Dočkám se i já?
- Snažení
- sierra1
- 01.07.03
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahojky holky, zjistila jsem, že potřebuju vlít optimismus do žil a tak jsem se rozhodla přidat svou trošku do mlýna.
Je mi 29 let a manželovi také. Jsme spolu již 7 let a mimčo stále nepřichází.
11 let jsem chodila ke svému gynekologovi, který mi celou dobu tvrdil, že jsem v pořádku a že všechny problémy jsou v chlapovi atd.
Asi dva roky na mě zkoušel metodou pokus - omyl snad veškeré prášky které znal - bezvýsledně.
Až nás na moje urgence odeslal do Pronatalu do Prahy. Tady jsme se dostali k MUDr. Mardešicovi.
Hned při první návštěvě zjistil, že problém je nejen u manžela nekvalitní sperma, ale i u mě.
Po dalších vyšetřeních nám sdělil, že jediná možná šance na to si mimčo pořídit je umělé oplodnění a to metodou ICSI - vpravením spermie do vajíčka.
Na tento zákrok se chystám koncem července. Příští týden začínám brát hormony a pak se uvidí. Z jedné strany se cítím pozitivně, z druhé strany je mi hrozně. Bojím se jak vše dopadne, bojím se i anestezie, i když ambulantní.
Až to „nějak“ dopadne (snad dobře) tak se ozvu.
Držte mi pěsti.
Přečtěte si také
Chtěla bych být sama sebou. Kvůli manželovi předstírám, že jsem někdo jiný
- Anonymní
- 25.10.26
- 298
Jsme spolu už deset let. Máme dvě děti, dům, auto a každý rok dvě rodinné dovolené. Zdálo by se, že si žijeme nějaký vysněný sen a mnoho lidí nám ho asi závidí, jenže nikdo neví, že tohle všechno...
Naprosté fiasko před akcí ve školce. Dva dny práce na kostýmu bylo k ničemu
- Anonymní
- 25.10.26
- 199
Mladší dcera měla mít první halloweenskou párty ve školce. Chtěla jsem být akční matka a ušila jsem jí originální kostým. Práce na šatičkách permoníka mi trvala celé dva dny. Nakonec si je dcera...
Vozím neteř do školy. Jednou jsem nemohla a táta mě kvůli tomu seřval
- Anonymní
- 25.10.26
- 258
Občas mám pocit, že v naší rodině neplatí běžné zákony logiky a zdravého rozumu. Když uděláte pro příbuzné laskavost jednou, je to hezké gesto. Když je děláte každý den, stane se z toho povinnost,...
Arménie - den 2.: Vládní kolona, mléko z lékárny a duduk v chrámu
- Amsetka
- 25.10.26
- 118
Divoká cesta Arménii s kojencem a předškolákem.
Frustraci a zoufalství si vybíjím na manželovi. On mi to zatím tiše trpí
- Anonymní
- 25.10.26
- 224
Jsem si moc dobře vědoma, že jsem s manželem vyhrála v loterii. Je hodný, laskavý a vždycky je mi nablízku, když potřebuji oporu. Zároveň si uvědomuji, že právě na něj házím všechny svoje...
Základka dceru nic nenaučila. Teď platím tisíce za přípravné kurzy na střední
- Anonymní
- 24.10.26
- 4822
Moje patnáctiletá dcera je letos v deváté třídě a brzy ji čekají přijímačky na střední školu. Je chytrá, po celou dobu na základce měla jedničky a dvojky. Přesto jí musím platit přípravné kurzy,...
Nájemník nám vytopil byt. Manželka šla situaci vyřešit po svém
- Anonymní
- 24.10.26
- 2475
Když nám nájemník vytopil byt, čekala jsem hádku, telefonáty a pojišťovnu. Místo toho manželka oznámila, že to vyřeší osobně. Když se vrátila, byla až podezřele spokojená. A mně začalo vrtat...
Syn ve školce nespí a ruší. Zjistila jsem, že ho učitelka trestá delším ležením
- Anonymní
- 24.10.26
- 1451
Vyzvedávala jsem ze školky svého čtyřletého syna a těšila se na obvyklé poklidné odpoledne. Místo toho mě paní učitelka hned ve dveřích zastavila s výrazem člověka, který právě odhalil mezinárodní...
Všichni si myslí, že jsem silná máma. Neví, že bez léků sotva vstanu z postele
- Anonymní
- 24.10.26
- 824
Když mě potkáte na ulici, nejspíš by vás nenapadlo, že se léčím s depresí. Vodím děti do školky, nakupuji, vařím, chodím do práce a na zprávy od kamarádek odpovídám smajlíkem. Když se mě někdo...
Narodila jsem se jako nechtěné dítě. Teď jsem jediná, kdo se o rodiče stará
- Anonymní
- 24.10.26
- 7280
Některé děti vyrůstají s pocitem, že jsou pro své rodiče tím největším štěstím. Já jsem od dětství cítila pravý opak. Máma mi nikdy nemusela přímo říct, že mě nechtěla. Poznávala jsem to z jejích...
Ahoj Sierra,
nemusis sa vobec nicoho bat, len jedinej veci, ci to vyjde. Ci embryjka udrzis. Vsetko ostatne sa da prezit, ver mi, mam jeden neuspesny pokus za sebou, tiez metodou ICSI. Ani injekcie nie su strasne, zvyknes si a vlastne vobec nebolia , len trosicku stipu a to zeny ,ako my zvaldneme bez problemov,nie?
)
Takze havicku hore, vcera som pocuvala nejaku realciu o tejto metode opldnenia a hlasili tam vynukajuce vysledky, tak drzim pasticky, musis len moooooc verit!
A anestezia je absolutne nic, vazne! Pichnu ti injekciu a skor ako naratas do 10 spinkas,
necitis vobec nic, z nas co sme tam boli spolu, nebolo po prebudeni / asi 2 hod/ nikomu zle.
Maj sa krasne
Ivana