Deník miminka III.

Slíbila jsem psát něco o pocitech, ale já opravdu ještě nic necítím Jen to, že se válím doma a kynu, že miminko každou chvíli zatahá za pupeční šňůru a zařve hoď sem něco dobrého, hoď sem Vitacit, na tom teď ujíždím chich Syrový Vitacit, sypký a já ho lížu, jak malá holka, co? A nebo ty bombůnky Lipo ksichtíci, no ty jsou mňamky mňam Hoď sem salám s octem, pane jo, já vím, je to nezdravé, ale ta touha, ta chuť, to je tak silné A já jsem taky silná, tlustá velryba Volala jsem to mamce, že je to silnější než já a mamka mi v klidu řekla, že měla to samé Tak jsem v klidu, přežila jsem to u mamky v bříšku, tak o co jde, ne Úžasné je, jak u mně okamžitě přestala chuť na cíga a na brambůrky, mé 2 drogy, a naopak teď baštím banány, které od mala nesnáším 

Ještě, než jsem zjistila, že jsem těhotná, tak koncem listopadu, nastal po celé ČR totální kolaps a sněhová kalamita, přespala jsem po práci u sestry na bytě v Budějkách, večer jsem se odlíčila a nezapomenu na její slova: jeee, ty jsi tak ošklivá, to bude asi tím, že jsem tě dlouho neviděla odlíčenou. Chtělo se mi brečet, ani jsem jí neodpráskla nějakou hláškou na její vyzáblou hezkou postavu, prostě se mi chtělo brečet, och, jak ona mne miluje… už vím, proč se mi chtělo brečet, byla jsem už v tom a má jediná sestra mi řekne, jaká jsem obluda… ach jo, ti sourozenci 

Vzpomínám si, jak jsme s přítelem chtěli našim oznámit, že jsme těhotní až na Vánoce, povedlo se to, ututlali jsme to My se to od pana doktora z ultrazvuku dozvěděli 13. prosince, a týden předtím jsme byli i se cvrčkem v bříšku v Egyptě na zasloužené dovče Přejedla jsem se tam sushi a syrového lososa a od té doby nemohu ryby ani vidět, ani cítit, a teď babo raď, jsme pozvaní k našim na Vánoce a bude ryba, jako každý rok maminky výborný kapr, co s tím teď? Napadlo mě jen jediné, zavolat našim a zalhat, že Jaromír nejí ryby, lhát se nemá já vím, ale… jinak to nešlo Ani jsem volat nemusela, naše mamča volala sama a chlubila se, jak taťka letos sehnal ohromného 4kilového kapra, to bude mňamka, brrrrr je mi zle Jak to zahrát do autu? Milá maminko, Jaromír nejí ryby a mamča, ježiš já si to myslela, no to uděláme ještě kuřecí a vepřové řízky… huráááá plán se daří, cvrčku nejsme prozrazeni 

Nadešel den D a jelo se k našim, už tam byla i má ségra a bylo jasné, že ta něco tuší… pro naše jsme zabalili můj počuraný gravid test (plastové růžovo-fialové) žádný strach Do vánočního papíru a potřebovali jsme jim to oznámit před večeří, už vidím mamku jak říká, nandejte si toho 4kilového kapra, pořádně papkejte Jestli jste viděli film Pelíšky, tak Stašová je naše mamka, uplně dokonalá A taťka je něco mezi Kodetem a Donutilem – jojo, tuhle na chalupě o pouti v létě jsme to na našeho taťku otestovali, noky a knedlíky, chytil se, řekl, že jsem úplně blbá a prásknul v kuchyni dveřmi, chich, sázku s Luďou jsem vyhrála Promiň Tati, ale všichni uznali, že opravdu má rodina jsou Pelíšky.

Tak a přijeli jsme k našim, ségra s Jaromírem šli do auta pro dárky a já s naším divokým pejskem Nelinkou všechny dárky vybalovala z igelitek a dávala pod stromeček, pes šílel, štěkal, bolela mě hlava, do toho jsem cítila tu rybinu z kapřích řízků a co teď? Ustála jsem to a šla ke sporáku, tam na mě koukla vynikající mamky rybí polévka a mamka, ochutnej, a já, jojo a vzala jsem naběračku a ochutnala druhou polévku s játrovou ryží, hned jsem dostala pohlavek a mamka zařvala nech to být, to je pro Jaromíra, mého přítele, takhle mu tam nic nezbude… kdyby maminka věděla, jak jsem hladová. A že je to pro mne, cccc, nějaký Jaromír, ta polévka panečku chutná mňamky mnam, a podruhé jsem si nabrala naběračku a slyším, sakriš nežer to, za chvíli už dostanete u stolu Miluji svou maminku, akorát nechápe tu těhotenskou vášeň k jídlu 

Tak dárky se vynosily a jde se nenápadně oznámit, že jsme v tom Potřebovala jsem, aby Lucka byla v pokojíku, abychom to našim oznámili jen tak, protože ta něco tuší a hned to prokecne, ouha, sestra je v pokojíku, hurá, mamku zastavit na okamžik v pochodu se nakonec povedlo, mezi obývákem a kuchyní. Tak maminko, tady máš od nás dárek, rozbal si ho… v tu chvíli bylo ticho, ccc, v naší rodině a ticho, to bylo hodně divné i pro ségru, hned vylezla a šla k nám, co se prý děje, mrška jedna, koukla na mamku a na nás a hned řekla, já vím co to je! Náš rozmazleneček to odnesl, neb jsem jí hned řekla, drž pusu a ani necekni, takže takhle 4 jsme tam stáli a mamka rozbalovala, a když rozbalila tak řekla, jé, co to je, nemám brýle, podejte mi brýle, průser, mamka neměla brýle, takže na to neviděla, taková zásadní chyba, tak jí říkám, že to je gravid test, že jsme jako těhotní.

A mamča v absolutním šoku řekla: JAK JAKO? Deset let na to čeká a vyleze zní „jak jako“ A já, no tak normálně, jsme těhotní. A mamka začala skákat a plakat, skákala jako když tuhle pařila v kulturáku na vánočním večírku na Kabáty to byla sranda =) člověk kolikrát zjistí, že ani nezná své rodiče Prostě pařila o 106, už asi vím, po kom jsem tak divoká chich Takže nám mamka gratulovala, mezitím Jaromír utekl na toaletu, chtělo se mu, chudákovi, už od Krumlova, tak si na něj mamka počkala u záchodu, když vylezl, olíbala ho a řekl Jaromíre, ty jsi tak šikovný Mamka začala dirigovat, taťko no vstávej z toho gauče, pojď jim pogratulovat, od té doby byl taťka byl nějaký zamlklý =) A má milovaná sestra hned řekla, mně to bylo hned jasné, ale myslela jsem, že spíš bude svatba než toto 

A šlo se jíst a papali jsme a mamce jsem vyčetla polévku s játrovými knedlíčky, teď jsem konečně dostala pořádnou porci A šli jsme rozbalovat dárečky, krásné Vánoce =) Povedlo se to Dostala jsem saténovou košilku velikosti M, minulý rok S, letos M a mamka: „jé to jsem asi podvědomě věděla či co, no ale neplesej, do toho se za chvíli stejně nevejdeš“, uf krásné vyhlídky na postavu velryby… krásné Vánoce opravdu, taťka se naparoval v mých slunečních brýlích s kloboukem a pérem za kloboukem na hlavě a novým batohem a s Magistrem v ruce Mamka se předváděla v nové safari bundě A Nelinka do toho štěkala a rozbalovala každému dárek Pískala novou pískací krávou, takové klidné Vánoce Pelíšky chich Pro chuťovku atmosféry zasílám v příloze fotku našich z Vánoc 

Kolem deváté večer dorazil náš bratránek Luďa s přítelkyní a při líbačce a objímačce, že jsme jako rádi, že se vidíme, mi Luďa řekl, ty jsi nějaká jiná, taková zvláštní, kluk jeden, asi něco tuší… prdlačky, nic netušíc Luďa byl ze zprávy ohledně mimča absolutně paralyzován, úplně paf, ještě hodinu potom se vždycky ke mně naklonil, kouknul a zkontaktoval, „jsi fakt těhotná? To není možné“ a já, je Luděčku, je to možné A jestli nevíš, jak k tomu došlo, mohu ti to popsat, chich Natož na mě koukli rodiče, ségra otáčela oči v sloup, bylo mi jasné, mlč mlč Za 10 minut se opět Luďa nahnul a opět se zeptal, jsi fakt těhotná? A jeho přítelka mu to začla vysvětlovat, že už je velký a že je to opravdu pravda, Luďa inženýr, náš šikula, a nechápe to, holt to jsou ty matematické typy 

Co z toho plyne? Jsou to poslední Vánoce, kdy se vše točilo kolem mně, krásný pocit, příští rok, když vše bude probíhat tak jak má, budeme na Vánoce už 3 A bude se vše točit kolem cvrčka Škoda, že se toho nedožila moje babička, hmmm také ekonomka, vždycky mi říkávala, uteč z této profese, poznamená tě to, budeš bláznivá, zblbneš z toho Kdyby naši věděli, co já s babičkou zažila srandy, před rodinou se chovala hodně distingovaně, samá ekonomika a tak, ale jakmile jsme byly v Sobíku na bytě, zkoušely jsme šaty, tolikrát jsem ji rozesmála, že si sama myslela, že to už nerozdýchá Bylo jí 87, když jsme takhle blbly Neskutečná žena Pořád mi říkala, že jsem to nejdrzejší vnouče, které má, naštěstí to vždy říkala přes slzy od smíchu, řekla jsem jí, hele Babičko, nepřeháněj joo, buď ráda, že mě máš 

Bylinkařila, určitě by mi teď pomohla s nějakou bylinkou na mé pošramocené nervy a špatnou peristaltiku střev… jojo babičko, tohle je nefér, že mi odejdeš zrovna teď, měsíc před mým otěhotněním, ale obě jsme věděly, že otěhotním, až tu nebude, hodně jsme o tom spolu mluvily, zvláštní, máme toho hodně společného, těším se, až začnu studovat ty její poznámky a knihy o bylinkách, hodně jich ode mne dostala k Vánocům a dopisovala mi tam poznámky, prý až to jednou po ní převezmu Tak, Vlaďko, kdy přijedeš, abychom to vše mohly sepsat, už tu dlouho nebudu, a já babi klídek, ty tu budeš do 100 let…