Strach o dítě, úzkosti

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Anonymní

16.4.22 12:54

načítám...

Strach o dítě, úzkosti

Pěknou sobotu přeji všem.

Chtěla bych se tady vypsat z pocitů, které nemám komu říct.
Jsem maminka dvou synů, 3 roky a měsíc. Od té doby co jsem (po císaři) přijela z porodnice (4mesice) mám až přehnaný strach o to malé stvoření. Mám pořád pocit, že se mu něco stane. Vidím před očima ty nejhorší scénáře.. pořád se dívám jestli dýchá, zda není namodralý, apatický, křečovitý, přemýšlím jestli nepocural až moc plenek, malo plenek apod. Jakákoliv maličkost mě dokáže tak vystresovat, že klidně celou noc nespím, koukám na blikajici monitor dechu a hlavou se mi honí jestli nedýchá moc rychle nebo naopak pomalu…
Je podle doktorů (až na lehkou žloutenku) úplně zdravý, takže nemám důvod k panice.
Teď je už druhý den neklidný, pořád tlačí, nespí, pláče, vydává hrozivé zvuky… Vím že je to u tak malých miminek normální, ale hlava je plná strachu a uzkosti.
Manžel nechápe proč mám takový strach..tchýně mi to spíš vyčítá, protože se bojí že přijdu o mléko a moje máma vůbec nechápe,,jaká páčka,,. Takže nevím komu se svěřit a co dělat abych tomu nepropadala..
Možná to bude i tím, že v mém okolí během pár let umřelo dost takhle malých miminek.

Jak se mám hodit do klidu? Zažil někdo z vás něco podobného?

Děkuji moc za jakýkoliv komentář.
A prosím o anonym..je to přeci jen dost osobní věc.

Citovat
Upravit

Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:

Kittanya

279

410

16.4.22 13:19

načítám...

Já bych navrhla konzultace s psychologem nebo psychiatrem. Dneska už by mohli dělat konzultace online. Ja měla po těžkém komplikovaném porodu s následky dost hustou poporodní depresi (nebo laktační psychózu) a i když nejsu nějaká labilní hysterka, co se zesype z kde čeho, tak jsem málem vyhodila svoje plačící miminko z okna. Samozřejmě jsem si uvědomila, co jsem udělala za blbost, když jsem o tom vážně začala přemýšlet, ale normálně racionálně by mě to ani nenapadlo. Všechno to okolo je kolotoč hormonů, vyčerpání a dalších emociálních myšlenkových pochodů s některými po porodu to dost zamává a spousta z nich se z toho sama nevyhrabe.
Každopádně řešit hned a nenechávat vyhnít, protože to pak sedá na palicu.

načítám...
Citovat
Zmínit

24138

14985

16.4.22 13:32

načítám...

Ještě pořád to budou hormony ze šestinedělí. Tohle naskočení úzkosti je starý evoluční mechanismus - úzkostější pramatka spíše zajistí přežití svého pramimina. Základní průšvih je v tom, že tedy v současném světě je těch rizik daleko méně, než v pravěku, ale síla insktiktu je furt stejná.-

To co ti úzkost cpe jako myšlenky, že určitě umřete a bude to špatně není realita. Jsou to úzkostné myšlenky.

Základní princip jak pochopit a vypořádat se s úzkostí tak, aby sloužila a neškodila je popsaný třeba tady

https://obchod.portal.cz/…e-z-uzkosti/

Kdyby se to nedařilo a s koncem šestinedělí to nepřešlo, objednej se někam do psychiatrické ambulance - protože bohužel člověka ta úzkost rozhašená hormony a nevspáním může dost rozbít.