Můj vysněný porod
- Porod
- Tera:)1
- 02.01.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tak a je to zase tady, už když jsem psala svůj první deníček o porodu, tak jsem si slíbila že hned jak budu rodit po druhé musím zase přispět. Takže dokud mám vše v živé paměti pokusím se to nějak zformulovat.
- 4
- 2
- 1
- 2
Vše začalo 16.4. kdy jsem po 8 měsíčním snažení držela v ruce pozitivní test. K doktorovi jsem se dostavila v 8tt a vše bylo tak jak má a termín porodu byl stanoven na 28. 12. 2012. Čas plynul jako voda, prošli jsme všechny potřebné i nepotřebné vyšetření a vše bylo v pořádku, teda až na těhotenskou cukrovku která se mi v malé míře objevila, takže mě „strašili“ velkým mimčem - ha ha mě, které se narodil první potomek o váze 4130g 
, takže jsem nad nimi jen mávla rukou a užívala si těhotenství.
Celou dobu se celkem nic nedělo, až kolem 37.tt začínalo něco dít a mé tělo se začlo připravovat na porod. Ještě 19. 12. jsem si oběhla moje kolečko doktorů - monitor, diabetická poradna a nakonec poradna, kde mi doktor říkal, že se na té příští (26.12.) už asi neuvidíme.
20.12. mě už od noci sem tam něco pobolívalo a tělo se „čistilo“ a od rána jsem měla už to „pobolívání“ po 5 minutách, ale nic moc, takže jsme ještě vyrazili na poslední vánoční nákupy do Globusu vraceli jsme se až po poledni, takže hned po návratu domů dostal malý oběd a šel spinkat. Manža pořád mlel něco o tom, jestli se přece jenom nepojedeme podívat do porodnice, ale já jsem ještě potřebovala převléct peřiny a umýt nádobí 
. No ale když už bylo hotovo a bolení už bylo po 3 minutách, tak jsem se nechala přemluvit a vyrazili jsme směr porodnice.
Na příjmu (16.hod) se na mě moc netvářili a tvrdili, že to budou asi poslíčci, protože monitor mi žádné bolesti nezapisuje, ostatně jako u prvního porodu, tak že si mě tedy pan doktor prohlídne. Tak po přivítání a jeho otázce co tam chci a jestli už jsme se někdy neviděli, mi oznámil, že bude hodně nepříjemný, a taky že byl. Zjistil, že už jsem na 3 cm a rodíme, takže se mám jít oblíknout a upalovat na sál. Teda ještě vyplnit papíry, při kterých se až sestra divila že se mi nic neděje, dělo, ale mám asi trochu jiný způsob jak zvládat bolest, než na který je zvyklá .
Jaké bylo pro mě překvapení, když jsem na sálech vlezla do příjmové ordinace a tam seděl náš minulý „rodící“ doktor. Takže jsem se mu, při otázce kdy jsem rodila první dítě, připomněla že 6.2.2011 a že by to mohl vědět, když nás rodil on (jasně, že by si to mohl těžko pamatovat ), tak se jen zeptal jestli jsem byla spokojená, tak jsem mu sdělila, že až na to, že mi porod vyvolávali a já jsem o to moc nestála a že mi prasklo šití to celkem šlo. Udělal mi ultrazvuk a že mě vyšetří až později (blázínek ), když už mě vyšetřoval doktor dole na příjmu a poslal mě ještě před sály ať počkám na sestru, která nás odvede na sál. To, že půjdeme už na sál jsem musela manžovi trochu přetlumočit, protože nechápal jako že fakt už .
To už bylo po 5. hodině odpolední, když jsme se na ten sál dostali. Byla mi přidělena strašně zlatá PA, dány instrukce co a jak a potom jsme už zůstali s manžou sami. „Poslíčci“ vesele sílili, já jsem si konečně vyzkoušela i balón, chození a sprchu - to se mi při prvním porodu nepoštěstilo. Zrovna když jsem si prodýchávala ve sprše, přišla PA, že mi za chvilku přijde udělat přípravu (chtít mohla mno heh). Když jsem vylezla a prodýchala ještě pár těch „poslíčků“, říkám manžovi, „oni už tu přípravu nestihnou! a on jak jako nestihnou? " Tak mu opakuji, že jestli si nepohnou tak to fakt nestihnou a po prodýchání několika už kontrakcí říkám, ať zavolá PA, že už potřebuji tlačit. PA přišla hned a říká "maminečko, vy budete chtít něco na bolest že? a já ne, jdeme rodit!“
Tak mě ještě požádala jestli si zvládnu vyskočit na křeslo, že zkusí chvilku záznamu, naházela mi v rychlosti na břicho sondy (teďka ani nevím jestli mi je přivázala ), no po tom co tam asi viděla zavolala doktora, že jestli mě touží ještě prohlédnout tak ať si pohne . Takže proběhlo bleskové napíchnutí žíly, prohlídka při kontrakci doktorem (lahůdka ) a už jsme se domlouvali na píchnutí vody, protože ta to všechno držela. Takže, i když jsem původně nechtěla, jsem si vodu nechala pustit, což bylo v 18:55, malá hned vylítla takže PA volala na manžu, ať se jde honem podívat kolik má mimčo vlásků, pak jsem asi 5× zatlačila a maličká byla na světě to bylo 18:58, hned mi jí dali na břicho a byla krásná, měla 3800g a 51 cm.
Už mě čekala jen prohlídka a jelikož je pan doktor taková švadlenka a musel si píchnout, tak mi uděl dva mini stehy, ale fakt nevím co mi tam šil . No a chválou nešetřil, že když budu rodit takhle, tak že klidně můžu mít třeba 10 dětí , tak jsme se domluvili, že až půjdeme do toho třetího, tak mu máme dát vědět, aby si vzal zase směnu 
no a jak byl zase v šoku, že s poslíčků se rodilo, tak mi 5× nebo 6× pogratuloval a nechal nás s miminkem samotné.
Musím říct, že ty dvě hodinky co jsem musela ležet se mi strašně vlekli a moc jsem se těšila až budu moct vstát, takže když PA přišla, že jdeme do sprchy a mám pomalu zkusit vstát, zvedla jsem se úplně normálně, PA říkala jako bych ani nerodila a po cestě mě musela brzdit ať prý tak neletím .
Tak shrnutí: porod suprový, vlastně všechno bylo tak jak jsem chtěla a personál zlatý a slova doktora při loučení: „na shledanou, přijďte zas“ si doufám, že ne za moc dlouho, splníme a půjdeme rodit zas.
Přečtěte si také
Syn přišel ze školy s tím, že je chudý. Nesmím ale promluvit s učitelkou
- Anonymní
- 05.09.26
- 1365
Když začal první den školy, byl to pro nás něco jako oslava Nového roku. Všichni jsme byli natěšení, co nás nového čeká, kam se ten rok posuneme a jak nový školní rok bude vypadat. První dny byly...
Můj muž čekal deset let, až změním názor. Když jsem ho nezměnila, odešel
- Anonymní
- 05.09.26
- 1186
Když jsme se s Petrem poznali, bylo mi osmadvacet let. Děti jsem nechtěla a nijak jsem to neskrývala. Ne proto, že bych je neměla ráda. Nemám problém si pochovat kamarádčino miminko nebo vzít...
Tři měsíce jsme to odkládali. Když na „to“ došlo, přišlo „měkké“ zklamání
- Anonymní
- 05.09.26
- 3578
Skoro tři měsíce jsme kolem sebe s Petrem kroužili. Bylo to to krásné, jemně vzrušující období, kdy se navzájem napínáte, držíte za ruce, povídáte si dlouho do noci a přemýšlíte, kdy konečně padne...
Myslela jsem, že jedu na dovolenou bez dětí. Pak jsem dorazila k moři
- Anonymní
- 05.09.26
- 1075
Když jsme letos vybírali dovolenou, měla jsem jedno jediné přání. Nejet do hotelu, který je plný rodin s malými dětmi.
„Tohle nikam nedávej.“ Jedna věta dcery změnila můj pohled na sociální sítě
- Anonymní
- 05.09.26
- 411
První fotku své dcery jsem dala na internet snad ještě v době, kdy ani nebyla na světě. Fotku ultrazvuku, břicha, pak z porodnice. Před patnácti lety jsem měla pocit, že musím všechno sdílet na...
Nesnáším letošní počasí. Nejdřív vedro k padnutí, teď mají přijít lijáky
- Anonymní
- 04.09.26
- 1059
Jestli je něco, na co jsem letos nadávala snad víc než na cokoli jiného, pak je to počasí. Celé léto jsme čekali, kdy konečně zaprší. Když už pršet začalo, většinou přišla taková bouřka, že jsem...
Školková angličtina za 10 tisíc? Odmítla jsem platit a učitelka zuří
- Anonymní
- 04.09.26
- 8415
Sníst ranní rohlík, obléknout dvě věčně se hemžící holčičky, dorazit do naší malé vesnické školky včas a pak honem do práce. Není to vždycky jednoduché, ale tuhle školku prostě miluju. Rodinná...
Dcera mě pozvala na víkend. Až na místě jsem zjistila, kolik mě to bude stát
- Anonymní
- 04.09.26
- 28806
K šedesátinám jsem od dcery dostala krásný dárek. Alespoň jsem si to tehdy myslela. V obálce byla rezervace na prodloužený víkend v malém penzionu v jižních Čechách. Měla jsem jet já, dcera s...
Až když jsem na týden odjela, zjistila jsem, že manžela nemusím furt kontrolovat
- Anonymní
- 04.09.26
- 7428
Dlouhá léta jsem měla pocit, že kdybych na chvíli přestala fungovat, naše domácnost se rozpadne. Můj muž přitom není neschopný. V práci vede lidi, umí vyřešit spoustu problémů a poradí si i s...
Kolegové se vracejí z homeofficu do kanceláře. Cítím nepříjemnou změnu
- Anonymní
- 04.09.26
- 3819
Ve vzduchu je od minulého školního roku vyhazov zaměstnanců. Nikdo nám před prázdninami sice nic neřekl, ale informace mezi lidmi kolovaly jako horký brambor. Teď jsme všichni zpátky a lidi jsou na...
Ať jste oba zdraví 
…není to v porodnici FNO? Ta chodba s lavičkou mi je děsně povědomá 
ať vám prďolové dělají samou radost 
a řeknu ti že si do té porodky chodíš jako do hračkářství pro ty miminka seš lepší jak já 
i když vím, že to za to stojí a že jediný pohled na dítko rány zahojí…máš na to nějaký recept Tera:)1? 
! Snad na mě bude mít Poruba taky takový vliv 
a děkuju 
Gratuluji k miminku, hezký deníček, jen mě vždy zaráží foto, kde jsou vidět roztažené nahaté nohy no, ale jinak pěkné.