I já porodila!
- Porod
- Maggie12
- 04.05.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Deníček je o tom, jak i takový srab jako já dokáže porodit. :) Těhotenství bylo absolutně bez problémů. A já rodila teoreticky 3 dny. :)
- 2
- 3
- 6
Termín porodu jsem měla 1.1.2014. Dne 29.12.2013 jsem jela do porodnice na poslední kontrolu, před termínem. Doktorka mě zkontrolovala a její výraz mi naznačil, že něco není jen tak. Vykulila oči a zeptala se, kdy mám termín, já odpověděla že na Nový rok. Ještě jednou mě zkontrolovala a řekla, že jsem na 5 prstů a jestli chci rodit dneska.
Vyplašeně jsem se na ni podívala a řekla, že určitě ne. Manžel byl v práci a já jsem najednou dostala strašný strach. Jela jsem teda domů s tím, že kdyby se mi cokoliv nezdálo, mám okamžitě přijet. Udělala mi Hamiltonův hmat a já vyrazila.
Přišla jsem si divně. Tohle že má být porod?? Už na 5 prstů otevřená a necítit žádnou bolest? Manželovi jsem psala, ať se nikde z práce nezdržuje a hned přijede domů, že je možný, že porodím klidně i dneska. Chtěla jsem tomu nechat volný průběh, a tak jsem na to moc nemyslela.
Další den jsem se probudila bez jakýchkoliv příznaků, to samé na Silvestra. Ráno 31.12. jsem si zkontrolovala tašku do porodnice a dali vše potřebné do auta a počítali s tím, že ještě oslavíme Nový rok.
Okolo 20:00 jsme jeli ke známým na jejich penzion oslavit Silvestra. Všichni jsme se dobře bavili a všech cca 40 lidí počítalo s tím, že můžu jet ještě ten den do porodnice. Stačilo, abych si jen trochu poposedla a všichni byli na nohou. 
Byla půlnoc a my si šli připít ven na terasu a koukat na ohňostroj, po něm jsme s manželem odjeli domů, abych si ještě odpočinula. 
Ráno jsem se probudila opět s normálním pocitem, ale byl posílený o to, že ten den byl můj termín porodu. Říkala jsem si, že by bylo fajn, kdyby se malému chtělo vylézt ten den.
Bylo cca 11 hodin dopoledne a já začala pociťovat maličké kontrakce. Začala jsem je tedy počítat. Byly pěkně pravidelné a po 5 minutách. Manželovi jsem nic neříkala, protože by začal plašit. Asi za půl hodinky se náš pes začal kroutit v bolestech a křečích, a tak jsme volali veterináři, který je kousek od mojí porodnice. Tak jsme vyrazili a já cestou manželovi řekla, že bychom se mohli stavit v porodnici, aby se na mě podívali, že už začínám cítit nějaké bolesti.
Pejska jsme vyřídili, odvezli rychle ke švagrovi, aby nemusel čekat v autě, a jeli do porodnice. PA, co mě přijímala, byla příjemná a řekla, že mi natočí monitor a vyšetří. Přijela jsem na 7 prstů a řekla, že jdeme tedy hned na sál.
Udělala mi přípravu a píchla vodu, od té doby byly kontrakce pěkně výživné a klid při nich netrval ani celou minutu. Takhle jsem se snažila prodýchávat ve všech možných polohách. Trvalo to 4 neskutečně dlouhé hodiny, než jsem od PA zaslechla „Můžete zkusit tlačit“. Předtím mi to tělo dělalo samo a nešlo to zadržet, tak se mi ulevilo, že konečně můžu začít na plno.
Tato část porodu byla nejmíň bolestivá. Tlačením jsem nějak přestala myslet na bolest a chtěla syna už vidět. Tlačila jsem, jak jsem mohla, málem jsem se převrátila naruby, ale žádný postup mi nikdo nehlásil. Až v této fázi přišla doktorka, vyšetřila mě a řekla, že mám zabrat ze všech sil a zkusit ještě párkrát tlačit. Dala jsem do toho opravdu všechno (což se mi potvrdilo další dny na mých svalech v oblasti hrudníku a krku, nemohla jsem namožením skoro ani dýchat ).
Po čtvrtém opět zbytečném tlačení doktorka zavelela a já už podepisovala papíry na sekci. Ukončila to kvůli ztrácení ozev malého. Začal se při každém tlačení kroutit na jednu stranu a nemohl prolézt. Ani jsem netušila jak a už jsem ležela přikurtovaná na operačním stole a kolem mě bylo strašně moc lidí.
Začala jsem mít strach. Nikdy v životě jsem neprodělala žádnou operaci a nevěděla jsem, co mě čeká. Naposledy si pamatuji, jak jim říkám, že nemůžu pořád přestat tlačit a že to moc bolí, a pak už jen kyslíkovou masku nad hlavou.
Probudila jsem se na pooperačním pokoji naprosto zmatená. Moc si toho nepamatuji, jen to, že mi manžel přinesl syna ukázat opravdu jen na pár minutek. Pořádně jsem ho viděla až další den.
I přes všechny bolesti a jizvy, co mám po porodu, jsem nesmírně šťastná, že toho mého prďolku mám a dala bych za něj život. Teď už mu jsou 4 měsíce a je to moc šikovný kluk, který nám dělá jen radost. A hned další den po porodu jsem na bolest při něm zapomněla a věděla jsem už v tu chvíli, že jedináček určitě nebude.
Miky se narodil 1.1.2014 v 17:35 jako 3445 g vážící a 52 cm měřící miminko.
Přečtěte si také
Už aby byla pořádná zima. Sousedi konečně přestanou hulit na balkonech
- Anonymní
- 22.10.26
- 674
Bydlíme v přízemí a celoročně se potýkáme s jednou nepříjemnou věcí. Oba byty nad námi obývají kuřáci. Nejen, že nám věčně smrdí do oken, když si chce člověk trochu vyvětrat, ale když trochu...
Manžel se mnou už vůbec nespí. Mám se smířit s tím, že už mě nechce?
- Anonymní
- 22.10.26
- 734
Jsme spolu dvanáct let. Na začátku jsme se od sebe skoro nemohli odtrhnout. Stačil letmý dotek a oba jsme věděli, kam večer povede. Dnes si vedle sebe leháme, manžel mi dá pusu na dobrou noc, otočí...
„Mami, zamkla jsi domeček?“ Měla bych být pyšná, ale spíš mu kazím dětství
- Anonymní
- 22.10.26
- 477
Všude kolem sebe vídám mámy, které ráno napomínají své děti, kontrolují jim batůžky, třikrát připomínají rukavice a vedou je pomyslně za ruku po celý den. U nás je to přesně naopak. Já jsem totiž...
Rozplývám se nad Hemsworthem, kolegou i poslíčkem. Manžel mě nechává chladnou
- Anonymní
- 22.10.26
- 401
Je mi skoro čtyřicet a jsem nadržená. Cítím se tak už alespoň rok. Nevím, jestli je to nějaká známka přechodu, nebo mi jen po letech manželství definitivně přeskočilo, ale vzrušuje mě téměř každý...
Manžel mi tvrdil, že nemáme peníze. Pak jsem zjistila, kam mizí jeho výplata
- Anonymní
- 22.10.26
- 1519
Můj muž se vždycky tvářil jako velký šetřílek. A poté, co všechno neuvěřitelně zdražilo, neřeší prakticky nic jiného než peníze. Musela jsem nakupovat ve slevách, otáčet každou korunu, abychom...
Zalezli jsme do vířivky a syn nás zamkl. V županu jsme šli přes celou ves
- Anonymní
- 21.10.26
- 8992
Měl to být romantický podzimní večer, sklenička vína a příjemný relax v teplé vodě. Místo toho jsme zažili jedno z nejstresovějších dobrodružství našeho života, na které jen tak nezapomeneme.
„Kašle, přijďte si pro ni!“ Vrací mi dceru ze školky, protože jsem doma?
- Anonymní
- 21.10.26
- 1614
Pozoruji dceru, jak si spokojeně staví kostky na koberci. Zpívá si u toho písničku, směje se a vypadá jako to nejzdravější dítě na světě. Přesto jsem ještě před dvěma hodinami stála ve školce s...
Podzimní ranní špička jen pro otrlé. Každý den sklidím alespoň dvě výhružky
- Anonymní
- 21.10.26
- 801
Jsem z Prahy, jakmile začne být trochu sychravo a chladno, všichni Pražáci začnou okamžitě jezdit autem do práce. Mě bohužel nic jiného nezbývá. Děti musím rozvést do škol a rychlejší alternativa...
23 let jsem se tvářila, že se nic nestalo. Pak přišla zpráva, která vše změnila
- Anonymní
- 21.10.26
- 3234
Myslela jsem si, že některé věci je nejlepší nechat minulosti. Dnes je mi pětačtyřicet, mám hodného manžela, dospívajícího syna a spokojený život. Jenže před pár týdny se mi ozvala bývalá kamarádka...
Vibrátor do každé rodiny, říká tchyně. Ocenila bych, kdyby zůstala u ponožek
- Anonymní
- 21.10.26
- 1394
S manželem udržujeme celkem zdravý sexuální vztah, i když jsme spolu už přes patnáct let. Pravdou ale je, že už se člověk musí snažit. Nedávno manžel slavil narozeniny a moje tchyně mu popřála, aby...
pekne napsane
. A pak se divit, že je problém. Přidávám se ke gratulantům!
