HUSTOPEČE

Město Hustopeče leží v samém srdci jižní Moravy, blízko Pálavy a Novomlýnských nádrží. Město leží v nadmořské výšce 184 metrů nad mořem a rozprostírá se na 2.2447 hektarech. Počet obyvatel k 1. lednu 2015 činil 5 788 osob.
Celá oblast patří ke klimaticky nejteplejším v České republice, což prospívá pěstování kvalitního vína i k turistické atraktivitě regionu. Hustopeče představují vynikající výchozí bod pro milovníky vína i cykloturisty - vinných sklepů i cyklotras je ve městě a jeho okolí bezpočet.
K vycházkám vybízí lesopark Křížový vrch s kaplí sv. Rocha, Hustopečské rybníky či přírodní rezervace Kamenný vrch. V okolí hustopečských rybníků byly vybudovány na podzim roku 2014 tůně v nivě říčky Štinkovky. Jedná se celkem o osm tůní, jsou zde umístěny i tabule s informacemi o lokalitě a posezení pro možnost odpočinku. Středoevropskou raritou jsou mandloňové sady, kde se nachází naučná stezka a rozhledna. Městem a jeho okolím vedou vinařské cyklostezky i turistické trasy.
S městem byla v minulosti spjata řada významných osobností, mj. první československý prezident T. G. Masaryk či světoznámý malíř Alfons Mucha. Masarykovi je v Hustopečích věnováno hned několik pamětních míst. V roce 2009 byla slavnostně otevřena naučná stezka Masaryk a Hustopeče, která mapuje nejvýznamnější místa spojená s jeho zdejším působením.
V současnosti nabízejí Hustopeče pestrou škálu kulturních, sportovních i společenských aktivit. Ke sportovnímu vyžití slouží především krytý bazén a letní koupaliště či víceúčelová sportovní hala. Během roku se ve městě koná celá řada akcí, mezi nejznámější patří Slavnosti mandloní a vína (březen), Cykloputování krajem André (červen), Hustopečské hody (srpen), Burčákové slavnosti (říjen) či Oslava svatomartinských vín a husí (listopad).

HISTORIE
Katastr města patří k nejstarším osídleným oblastem jižní Moravy. První písemné zmínky pocházejí z poloviny 13. stolení, kdy byl majitelem města Vilém z Hustopečí. Od počátku 14. století do sklonku 16. století náleželo město klášteru Králové (Aula Regia) na Starém Brně. V letech 1599 až 1848 patřily Hustopeče Lichtenštejnům, poté se staly sídlem politického a soudního okresu. Významný mezník představoval rok 1572, kdy povýšil císař Maxmilián Hustopeče na město a udělil jim znak, jehož podoba zůstává nezměněna do současnosti. Štít je půlený. Pravá polovina je červená se zlatým břevnem stojí pak v červeném poli svisle šedý kosíř se zlatou střenkou, ohnutou špicí obrácený doleva. Levá polovina štítu je zlatá a v ní je půl stříbrné orlice s červeným jazykem.
Původ názvu města je nejasný. Mohl vzniknout z osobního jména Usopek. V nejstarším pravém písemném dokladu z roku 1247 je místo jmenováno „Vzpec“ a o deset let později Hvstopetz. Německý název Auspitz, který byl vedle českého jména Hustopeče používán do roku 1945, nacházíme poprvé až k roku 1279, kdy se píše v podobě Auspecz.
Vývoj názvu města:
VZPEZ 1247 - HVZTOPETZ 1257 - VZPETSCH 1271 -AUSPECZ 1279 - HUSTOPECZ 1321 - AWSPIZ 1330 - AUSPETZ 1348 - HUSTOPEČ 1407 - HAUSTOPECZ 1532 - AWSPICENSI 1591 - AVSSPECZ 1592 - AUSPITZ 1633 - HUSTOPEČE 1633
Už ve středověku prosluly Hustopeče svou vinařskou kulturou, která se zde rozvinula s příchodem německých kolonistů ve 13. století, a spolu se Znojmem a Mikulovem platily za nejvýznamnější měšťanská vinařská centra Moravy. Hustopeče disponovaly prvotřídními viničními svahy a zdejší vinařství bylo úzce propojeno s Brnem, jehož měšťané zde kolem roku 1365 vlastnili jednu třetinu vinohradů. Před třicetiletou válkou zabíraly vinice téměř 2/3 výměry hustopečského katastru. Poté došlo k naprostému úpadku a původní stav byl obnoven až v polovině 18. století, kdy se Hustopeče s výměrou více než 3 843 měřic staly prvním vinohradnickým městem Moravy.
Hustopeče se v dávné minulosti proslavily svými trhy, protože výhodná poloha na hranici tří zemí z nich učinila významnou stanici tzv. Uherské cesty, po níž byl hnán dobytek z Uher na západ. Hustopeče se tak díky dobytčím trhům staly důležitým obchodním centrem.
V průběhu staletí získávaly Hustopeče od panovníků četná trhová privilegia (mj. právo konat trh svatohavelský, svatoprokopský, svatonikodémský a čtvrteční) a v roce 1528 zde král Ferdinand I. ustavil třicátkový úřad, který mu vybíral třicátý peníz z ceny za každý kus cizozemského dobytka. Ferdinand a jeho následovníci tím získali vydatné prostředky na tažení proti Turkům.
Zdejší trhy učinily z Hustopečí obchodní centrum celého regionu a nabízely velmi široký sortiment zboží. K jejich nadšeným návštěvníkům patřil i Tomáš Masaryk nebo Vilém Mrštík.
Město Hustopeče se do roku 1945 nacházelo na rozhraní tří národopisných regionů. Samotnými Hustopečemi se k Mikulovu a Znojmu otevíralo území obývané Němci, na sever od Hustopečí se rozprostírá oblast jižního Brněnska (resp. Židlochovicka), od severovýchodu až k jihu Hustopečí oblast hanáckého Slovácka.
K zakotvení české kultury v tomto tehdy německém městě přispěl významnou měrou malíř Alfons Mucha, který do Hustopečí, v nichž žily jeho sestry Anna a Anděla, opakovaně zajížděl v letech 1890-1913. Pomáhal svému švagrovi Filipu Kuberovi (manžel Muchovy sestry Anny) budovat sebevědomí české menšině ve městě, přispíval kresbami do Kuberových novin a časopisů, namaloval oponu pro hustopečské divadelní ochotníky a zapůjčil svá rozměrná plátna pro výstavu v Hustopečích roku 1898.
Hustopečská městská pečeť z roku 1322 nese, jak jinak, znaky vinařství – větvičku vinné révy s dvěma hrozny a vedle ní dva vinařské nože. Záležitostmi vinařství se zabýval hustopečský horenský soud, nejpřísnější na Moravě, od jehož výnosů neexistovalo odvolání. Hrozen a vinařský nůž si našly své místo i ve znaku města Hustopeče.

RADNICE
Radnice je novorenesanční stavba z r. 1906. Na fasádě jsou k vidění pískovcové detaily - znak města, letopočet, hlava Bakcha. U vchodu se nachází pamětní deska TGM.
Radnice je sídlem městského úřadu.

MOROVÝ SLOUP Čtrnáct metrů vysoká dominanta horního konce náměstí pochází z roku 1736. Po opakovaných morových epidemiích, kterým podlehly stovky obyvatel, byly postaveny dvě stavby – kaple a původně jednoduchý sloup.
Sloup je zasvěcen tzv. morovým patronům – sv. Rochu, Šebestiánu, Františku Xaverskému a Karlu Boromejskému. V úpatí sloupu je Panna Maria a sv. Josef. V náznaku jeskyně ležící postava patří sv. Rozálii a Alžbětě. Vrcholu vévodí sv. Trojice se svatozáří. Stavbu zahájil místní měšťan a finance doplnilo město. Hodnota stavby byla v té době 3420 zlatých. V 90. letech 20. století byl sloup celý rozebrán a zrestaurován.

KOSTEL SV. VÁCLAVA A SV. ANEŽKY ČESKÉ
Nový kostel sv. Václava v Hustopečích stojí v historickém centru města na jihozápadně se svažujícím náměstí. Přibližně na stejném místě stál do r. 1961 pozdně gotický kostel. Jeho dvoulodí zdemoloval pád věže, která se zřítila 26.2.1961.
Následoval zápas odborníků i veřejnosti o zachování velmi cenné zbylé části kostela. Po zamítnutí posledního odvolání farního úřadu v Hustopečích proti demoličnímu příkazu byl zbytek kostela nakonec v září 1962 zbourán. Vybavení kostela a některé vzácné architektonické články byly do té doby uloženy na faře. Bohoslužby se sloužily o nedělích v malé a za nepříznivého počasí špatně dostupné kapli na Křížovém kopci, ve všední dny na faře.
O stavbě nového kostela se uvažovalo již v letech 1970-1971m ale příznivá situace nastala teprve v roce 1989. Základní kámen hustopečského kostela byl jedním z kamenů, posvěcených při první návštěvě papeže Jana Pavla II. u nás.
Obnovená možnost výstavby sakrální architektury vyvolala obrovský zájem ze strany architektů. Nakonec byl zvolen návrh Ludvíka Kolka. V červenci roku 1990 začal geologický průzkum hustopečského náměstí, v dubnu 1991 byl posvěcen pozemek stavby a v dubnu 1992 byla stavba nového kostela zahájena.
Dvoupodlažní stavba nového kostela s výrazně dominující věží využívá svažitého terénu hustopečského náměstí. Půdorys otevřené spirály se odvíjí od centra, kterým je podzemní kaple na místě mariánské kaple původního kostela. Vnitřní stěna spirály opisuje její půdorys a přechází pak v členitou část s kopiemi gotických oken a prudce zvednutým náběhem se připojuje k věži. Vnější strana stavby stoupá v kontrastu s klesajícím svahem a vrcholí věží, kterou tvoří soustava vertikálních betonových článků. Na vrcholu věže je kříž, o něco níže obtáčí rozdělené panely věže kovový kruh v podobě koruny – atributu sv. Václava. Uprostřed střechy je umístěna kovová plastika v podobě monstrance, která vyznačuje místo, kde se nachází svatostánek. Pro tuto atypickou stavbu bylo použito cihlového zdiva doplněného betonovými částmi, střecha je složena z překrývajících se betonových desek, krytých měděným plechem.
Kostel sv. Václava v Hustopečích je jedním z prvních sakrálních objektů postavených v České republice po r. 1989. Kostel byl vysvěcen roku 1994.

Kontakt
Adresa : Dukelské náměstí
Telefon : +420 739 389 112
E – mail : fu.hustopece@seznam.cz
Web: farnosthustopece.cz/
GPS : 48°56'23.71"N 16°44'15.24"E

MUZEUM DŮM U SYNKŮ
Dům „U Synků“ je dnes nejzachovalejším reprezentantem pozdně renesanční zástavby náměstí. Jedná se o jednopatrový dům půdorysu do tvaru L s průjezdem do dvorní části, kde se nachází zajímavá patrová arkáda. Podle dochovaného ostění byl dostavěn v roce 1579. Z průčelí fasády domu vyčnívá arkýř spočívající na dvou krakorcích a prostory přízemí jsou zaklenuty valenou klenbou s lunetami. Nádvoří zdobí arkádová lodžie s křížovou klenbou a dřevěný ochoz. V prvním patře najdeme zbytky šnekového schodiště. V domě se nacházely tři sklepy: tzv. mokrý (dnes Stálá vinařská expozice), tzv. suchý (dnes vinotéka) a sklep na konci nádvoří (dnes zasypaný), který směřoval pod městské hradby. Dům je v ústní tradici připisován starobrněnským cisterciačkám, které Hustopeče vlastnily ve 14.–16. století. První prokazatelní majitelé jsou známi z konce 18. století. Do roku 1785 patřil dům Ignáci Freudenreichovi, později Anně Freudenreichové, od roku 1805 Josefu Bendovi, od roku 1845 Karlu Bendovi, od roku 1856 Antonínu Janoškovi, od roku 1859 Janu Habalovi, od roku 1872 Marii Habalové, od roku 1910 Marii Neugebaurové a od roku 1924 Karlu a Matyldě Neugebauerovým. V roce 1935 se majiteli objektu stali manželé Bedřich a Julie Synkovi, kteří v přízemí domu provozovali obchod s textilem. Bedřich Synek prodal dům v květnu 1976 tehdejšímu Okresnímu národnímu výboru v Břeclavi, jenž jej převedl na město Hustopeče, aby jej využilo ke kulturním účelům. Značně zanedbaný dům však chátral až do roku 1988. Celková rekonstrukce proběhla v letech 1989–2001 a vyžádala si 8 000 000 Kč. Od roku 2000 je dům U Synků sídlem Městského muzea a galerie Hustopeče.
1.etapa – vznik muzea
I když mají Hustopeče bohatou historii (první zprávy o městě pocházejí z první poloviny 13. století), byla její prezentace donedávna popelkou. Město dlouho nemělo instituci, která by památky minulosti systematicky uchovávala.
Historický archiv, jímž se jako první v roce 1845 zabýval moravský historiograf Antonín Boček, přešel do krajských a okresních institucí, a památkové předměty uchovávané v hustopečské radnici se staly obětí chaosu, který nastal po vysídlení původního německého obyvatelstva.
I když se myšlenka založit v Hustopečích regionální muzeum objevila už na počátku 50. let 20. století, realizace se dočkala až o více než 40 let později. Po sametové revoluci vyvstala potřeba obnovení kontinuity s minulostí a vytvoření kulturního zázemí. Počátkem 90. let 20. století byl postupně roztříděn a zpracován stávající městský archiv. Jeho torzovitě zachovalá historická část byla přemístěna do samostatné místnosti nacházející se v přízemí radnice. V roce 1994 pak byla rovněž v přízemí radnice zřízena pamětní síň.
2.etapa
V červenci 1999 se Rada města Hustopeče definitivně usnesla zřídit muzeum. To sídlí od roku 1999 v renesančním domě U Synků. V roce 2000 bylo hustopečské muzeum přijato do Asociace muzeí a galerií. Ve své sbírkotvorné činnosti se muzeum zaměřuje hlavně na regionální řemeslné a vinařské předměty.
V červnu 2003 byla v jednom z historických sklepů, které se nacházejí pod budovou muzea, otevřena stálá vinařská expozice.
1. září 2003 byly k muzeu připojeny i Turistické informační centrum a Výstavní galerie, které se nacházejí taktéž v domě U Synků, a muzeum obdrželo oficiální název: MĚSTSKÉ MUZEUM A GALERIE (dále jen MMG).
1. července 2007 bylo od MMG odděleno Turistické informační centrum, které se stalo součástí organizační složky Propagace města.
V březnu 2012 se stala stálá vinařská expozice součástí nové organizační složky Marketing a Kultura města Hustopeče.

Expozice
Dějiny města
Expozici dějin města jsme ve zcela nové podobě otevřeli 16. dubna 2015. Zde si můžete prohlédnout několik záběrů slavnostního odpoledne. Výstava mapuje dějiny Hustopečí od období prvního feudálního sídla ve 13. století až po konec druhé světové války. Vizuálně zajímavě a výtvarně pojatá výstava je dělena do šesti časových úseků, z nichž každý má na textových tabulích svou barvu. Jednotný prostor tak získává pro diváka přehledné členění. Součástí prostoru jsou mimo jiné nápaditě pojaté vitráže oken s průsvitnými tisky měnícími barvy podle počasí, pochozí historická mapa města nebo vzácná gotická truhla ze 14. století. Děkujeme všem našim spoluautorům a spolupracovníkům. Těšíme se na vaši návštěvu!
Hustopečské trhy
V roce 1323 jsou Hustopeče zmiňovány jako trhová ves. Výhodná strategická poloha na hranici tří zemí z nich učinila významnou stanici tzv. Uherské cesty, po níž byl hnán dobytek z Uher na západ. Hustopeče se záhy staly důležitým obchodním centrem a prosluly zejména svými dobytčími trhy, které se odehrávaly na předměstí – v části zvané Böhmdorf (Česká Ves).
V expozici trhů se návštěvník seznámí s hustopečským trhovým řádem, s třicátkovým úřadem a s dalšími výhradně hustopečskými specifiky, k nimž patřilo např. pěstování lékořice a následná výroba a prodej pendreku a lékořicového zboží a distribuce modrého malovaného nábytku s Mohelna prostřednictvím hustopečského pobočného skladu firmy Burian do domácností Čechů a Němců na Hustopečsku, Kloboucku a Židlochovicku… Hustopečské trhy sehrály klíčovou roli v oblasti národopisné, protože se zde stýkala produkce brněnských textilních manufaktur s produkcí cechovní výrobců z východní Moravy a západního Slovenska.
Ke zhlédnutí je i kopie obrazu J. N. Gellera: TRH V HUSTOPEČÍCH (Markt in Auspitz), který byl v roce 1904 vyznamenán velkou císařskou cenou.
Ke slavným návštěvníkům zdejších trhů patřili i Tomáš Masaryk a Vilém Mrštík…
Stálá vinařská expozice
Stálá vinařská expozice se nachází v autentických sklepních prostorách (v tzv. mokrých sklepech) domu U Synků. Můžete si zde prohlédnout předměty, které v minulosti sloužily k ošetřování vinice a k výrobě a uskladnění vína. Expozice je doplněna panely o dějinách vinařství v Hustopečích, o původu vinařské kultury na Hustopečsku a o současné rajonizaci, o způsobu pěstování a odrůdách révy vinné…
V březnu 2012 se stala expozice součástí nové organizační složky Marketing a Kultura města Hustopeče.
Od 3. května 2007 zdobí zadní část nádvoří domu U Synků pískovcová zvětšenina kvasinky vinné, jejíž obvod činí 167 cm. „Kamenná“ kvasinka je tedy 69 230× větší než její reálně existující živá předloha.

KŘÍŽOVÝ VRCH S KAPLÍ SV. ROCHA
Lesopark s přírodním amfiteátrem a kaplí sv. Rocha sloužil až do 2. Světové války jako městský park. Také T. G. Masaryk při svých pobytech v Hustopečích chodil se svou rodinou na toto místo.
Kaple vznikla 17. stol. v době morové epidemie. Hustopečští ji postavili jako ochranu proti moru na Volském (dnes Křížovém) vrchu, společně s morovým sloupem na náměstí. Finanční prostředky byly získány veřejnými sbírkami. Původně barokní kaple z r. 1682 byla zasvěcena patronům morových pohrom. Postupně byla několikrát přestavována a rozšiřována, až dosáhla rozměrů menšího kostelíku. Na konci 18. stol. se zde konaly pompézní barokní poutě, kterých se zúčastňovali věřící ze širokého okolí. Ke kapli vedla křížová cesta, odtud získal kopec název Křížový vrch.
V současnosti má kaple novorománskou podobu z roku 1901. Jedná se o jednoduchou kupolovitou stavbu se čtyřmi výklenky, věžičkou a zvonem. Původní sochy, barevná okna, mozaikový obraz Krista i staré nástěnné malby pohltily události a čas. Dnes mohou návštěvníci uvnitř kaple obdivovat vitráže a nástěnné malby Ludvíka Kolka.

MANDLOŇOVÝ STEZKOU NA ROZHLEDNU
Naučná stezka je 9 km dlouhá (kratší varianta 5 km) a její trasa zahrnuje 7 informačních tabulích, které seznamují s mandloněmi, okolní přírodou a krajinou. Stezka vede k rozhledně a do mandloňových sadů.
GPS : 48°56'46.48"N 16°44'5.29"E

MANDLOŇOVÁ ROZHLEDNA
14 m vysoká rozhledna, jejíž konstrukci tvoří železo a dřevo, je umístěna v unikátních mandloňových sadech.
GPS : 48°57'12.43"N 16°44'33.44"E