Obec Ladná leží na jihu Moravy severně od okresního města Břeclavi. Administrativně náleží do okresu Břeclav v Jihomoravském kraji. Vznikla 1. července 2006 osamostatněním se od Břeclavi, k níž náležela od 1. srpna 1976. Katastrální území obce má výměru 1005,88 ha. Je zde evidováno 13 ulic a 481 adres. Žije zde přibližně 1 200 obyvatel.
Název
Vesnice se na počátku své existence jmenovala Reinbrechtsdorf („Reinbrechtova ves“ - osobní jméno v základu zřejmě náleželo podivínskému rychtáři). Od roku 1547 je v němčině doložena podoba Landsdorf, která vznikla rozlišením trojího -r- na L- v první slabice a přikloněním začátku jména ke slovu Land („země“). Z tohoto vznikla počeštěná podoba Lanštorf užívaná do druhé světové války. V první čtvrtině 18. století bylo v němčině zavedeno jméno Rampersdorf vycházející z podoby Remprechtsdorf užívané ve 14. století a vzniklé zkomolením původního jména. Po druhé světové válce bylo přijato nové české jméno Ladná opírající se podstatné jméno lado („neobdělávaná země“).
Historie
První zmínka o obci, která až do roku 1950 nesla český název Lanštorf, je z roku 1270. Současný název získala obec k 4. květnu 1950. Ze srovnání historických a podrobných současných map vyplývá, že nepatrná část moderního katastru Ladné (území na pravém břehu Dyje) náležela do roku 1920 v rámci tzv. Valticka k Dolním Rakousům jako součást katastru Charvátské Nové Vsi, přičemž k Ladné byly dotyčné pozemky připojeny až někdy během druhé poloviny 20. století. Od 1. července 1976 do 30. června 2006 byla obec připojena k Břeclavi jako její místní část. Poté se opět osamostatnila.
Pamětihodnosti
Kostel svatého Michaela archanděla – chrám v novorománském stylu z roku 1912, vystavěný dle návrhu architekta Karla Weinbrennera
Kaple svatého Michala – obdélná stavba se zvonicí z roku 1849
Poklona svatého Vendelína z 2. poloviny 18. Století
Boží muka u nádraží z přelomu 18. a 19. století
O místě
Ladná, okres Břeclav, Jihomoravský kraj
