osobnosti dítěte a taky jak to funguje v rodině. Když jí s přesunem pomůžete (nějak ji navnadíte na co se v novém místě může těšit, co by jinak nemohla, pomůžete najít kamarády - např. nějaký kroužek, který jí bude bavit a ještě se tam bude moci seznámit… tak si myslím, že je to jednou, dvakrát úplně v pohodě…
Jo, ve 4. třídě… pro extroverta není těžké změnit kolektiv, ale musela jsem si vybudovat nové místo, zvyknout si z vesnice na město, najít si nové kamarádky, kroužky.. jako úplně lehké to nebylo…
k životu stěhování patří a když to je za dětství jen 1× (max. možná 2×), tak OK…
víckrát bych to ale dítěti neudělala, aby se třeba každý druhý třetí rok někam stěhovalo, to fakt ne…
Naposledy jsme se stěhovali před 3. narozeninami dítka, bylo to pro ně velké dobrodružství. Ale vzhledem k tomu, že po prvním stupni nastupovalo na VG a teď na poslední dva roky střední dokonce na zahraniční internát, tak těch změn i tak bylo dost, ale bylo to dítka přání a je spokojené.
Kamaradka to ted resi, ma 7 letou a mala se zacala pocuravat a breci, ze jinam nechce, ze je tu doma..je to tezke, ale oni musi, jenze mala je z toho regulerne v haji..je tu zvykla, ma tu kamarady, se kterymi se denne vida..navic je odmala velmi takova, ze nesnasi zmen, spatne snasela i predelani pokojiku..ono kazde dite je jine, jenže když se musi tak se musi, ale chce to citlivy pristup k detem a ne si myslet, dite se prizousobi..