IVF naše miminko
- Snažení
- Bunny1
- 10.01.09
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Já ani nevím jak začít. Chtěli jsme dítě s manželem, asi jako větčina manželu. Snažili jsem se přes rok, pořád se nic nedělo. Tak mi gynekolog doporučil, ať si manžel zajde na spermiogram.
Na ten den opravdu nikdy nezapomenu, na manžela jak byl zdrcenej když mu oznámili že nemá žádne sperma. Ten doktor to řekl tak suše, byl to takovej necita. To se nedá říct slovama, jak je člověk zdrcenej. Ale snažili jsme se tu naši situaci nějak řešit. Zašli jsme k dalšímu k doktorovi, který nám doporučil UPMD v Praze kde jsem v roce 2006 podstoupila IVF. Ale taky můj manžel musel podstoupit operace, u které mu řekli definitívně,že je Neplodnej!!!
Tak jsme se rozhodli pro dárce spermatu. Bylo to dlouhé rozhodování, jestli ano nabo ne, přece jenom dítě zdědí geny toho dárce… Nakonec jsem podstoupila všechny ty věci kolem toho. Injekce do břicha, odběr vajíček, tak to je snad jediné co mě bolelo fyzicky. Pak transfer, který jsem vůbec necítila. A pak to čekání jestli se to povedlo, mezitím jsme se vyrovnávali s tím, že je manžel neplodnej a že jsme souhlasili s dárcem. Prostě člověk má různé pocity. Jednu chvíli jsem si přála aby to nevyšlo, potom aby to vyšlo…
Vyšlo to, na první pokus!!! Manžel byl snad ten nejštastnejší člověk na světě, no a já taky. Teď už máme dvou letou dceru, která je krásna, chytrá a hlavně zdravá…prostě náš poklad. Manžel ji miluje, a že gyneticky není jeho, na to od toho okamžiku jak jsme zjistili že to vyšlo, ani nemyslíme.
Letos jsme se rozhodli, že holce pořídíme sourozence. Zas od toho samého dárce, ale tentokrát mám paní doktorka řekla, že to skusíme inseminací. Tak za týden jdu na vyšetření a pak začne ten blázinec. Jsem s toho hodně nervozní, ale jinak než tenkrák. Tak jsem zvědavá jak to dopadně tentokrát, moc bych si přála ještě aspon jedno dědátko a manžel taky.
To je náš příběh.
Přečtěte si také
Chtěla jsem v práci přidat. Šéf souhlasil, ale chtěl za tu jednu malou službu
- Anonymní
- 16.05.26
- 2058
Už delší dobu jsem v práci nedostala přidáno. Přitom práce neustále přibývá a většina kolegů bere víc než já. Dlouho jsem váhala, ale nakonec jsem se odhodlala a zašla za šéfem s prosbou o zvýšení...
„To pocítí vaše dítě!“ Učitelka ve školce mi vyhrožovala kvůli prázdninám
- Anonymní
- 16.05.26
- 1246
Stála jsem v šatně mateřské školy, v náručí jsem držela mladšího syna a Šimonek si zrovna obouval tenisky. Obyčejné ráno, dokud se ve dveřích neobjevila paní učitelka. V ruce svírala arch s...
„Vydělávej dál!“ Manžel mi zakazuje změnu práce. Má trauma z dětství
- Anonymní
- 16.05.26
- 1041
Sedím v obýváku a dívám se na hromadu nevyžehleného prádla, která tu straší už od úterý. Vedle ní leží můj pracovní notebook, do kterého i teď, v sobotu odpoledne, naskakují maily. Můj život je...
„Maminko, ty záříš!“ – 2. část
- PenelopaW
- 16.05.26
- 353
Když mi primářka onkologie zkraje ledna 2025 plánovala léčbu, žila jsem v bludu, že všechno končí operací a ozařování je taková trapná formalita. No, není :). Chvíli to ale trvalo, než mě vyvedli z...
Tchyně mě celý život nesnášela. Po smrti tchána jsem jí začala být dobrá
- Anonymní
- 15.05.26
- 2209
Milena byla vždycky pedantská a odtažitá. Jako bývalá učitelka ze zvláštní školy měla náročné požadavky na všechny kolem sebe. Nikdy jsem se nedivila, že tchán v mládí pil a často se na několik dní...
O manželově nevěře jsem věděla. Když jsem zjistila, s kým spí, byla jsem v šoku
- Anonymní
- 15.05.26
- 4272
S manželem jsme spolu skoro dvacet let. Máme děti, které chodí na druhý stupeň základní školy, a žijeme tak nějak spíš vedle sebe než spolu. Už delší dobu jsem tušila, že někoho má. To žena prostě...
Tohle se mnou udělala antikoncepce. A nemluvila o tom ani moje gynekoložka
- Anonymní
- 15.05.26
- 1534
Nechci tvrdit, že je hormonální antikoncepce špatná úplně. Sama jsem ji roky brala. Jen si čím dál častěji kladu otázku, jestli jsme si nezvykly brát jako normální něco, co nás ale odpojuje od...
„Hnije vám tam mail!“ řvala šéfová. Že byl v pátek státní svátek, ji nezajímalo
- Anonymní
- 15.05.26
- 1610
Sedím v autě před školkou, v hlavě mi ještě doznívá smích dětí z víkendového výletu v horách, ale ruce na volantu se mi třesou. Je pondělí, sedm hodin ráno a můj telefon právě přežil první nálet...
Válka na chodbě: Sousedka mi vyčetla hluk, já jí zase obezitu jejího syna
- Anonymní
- 15.05.26
- 982
Stála tam, rudá v obličeji, s prstem namířeným na mou pětiletou dceru, která se mi schovávala za nohou. Tenhle výstup na chodbě našeho bytového domu jsem opravdu nečekala. Věděla jsem, že sousedka...
„Telefon mi nezvonil,“ lhala jsem šéfovi do ucha. Pak přišel strach z vyhazovu
- Anonymní
- 14.05.26
- 3664
Sedím u kuchyňského stolu, zírají na mě tři monitory a já se nemůžu přestat třást. Moje dlaně jsou zpocené, srdce mi buší až v krku a vzduch v místnosti jako by najednou došel. Ten pocit znám moc...