Náš syn má potravinovou alergii: není to jednoduché
- Těhotenství
- Anonymní
- 25.11.20
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Syn je velmi alergický na potraviny. Vše je s ním složitější... Teď jsem podruhé těhotná a mám strach, aby bylo miminko zdravé!
Moje první těhotenství bylo docela normální, tak jako každé. Dokonce porod jsem měla přímo báječný na prvorodičku, 1,5 hodiny se vším a byl na světě. Krásný zdravý chlapeček. Byla jsem šťastná, že to dopadlo tak dobře. Přeji takový porod každé nastávající mamince.
Odnesli jsme si tenkrát domů spokojené miminko plné zdraví. Za pár měsíců to bylo jinak, syn byl hodně uplakaný a trpěl po každém nakojení. Pak jsem i přišla o mléko a dávali jsme proto umělé. Vystřídali jsme mnoho druhů umělého mléka a stejně furt trpěl. A tak to byl každodenní boj, pláč po jídle, bolení bříška. Zkoušeli jsme možné i nemožné. A nic nepomáhalo. Byla jsem zoufalá a uplakaná s ním.
Tolikrát jsem byla u doktorky. A vždy jsem si připadala, že jsem nějaký blázen, co nezvládá dětské prdíky. Po nějaké době mého neustálého otravování doktorky, nám řekla, ať zkusíme hypoalergenní mlíčko a dáváme příkrmy. Chvilku to vypadalo docela dobře, ale jak jsme začali zařazovat více potravin, zase se to začalo vracet do starých kolejí. Až jsme skončili z ničeho nic na kapačkách v nemocnici. Po konzultaci odborníků nás poslali na gastroenterologii, kde syna vyšetřili. Tam zjistili alergie na běžné potraviny (mléko, laktóza, vejce). Tak jsme měli dietu a čekali na další prohlídku. Dietní efekt byl 3 týdny a pak to začalo znovu. To, co jedl, na to měl alergii, přišlo nám to úplné sci-fi.
Teď má syn 4,5 roku. Čím si prošel!
A ten hrozný strach z doktorů, jaký má. Momentálně jsme ve fázi, kdy je na brutální kombinované dietě. Abych to nějak shrnula má kompletně bezlepkovou dietu, bez sóji, plus ho trápí mnoho potravinových alergií. Po těch letech jsme se naučili nějak s tím žít, vše je náročnější. Když skončíme v nemocnici nějakou chybou, ani tam nám nejsou schopni připravit stravu. Nikde mu člověk nic nekoupí k jídlu… Vše musí mít nachystané.
Stejně jsme stále na neocatu, speciálním mléku. Bohužel už ho musíme nějakou dobu kupovat. Pojišťovna hradí do 3 let. Dalo nám to zabrat.
A teď čekáme druhé… Snažím se ani nepřemýšlet, nad tím, že by bylo také takto nemocné. Ale není dne, kdy by to manžel nezmínil. Pro manžela to byla rána, že má takové problémy. Já jsem jaksi neměla prostor to tak vnímat. Byla jsem ráda za každý malý pokrok. A hlavně jsem viděla, že není možnost, abych se i já nějak hroutila.
Doufám, že s druhým to bude jiné a v pohodě. Asi bych to už nezvládla. Měla bych nějaký pocit selhání. Hlavně mám strach, jestli bude druhé těhotenství v pohodě. Čeká mě krátce po porodu odvádění poprvé syna do školky a dopravovat mu tam čerstvou stravu. Což bude asi masakr s měsíčním miminkem. Vím, že jsou na světě děti, co jsou na to hůř. A konec konců, můžeme být rádi i za tohle…
Přečtěte si také
Maminka mi nechtěla žádný svůj obraz dát. Jeden z nich jí však zachránil život
- Anonymní
- 31.10.26
- 1980
Seděla jsem odpoledne v obýváku na koberci s dětmi a hráli jsme pexeso. Pokojem se nesl dětský smích, když v tom z ničeho nic praskla skoba ve zdi a s hroznou ránou se zřítil obraz, který mi kdysi...
Manžel s rýmou leží, já musím fungovat. Jeho máma to prý zvládala taky
- Anonymní
- 31.10.26
- 1604
„Prosím tě, můžeš být dneska s dětmi ty? Je mi fakt mizerně,“ oznámil mi manžel v sobotu ráno a odkráčel zpátky do ložnice. Já měla rýmu, bolela mě hlava a v krku mě škrábalo tak, že jsem sotva...
Chtěla jsem mu ukázat, o co přišel. Nakonec jsem litovala hlavně já
- Anonymní
- 31.10.26
- 3292
Když mě Petr po osmi letech opustil, měla jsem pocit, že mi někdo vyrval kus srdce. Ještě horší než samotný rozchod ale bylo, jak rychle se s ním dokázal vyrovnat. Zatímco já probrečela celé týdny,...
Manžel mi vyčetl boty za 2500 korun. Sám si koupil telefon za třicet tisíc
- Anonymní
- 31.10.26
- 1739
„Dva a půl tisíce za boty? Tobě už úplně přeskočilo!“ zařval na mě manžel, když uviděl účtenku z obchodu. O tři týdny dřív si přitom bez mrknutí oka koupil nový telefon za třicet tisíc. Občas mu...
Potřebovala jsem na odběry. Manžel měl volno, přesto nechal všechno na mně
- Anonymní
- 31.10.26
- 1714
Podzimní prázdniny u nás doma rozhodně nevypadají jako idylický týden plný pohody. Zatímco manžel si užívá učitelské volno, já od rána kličkuji mezi nemocničními chodbami a uplakanými dětmi. A...
Naši dceru jsme adoptovali a sousedka nás soudí. Sama má kostlivce ve skříni
- Anonymní
- 30.10.26
- 9258
„Já bych se bála, co si takové dítě přinese z původní rodiny,“ prohlásila sousedka, když jsem jí vyprávěla, že naše šestiletá dcera začala chodit na tanečky. Řekla to s takovým úsměvem, jako by mi...
Šéf mě ponižuje kvůli dětem. Když jsme sami, má úplně jiné řeči
- Anonymní
- 30.10.26
- 1782
„Někteří lidé mají zřejmě pocit, že se práce přizpůsobí jejich rodinnému programu,“ prohodil šéf před celým týmem, když jsem si ve tři čtvrtě na čtyři balila notebook. Všichni věděli, že musím...
Bratr dostal od táty auto, já jen pětistovku. Po jeho smrti jsem našla dopis
- Anonymní
- 30.10.26
- 3910
Když mi táta k čtyřicátým narozeninám poslal pětistovku v obálce, zatímco bratrovi o pár měsíců dřív koupil ojetou Škodu za 180 tisíc, definitivně jsem si řekla, že na jeho zlatého chlapečka už...
Tchyně bez dovolení ostříhala dceru (4) na ježka. Prý jí v dospělosti poděkuje
- Anonymní
- 30.10.26
- 2716
Když musíte v práci hasit resty a školka vyhlásí mimořádné uzavření, protože bude ten den bez proudu, nezbývá než povolat rodinné zálohy. V mém případě to byla tchyně. Slibovala, že si s čtyřletou...
Dcera chce na učňák. „Na to je tě škoda,“ řekla jsem jí. A teď mě to mrzí
- Anonymní
- 30.10.26
- 2169
Moje dcera je v devítce, má dobré známky a chce být kadeřnicí. Já jsem automaticky počítala s maturitou. Myslela jsem si, že jí nechávám volnost ve výběru školy. Pak si vybrala a já zjistila, že tu...