Co takhle dvojsvatba?

Nedávno jsem psala deníček o porodu, ale ještě vám musím napsat, jak jsem vlastně k manžovi přišla. Byl únor roku 2006, v té době se budoucí švagrová a skorošvagr rozhodli, že se konečně vezmou, když už mají roční dcerku a při té příležitosti padla na mého tehdy přítele otázka, co tak udělat dvojsvatbu? Původně to bylo myšleno jen tak, z legrace. Přítel se toho ale chytil a když si švagroušci vybírali snubní prstýnky, tak zakoupil i zásnubní pro mě.

sss.BMP sss.BMP
sss.BMP
sva.BMP
s.BMP
DSCF0087u.JPG

Následovalo trochu komické požádání o ruku. Bylo to naštěstí doma, protože jsem po operaci ramene měla přiortézovanou ruku k tělu a nemohla jsem jím darovanou „záhadnou“ krabičku otevřít :D Ale nakonec se podařilo :) O našem zasnoubení věděla jen manžova rodina a moje kamrádka, která mi šla za svědka, moje mamka přišla na řadu jako poslední. Skoro po měsíci se stalo, že manža vytáhl košili a jakousi kravatu :), zakoupil kytku, vzal si na pomoc rodiče a jelo se požádat i moji mamku o moji ruku :D

Pro mamču to byl celkem šok, protože si za ten měsíc toho prstýnku ani nevšimla :D Brácha ten byl ještě ve větším šoku a hned se ptal, jestli musíme a babi s dědou ani nemluvím :D Pak tomu dodali korunu ještě přizvaní skorošvagrová se skorošvagrem, když zavonili a on říkal: „prý se tu má někde slavit“, mamka zmatená, vidíc toho chlapa, poprvé říkala: „to bude asi u nás“ :D

Takže všechno dobře dopadlo, nakonec bylo vysvětleno bráškovi, že se brát nemusíme, ale chceme a všichni nakonec uznali, že je to dobrý nápad :) A mohly začít přípravy. Znovu se zajelo do salonu vybrat šaty, tentokrát pro mě a nahlásilo se, že svatba nebude jedna, ale hned dvě a protože mi v té době ještě nebylo 18, muselo se počkat až na dobu po mých narozenínách, 15. dubna a 18. se to všechno sepalo na úřádě :) V té době jsem ještě chodila do školy, zařizovala si praxi, dělala řidičák, rehabilitace, proběhla zkouška líčení, vybírali jsme účes (u kadeřnice mě už neuvidí :(), roznesla jsem koláčky a oznámení učitelům a spolužákům ve škole… to byly někdy výrazy nepochopení :D

Den před svatbou jsem si vyzvedla moji bonzačku (svědkyni) a kamrádku kousek od nás v hospodě, kde na mě čekali i se svatebním dárečkem… dostali jsme žehlící prkno a rukávník :D

Konečně nastal den D :) Budíček pro mě ráno v 6 a śupajda nechat se učesat a nalíčit, pak se navléknout do šátů, jasně, že se to neobešlo bez rozervání silonek… ještěže byly náhradní. Mého bratra (190 cm a 100 kg) a souseda narvali taky do šatů coby nevěstinku a maminku :D A bylo chvíli veselo, až do té doby, než jsem přišla na řadu já a zjistila, že na podpadcích fakt neumím a málem jsem se přizabila na schodech… uf a už se jede. Brali jsme se u nás v zámečku, asi 5 minut pěšky, takže se moc dlouho naštěstí nejelo, kdo se rval do auta v šatech s obručí, chápe.

Obřad pro nás museli úředníci trošku poupravit (oba páry jsme stály vedle sebe) a všichni nervózní, švagr strašně funěl a nešlo se nesmát, manža se mi z toho celý potil a třásl, tak jsme se chichotali všichni čtyři, a tím rozesmívali i vážné úředníky a oddávajicího :D A manžovi ještě k tomu napuchly prsty a nešel mu nasadit prstýnek… no komedie hadr :D Fotograf měl z nás taky dost, protože jsme byli pořád všichni rozverní a on chtěl i vážnou fotku, nakonec nebyla žádná :D

Hostina proběhla asi tak nějak klasicky: bonzačka se polila pivem, někdo se tam i popral, sem tam projel vláček svatebčanů… jo a náš první tanec :D Ještěže jsme tam byli dva páry, já s manžou netačíme a ani to neumíme. Dali jsme si kolečko alá šlapák a nikdo si skoro ničeho nevšiml :) Skončili ve 3 ráno a jeli domů a nechali rodiče, ať si ještě pojuchají :)

Náš den byl sice krásný, ale na mě tam bylo moc lidí ze švagrovy strany, které jsem ani neznala. Takže, kdybych si manžu brala ještě jednou, tak určite bych chtěla jen obyčejnou malou svatbyčku ;-)

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Renatka30
919
15.11.11 07:48

Terko - tak to musel být zážitek - taková dvojsvatba :mrgreen: :mrgreen: ale jak píšeš asi není nad normální malou příjemnou svatbu :wink:

  • načítám...
  • Zmínit
ynax
13119
15.11.11 08:06

kdybych doma oznámila, že až mi bude 18, tak se vdávám a nemusím, zabili by mě a žádná svatba by rozhodně nebyla.

  • načítám...
  • Zmínit
Milli
14079
15.11.11 08:09

Teri - na té první fotce mi tvůj muž připadá trochu jako hoooodně mladý Kája Gott :-) .

Mmch. mě by bývala prošla svatba v osmnácti jedině v případě těhotenství :lol: .

  • načítám...
  • Zmínit
PaPT
52
15.11.11 09:15

Já se vdávala v 19 a taky jsem nemusela, nevidím na tom nic špatnýho… :wink:
Jinak ti to moc slušelo :potlesk:

  • načítám...
  • Zmínit
Tera:)1
6326
15.11.11 11:41

Milli _ :lol: tak to mu musím říct ale hlavně aby mi ještě nezačal zpívat :lol: 8-o

PaPT - děkuji :oops:

A jinak my jsme spolu byly už tři roky takže se vlastně nic nezměnilo :-P

  • načítám...
  • Zmínit
Náměsíčná
6896
15.11.11 13:20

Taky jsem si říkala,že tam vypadá jako manža jako Kája.

  • načítám...
  • Zmínit
Phoebe21
2504
15.11.11 20:06

nechápu proč by se nemohla vdávat v 18-ti… nevidím na tom nic špatného… :palec: moc krásné fotečky… :palec: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
miska7
231
16.11.11 07:05

Ja se vdávala v 19-ti a už to teď bylo 10 let od svatby:-) ale na nepochopení jsme naráželi ještě pár let.

  • načítám...
  • Zmínit
werunkaw123
14090
17.11.11 08:14

Tak dvojsvatba se určitě často nevidí :mrgreen: Gratulka :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
gold45
25.11.11 10:12

Já se poprvé vdávala v 18ti, ale já teda musela …
Teď z prvního manželství dceru 14,5roku a syna 10let :mrgreen:
A z druhého manželství byl v úterý Moničce 1 rok :kytka:

Myslím, že jsem se vdávala poprvé hlavně kvůli mimču, že to opravdu ještě není doba na vdávání :-)
Ale každý to může brát jinak, hlavně když ti to klape!
Moc blahopřeji a do budoucna jen to nej :-)

Příspěvek upraven 25.11.11 v 10:12

  • Upravit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Jaké to bylo, jaké to je

Dnešek

Můj vysněný porod

Porod a něco málo před ním