Dej tomu čas
- Porod
- KakinaK
- 28.06.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tak přesně tohle jsem si několikrát řekla v době těhotenství a porodu naší Michaelky. Nejdřív v dobách vzdálenějších, kdy už jsem pomýšlela na miminko a manžel se na to ještě necítil. Měl spíš sny o cestování po Indonésii apod. Mimochodem nechápal, proč bychom tam nemohli odjet s malým miminkem. Už ho vidím, jak by tam Míšu teď bral.
No, dala jsem tomu naštěstí čas a narodila se nám krásná holčička, den před mými třicetinami. Tomu jsem mimochodem dala čas taky. Kde jsou mé představy o tom, že ve 24 bych chtěla první miminko.
Těhotenství bylo úžasné, neměla jsem žádné nevolnosti, vše jsem zvládala až do porodu, jako bych ani těhotná nebyla. Termín byl stanoven na 21. 2. 2012. Den předtím jsme se s manželem rozhodli to urychlit, čekám na něj a on nikde, najednou volá z koupelny, že je mu zle, držel se na prsou, okamžitě jsem volala záchranku. S sebou mě samozřejmě nevzali, tak jsem sedla do auta a jela do nemocnice za nimi. To už se přehoupla půlnoc a tedy náš termín. Byly to teda nervy, ale naštěstí bylo vše v pořádku a nechali si ho na pozorování jen do rána.
Mě čekala ráno kontrola u gynekologa. Říkala jsem si, že tahle událost určitě vše urychlila a každou chvíli to bude. Dozvěděla jsem se, že jsem úplně zavřená, že to samo těžko půjde a že to bude na vyvolání. No, to mě docela dostalo a v rozladění jsem vybalila některé věci z tašky zpět. Ten den jsem šla v klídku s mamkou na oběd, jela jsem autem na keramiku, prostě vůbec nic mi nebylo.
Večer jsem šla spát s tím, že zkusím zařídit vyvolání na mé narozeniny. V půl čtvrté ráno se manžel tiše kradl do postele a najednou rup, voda. Vyskočila jsem, přece nemůžu zůstat na té matraci, to, že stojím jak přibitá a vše teče do plovoucí podlahy, už jsem neřešila 
) Začala jsem do tašky vracet vybalené věci a manžel si při pohledu na mokro, které se za mnou táhlo až do sprchy, vzpomněl, že chtěl zalévat kytky, tak se do toho dal ) No to musel být pohled )
Po příjezdu do porodnice se zjistilo, že se nic neděje, ale praskla voda, takže antibiotika a čekáme. Tak jsem tomu dala čas. Abych to zkrátila, od prasknutí vody to trvalo 30 hodin. Nechápu, proč to nešlo urychlit, když tu vždy o urychlování čtu, ale to je teď už jedno.
Manžel mě pobavil, tedy až zpětně, protože přijel na posledních pár hodin za mnou, a to už jsem byla po skoro třech nocích, kdy jsem se skoro nevyspala, tak unavená, že jsem moc nevnímala a usínala mezi kontrakcemi. Asistentka ho poslala převléknout. Na hromádce tam byly noční košile a v pytlíku oblečení pro doprovod. No co myslíte, nechal si jen slipy, na to oblékl kojící noční košili se zapínáním až na pupík a šel se zeptat sestřičky, jestli si má brát i nějaké kalhoty 
No, asi měl taky dobré nervy. Každopádně mi tam moc pomohl, díky němu šlo všechno lépe.
Na sále se mě doktor zeptal, jestli cvičím. V hlavě mi to v bolestech šrotovalo, jak odpovědět. Manžel mě předběhl a říká: „No jooo, byla cvičit ještě minulý týden.“ No a prý mám tak posílené svaly, že proto to nepostupovalo a miminko mělo problém projít. A pak že by měl člověk cvičit ;o) Vše ale za pomoci všech dobře dopadlo a 23. 2.2 012 v 10:14 se nám narodila Michaelka s mírami 3450 g a 52 cm.
Jsem moc šťastná, že ji máme a ačkoli jsem na sále tvrdila, že bude jedináček, tak už od toho rozhodnutí upouštím. Prostě tomu dám čas )
Přečtěte si také
„Ty můžeš zůstat.“ Protože nemám děti, jsem v práci vždycky ta poslední
- Anonymní
- 16.07.26
- 35
Nikdy jsem netvrdila, že rodiče to mají jednoduché. Naopak. Obdivuju každého, kdo zvládá práci, školku, kroužky, domácnost i probdělé noci. Jen mě už unavuje být automaticky tou, která všechno...
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 98
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 94
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 116
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1874
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1119
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 2003
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 820
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 497
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 22218
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
moc hezké 
ať se daří 
ať se vám daří 
Ale dekuju moc, 
gratuluji, taky tomu dáváme čas a letos v únoru mi bylo 29 roků a teď to necháváme tzv náhodě od prosince 