Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
@kateka.1 píše: Více
Snáď časom vytesním skúsenosť ktorú s kineziologiou mám a ak sa to nezačne zlepšovať, skúsim ešte raz. V mojom prípade to bolo hlavne o rozpitvávaní problému. Urobila mi nejaký svalový, napäťový test a potom to bolo len rozpitvávanie môjho zážitku a nočného pomočovania. Doslova mi vnucovala, čo som cítila pri tom zážitku, čo cítim pred spaním a ako sa chová moje podvedomie v noci. Dokonca mi povedala, že určite som sa dlho pomočovala, že odhaduje do siedmich rokov, možno aj dlhšie. Keď som oponovala, že nemávala som nehody, tak ma presviedčala, že som ich určite mala, len si na to nepamätám. Vraj mám poprosiť rodičov, aby boli ku mne úprimní a nech mi povedia pravdu. Presviedčala ma, že sa dozviem, že sa mi nehody stávali. Bolo jej jedno, že sedem rokov je vek, ktorý si človek dobre pamätá. Možno som nemala šťastie na odborníčku, ale bolo to fakt na smiech.
@Anonymní píše: Více
Tiež by som neverila, že toto sa mi spustí v dospelosti. Na hypnoterapiu sa chystám, no vycítila som, že psychiatrička, moc veľké nádeje tomu nedáva, ale sľúbila mi, že to skúsime, no zatiaľ sa jej do toho nechce. S tvojou dcérou a nakoniec aj s tebou, súcitím. Neviem si predstaviť, že by som tým trpela ako tínedžerka. Už som s tým zažila dva trapasy a tiež mám dojem, že ľudia pochopia všetko, no nočné pomočovanie, nie. Dcére držím palce, nech sa z toho čím-skôr dostane.
@Anonymní píše: Více
Chápu, že stresovat nočním buzení vystresovaneho člověka není ideální. Stejně tak to rozhodně nepomůže každému. Třeba našemu synovi… jemu chybí právě ten hormon, bere minirin. To bychom se mohli stavět na hlavu a odrážet ušima a stejně bychom tvorbu hormonu nespustili… ale u hakladatelky je to zcela zjevně problém psychicky. Ten se léky nevyřeší. Já osobně na nějaké kineziologie, hypnozy atp nevěřím, tam bych se neobratila, takže bych to zkusila prostě tak, jak jsem psala. Myslím, že by psychicky mohlo dost pomoct, kdyby se vyresily následky (skončilo by pomocovani) a pak se teprve řešila primární příčina. Zní to jako nesmysl, ale v tomto případě bych to zkusila. V noci se budit na záchod, tím pádem zůstat do rána v suchu. Za chvíli si člověk na ten režim zvykne a bude se budit sám. A bude v suchu. Sice se tím nespravi ta tvorba moči, ale bude v suchu, bude ve větší psychické pohodě a bude mít lepší podmínky pro řešení příčiny, proč se to vše děje. A třeba se pak vyřešit podaří. Nedovedu si představit každou noc jít spát ve stresu, jestli se pomocim nebo ne. Mně osobně by ty suché noci, jakkoliv zajištěné, pomohly. Třeba zakladatelce taky. Proto to radim jako jednu z možností. Je na ní, jestli ji zkusí nebo ne.
@Anonymní píše: Více
Ak dovolíš, rada by som sa ťa opýtala, do akej miery sa to u tvojej dcéry upravilo po hypnóze. Nemusíš odpovedať, no ak ti to nevadí a prezradíš mi to, budem rada. Ako často sa jej to stávalo pred hypnózou a ako často po hypnóze?
@Midaku píše: Více
To čo píšeš, mi príde rozumné. Budík mi psychiatrička zakázala, ale na služobných cestách sa skúšam budiť, no často netrafím ten správny čas. Už dlhšie uvažujem o alarme a na tvoj podnet, som sa rozhodla, skúsim ho. Vďaka
@Julia07 tak teda já mám úplně jinou zkušenost. Chodila jsem k pánovi, který ji i vyučuje. Na začátku se zeptal, co chceš řešit-pár větami jsi to popsala např. 3 věci, on si to napsal v bodech. Pak dělal svalový test a ke každému bodu vždy kreslil, kolečka jak je ten problém velký. A pak začal zase mávat rukama a odblokovávat to. Pak se ještě pomocí svalů zeptal, jak moc to pomohlo - např. 30, 60, 80% a za jak dlouho se to projeví 2, 4, 6 týdnů. A to udělal na všechny body. Při příští návštěvě to zkontroloval. Nikdy se nevracel do minulosti a ani ti nic nevnucoval.
@kateka.1 Dík za opísanie tvojej skúsenosti, lebo tvoja skúsenosť je naozaj úplne iná a myslím, že tak to má vyzerať. Mala som smolu, že som si vybrala zlú odborníčku. Ak mi nič nepomôže, kineziológiu skúsim ešte raz, no šťastná by som bola, keby som sa toho zbavila aj bez kineziológie, lebo voči tejto metóde už mám predsudky. ☹
@Julia07 píše: Více
Pan hypnotizér říkal, že to může trvat třeba 4 nebo 5 sezení, než se dostaví výsledek. Nicméně u dcery to bylo vidět hned. Předtím se počurávala několikrát do týdne, a hned po návštěvě jako když utne. Celé dva měsíce žádná nehoda, tedy aspoň v noci ne. Pak příběh pokračuje… to ti asi napíšu zítra, je to long story. Nicméně spoiler, teď po 3 letech je to celkem v pohodě. Píšu celkem, nevím, jestli se to někdy spraví úplně. Třeba ano, ale ona už s tím žije hrozně dlouho a nepamatuje si dobu, kdy byla bez problémů, takže je a bude těžké se z toho vyhrabat. Můj skromný odhad je, že tvoje šance na „vyléčení“ jsou lepší.
@Anonymní píše: Více
Dík za odpoveď, potešila si ma, lebo od hypnózy si dosť sľubujem. Naozaj rada počujem, že tvojej dcére hypnóza pomohla. Dúfam, že pomôže aj mne, no ja si ešte počkám. Dnes som volala psychiatričke a zatiaľ do toho nechce ísť. Neviem síce prečo, no vraj ešte počkáme. Bojím sa, že je to preto, aby mi nevzala poslednú nádej. Asi vycítila, že od hypnózy mám dosť veľké očakávania a bojí sa, že budem sklamaná. ☹
@Julia07 píše: Více
Je to možné, ale třeba má jiný důvod, např. že to dělá nerada nebo zrovna na hypnózu není expert.
Nás nasměroval terapeut, za kterým jsme s dceřiným problémem původně šli. Řekl nám, že by jí hypnóza mohla pomoct, ale on že už ji z osobních důvodů nedělá, a tak nám dal kontakt na pána, který se na to specializuje.
Tak možná si taky zkus najít specialistu.
Jinak tedy - přehnaná očekávání jsou potvora. Na každého to může působit jinak - na jednoho rychleji, na druhého pomaleji, na třetího vůbec. Ale za zkoušku to podle mě stojí.
@Anonymní píše: Více
Práveže ona sa hypnoterapii venuje a vraj je v tom dobrá. Veru, prehnané očakávania sú potvora. Uvedomujem si, že sú na škodu a snažím sa im vyvarovať. Som však v štádiu, keď už nemám veľa možností čo ešte skúsiť, a tak od každej z toho mála možností, dosť očakávam. Proste dúfam, že niečo mi pomôže. Čakala som, že ako to prišlo, tak to odíde. Už mi ani nenapadne čo som prežila, už to fakt neriešim. Nemávam žiadne nočné mory, zlé sny, som bez obáv sama doma. Myslím, že som to naozaj dobre vytesnila, preto nechápem prečo sa nedokážem zbaviť aj pocikávania. Asi som naozaj vadná, keď v dospelosti som na takúto situáciu zareagovala nočným pomočovaním a neviem sa z toho dostať.
PPS: To je dobře, že ti ten budíček v noci zatrhla. Na režimová opatření bych se taky vyprdla - teda jako trochu omezit pití na noc asi není špatný nápad, ale budit se vprostřed noci? K čemu to jako u dospělého je? Příčinu pomočování tím stejně nevyřešíš.
Tohle se dělá u menších dětí, které se ještě nenaučily vydržet noc v suchu. Prý to u některých dětí úspěšnost má, ale ne u všech. Nám to třeba bylo k ničemu.