Den D: Komedie od začátku do konce
- Porod
- Malatka94
- 19.11.21
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ten nejkrásnější den v životě a zároveň i nejvtipnější.
Den porodu. Každá žena si to může představovat jinak. Většina žen čte různé informace nebo kouká na pořady o porodu. Ovšem já jsem si to nechtěla připouštět do poslední chvíle. Posledních 14 dní před porodem už strašili s předčasným, ale já pořád tvrdila, že si dělají srandu, že už mě straší dlouho. Bylo ten den ještě 9 dní do termínu a mě v noci vzbudily bolesti. Chodila jsem po obýváku sem a tam asi už dvě hodiny v kuse a říkala si, že porod přece začne prasknutím plodové vody, že mám ještě čas. Manžel ten den vstával na ranní přesčas a divil se, co to tu nacvičuju. První moje slova: Já nevím, jestli jsou to poslíčci, nebo už kontrakce. Tak jdi do práce a když tě pustí domu, pojedeme do porodnice a když ne, tak pojedeme po práci. Manžel neváhal a hned v práci oznámil, že rodím, takže se musí vrátit domů. Přijel za hodinu se slovy, že jedeme. Jel jako o život, že mi i cestou přestávaly kontrakce. V porodnici paní doktorka koukla se slovy, vy dnes porodíte, už se otvíráte, takže zůstanete už tady. Já koukala jako blázen se slovy: Jako ještě dneska jo? Odvedli mě na pokoj po vyšetření, ať ještě odpočívám. Dopoledne mi zkusili napustit horkou vanu, jenže já horkou nesnáším, takže jsem se zakousla v kontrakci do manželovo prstů se slovy: Zazvoň, tohle nejde. Sestřičky vše chápaly a zase mě uložily. Já jen zvládla chodit po pokoji sem a tam a v kontrakcích mačkat manželovi rameno. V poledne přišel doktor, který mi vypustil rybník a to doslova. Měla jsem hodně plodové vody. Pak se zesílily kontrakce a za dvě hodiny už přišel porod. Sestřičkám jsem se neustále omlouvala, když mi ujel slovník a ty mě naopak povzbudily, ať se neomlouvám a klidně nadávám, jestli mi to uleví. Spustila jsem, sprostá jako dlaždič. Najednou povídá sestřička: Už vidím vlásky. Najednou, jakoby přestaly kontrakce, já se přizvedla se slovy: Je vlasatej, jo? Pak už šlo vše hladce, po chvilce byl malej na světě. Sestřičky, že jen dva stehy a hotovo, že manžel může jít zatím k malému. Jak jsem zacítila umrtvení, nebo co to bylo, drapla jsem manželovo ruku se slovy: Tady budeš. Za minutku už jsem měla malého u sebe, kdy manžel spustil vodopád slz a já mu ještě říkala, ať nebrečí. Ten den se ještě zakončil jednou vtipnou historkou, kdy mě poté vezli na pokoj v křesle, na mě už padla únava tak jsem byla ráda, že se vezu a při vjezdu na pokoj slyším: Nazdár. Kouknu a tam kolegyně z práce, tak hned mi vrátila energii a já automaticky zahlásila: No nazdar ty vole. Aneb komedie od začátku do konce.
Přečtěte si také
Noví sousedé nás přivádějí k šílenství. Hluk a večírky nám ničí život
- Anonymní
- 09.06.26
- 5
Když se naši dnes už bývalí sousedé odstěhovali, věřili jsme, že ti noví budou stejně milí a přátelští. Bohužel jsme se spletli. Nejenže nás ani nepozdraví, ale z jejich zahrady se neustále line...
Manželova dcera chce tábor za 20 tisíc. Její matka očekává, že vše zaplatí on
- Anonymní
- 09.06.26
- 18
Nikdy bych nevěřila, jak složité je, když se s tím pravým potkáte až později. Oba máte za sebou nějakou minulost, jste rozvedení a máte děti z předchozích vztahů. Pak si pořídíte ještě jedno...
V našem obýváku smrdí cizí ponožky a moje dcera kvůli němu nejí
- Anonymní
- 09.06.26
- 84
Je to tady, přátelé. Čas, kterého jsem se děsila od chvíle, kdy mi v porodnici ukázali tu malou růžovou holčičku. Moje patnáctiletá dcera má kluka. A není to žádné dětské „chodíme spolu“ za ruku...
Přítel ztratil práci a přestal o sebe pečovat. Začíná mi být fyzicky odporný
- Anonymní
- 08.06.26
- 6552
Dokud Lukáš pracoval, byl to skvělý chlap, se kterým byla legrace a navíc dobře vypadal. Ještě před pár lety mi ho kamarádky skoro záviděly. Měl energii, sportoval, zajímal se o svět kolem sebe a...
Apokalypsa jménem červen: Výrobky z odpadu o půlnoci a EduPage na infarkt
- Anonymní
- 08.06.26
- 820
Milé maminky, taky máte pocit, že červen vynalezl někdo, kdo upřímně, hluboce a z celého srdce nenávidí rodiče školních dětí? Protože já už regulérně melu z posledního a v kalendáři škrtám dny jako...
Mluvči, dělači a já: Z deníčku ženy, která nesnáší tiskové konference
- SOVIČKA93
- 08.06.26
- 593
Sedím večer u čaje, za oknem se prohání letní vánek, a v hlavě mi zní věta, kterou jsem dneska slyšela snad šestkrát: „To by chtělo udělat.“ Ta věta ve mně spouští zvláštní alergickou reakci. Ne na...
Manžel mě vytáčí i tím, jak dýchá. Kam se poděl chlap, kterého jsem si brala?
- Anonymní
- 08.06.26
- 1832
Jsme spolu s manželem dvanáct let. Máme dvě relativně zdravé děti, hypotéku na krku, auto na leasing a... stereotyp tak hustý, že by se dal krájet motorovou pilou. Sedím v kuchyni, koukám na něj,...
Máma mě od svatby s cizincem odrazovala. Teprve po letech jí dávám za pravdu
- Anonymní
- 07.06.26
- 4791
Když jsem začala chodit s Lucasem, máma mi říkala, že jsem blázen. Lucas je Angličan, ale jeho kořeny jsou mnohem pestřejší. Přišel mi atraktivní, rád cestoval a byla s ním legrace. A tak jsem...
Život v paneláku je peklo. Kvůli financím jsme museli prodat dům a teď trpíme
- Anonymní
- 07.06.26
- 3432
S manželem jsme krátce před důchodem. Děti nemáme a na dům se zahradou už jsme přestávali stačit. Jak finančně, tak fyzicky. Údržba byla rok od roku náročnější a náklady stále vyšší. Nakonec jsme...
SOS: Moje dítě smrdí jako pubertální tchoř a já jsem pro něj biologická hrozba!
- Anonymní
- 07.06.26
- 2492
„Mami, prosím tě, hlavně na mě nemluv před školou. A sundej si ten svetr, děláš mi takovou ostudu, že se chci propadnout do západního Německa.“ Tohle byla moje ranní facka od vlastního...