Jak Jiříček na svět přišel
- Porod
- ciniminisek
- 07.05.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Blíží se mi termín druhého porodu a já stále přemýšlím nad tím jaké to bude. Přečetla jsem si snad všechny porodní deníčky tady na emiminu, tak mě to nedalo a rozhodla jsem se, že se s vámi podělím jak o tom Jiříček na svět přišel.
Otěhotněla jsem velmi nečekaně a příliš brzy. Přesto mě ani na chvilku nenapadlo nic jiného než to, že miminko na svět přijde.
Těhotenství bylo ukázkové a já se těšila na ten osudný den D. Byl chladný únorový den a já šla v 38 tt poprvé na kontrolu do nemocnice kde jsem se chystala rodit. Sestřička mě poslala na monitor a já jsem v klídku ležela a vychutnávala si jak tomu našemu chlapečkovi bije srdíčko. V tom přišla sestřička a kontroluje ozvy. Zavolala si doktora a já začala být nervozní. Pan doktor se udivil a zeptal se mě zda něco necítím. Na mou odpověd, že NE se začal smát a vysvětlil mi, že na monitoru bylo vidět, že mám kontrakce, sice slabé ale jsou tam. Po ultrazvuku a celkovém vyšetření mě poslal domů stím, že si mám psát na papír po kolika minutách mám kontrakce, ale, že to dneska na porod ještě nevidí.
Jelikož jsem nic necítila tak nebylo co psát, to bylo kolem 11 dopoledne. Manžel mě odvezl domů a jel zase do práce, že kdyby něco at hned volám. Já se celý den válela u televize a stále nic necítila. Až kolem 16 hodiny jsem zacítila první tlaky v podbřišku. Břicho mi tvrdlo každých sedm minut ale stále mi nic nebylo a tvrdnutí bylo velmi slabé. V devět hodin jsem si při reklamě jednoho filmu šla vyndat prádlo z pračky a jak jsem se zvedala, tak mě něco luplo a zacítila jsem, jak ze mě něco malého vyteklo. Běžela jsem na wc a viděla jsem krvavý hlen (dnes už vím, že je to hlenová zátka). Od té doby jsem měla kontrakce po pěti minutách a už o dost bolestivější. Celá vystrašená jsem chtěla volat manželovi, ten to „prej vycítil“ a volal ještě dřív než jsem stihla vytočit číslo. Hned jsem mu začla brečet do telefonu, že to bolí a že jsem měla na kalhotkcáh trochu krve. Po ukončení hovoru jsem si šla vzít tašku a obléknout stím, že počkám venku. Opět 
byl manžel rychlejší a během 4 minut byl doma a už mi rval tašku z ruky a at si pospíším .
Cesta autem byla legrační, manžel vyděšenej a mě všechno přešlo a celou cestu jsem se smála, ještě jsem chtěla zastavit na benzínce u známých, že mám chut na snickers. Manžel už tak nervní nebyl a začal vtipkovat, že ze mě v nemocnici udělají hysterku.
V nemocnici jsme byli v půl desáté kde si mě vzala sestřička na starost. Manžel musel odjet zase do práce a ani jsem ho u porodu nechtěla. Ještě když odjížděl tak říká jestli nechci zavolat aspon mou sestru. Začla jsem se smát jestli se nezbláznil (sestra měla termín 4 dny po mě). Sestřička natočila monitor, oholila mě a dala klystýr se slovy at chodím co nejdéle po chodbě. Ha se zblánila či co, po necelé minutě jsem letěla na záchod. Pak se to střídalo, sprcha, záchod asi třikrát. Poté přišla mladá paní doktorka a vyšetřila mě. Prej na pět prstů ale jelikož jsme tam byla sama tak mě poslala na sál stím, že počkáme tam. Tak jsem si poslušně lehla a čekala, dostala jsem kapačku na utišení bolestí ikdyž jsem žádné neměla a zase čekala. Doktorka odešla se slovy kdyby něco at hned voláme. Sestřička si ještě něco připravovala a odešla do vedlejší místnosti s tím, že mě bude chodit kontrolovat. Jelikož jsem neměla žádné bolesti a bylo už docela hodně hodin tak jsem podřimovala
Pak přišla sestřička a řekla mi, že kdybych cítila nutkání tlačit at jí hned řeknu ale v žádném připadě netlačím. Jen to dořekla tak „to“ nutkání přišlo. Říkám to sestřicce a jdu dolů s křesla. Na to se mě vyděšeně doktorka která mezitím přišla ptá kam jako jdu. Říkám „no přece na záchod, chce se mi tlačit“. Tak jsem byla vyvedená z omylu s tím, že je to už porod. „Hupsněte na křeslo maminko“ říká doktorka " a až přijde kontrakce tak tlačte" tak všichni napjatí čekáme, po chvilce slyším „proč netlačíte maminko“ říkám, že přece čekám na tu kontrakci. „Tak prej znovu maminko a sestřička Vám teda řekne kdy už máte tlačit“. TED slyším a tlačím jenže jsem se málo nadechla a přestala jsem. Na podruhé už se zadařilo a náš Jiříček už byl a světě. Bylo to jak jinak nejkrásnější miminko na světě a já nejštastnější maminka na světě. Jiříček se narodil přesně V 01:00 17. 2. 2005 s mírami 2750g a 48cm.
Když si malého odnesla sestřička tak mi paní doktorka říká, že kdyby bylo takových porodů víc tak jde na pracák . O mém porodu se povídalo ještě dlouho a na vizitě si ze mě dělal kde kdo legraci
Po šití jsem se dostala k telefonu a volám manželovi, hned na mě vyhrkl „tak co hysterko už rodíš?Nebo si pro tebe mám přijet?“ musela jsem ho hodně dlouho přesvědčovat že je táta a malej je už na světě, nechtěl mi totiž věřit, že to není možné, vždyt mi nic nebylo
Já ted jen doufám, že si za dva měsíce zopáknu něco podobného a nebudu někde trčet několik hodin. Ikdyž pro ten hlavně ZDRAVÝ uzlíček by člověk udělal cokoliv, že?
Přečtěte si také
Chtěla bych být sama sebou. Kvůli manželovi předstírám, že jsem někdo jiný
- Anonymní
- 25.10.26
- 1748
Jsme spolu už deset let. Máme dvě děti, dům, auto a každý rok dvě rodinné dovolené. Zdálo by se, že si žijeme nějaký vysněný sen a mnoho lidí nám ho asi závidí, jenže nikdo neví, že tohle všechno...
Naprosté fiasko před akcí ve školce. Dva dny práce na kostýmu bylo k ničemu
- Anonymní
- 25.10.26
- 1504
Mladší dcera měla mít první halloweenskou párty ve školce. Chtěla jsem být akční matka a ušila jsem jí originální kostým. Práce na šatičkách permoníka mi trvala celé dva dny. Nakonec si je dcera...
Vozím neteř do školy. Jednou jsem nemohla a táta mě kvůli tomu seřval
- Anonymní
- 25.10.26
- 4749
Občas mám pocit, že v naší rodině neplatí běžné zákony logiky a zdravého rozumu. Když uděláte pro příbuzné laskavost jednou, je to hezké gesto. Když je děláte každý den, stane se z toho povinnost,...
Arménie - den 2.: Vládní kolona, mléko z lékárny a duduk v chrámu
- Amsetka
- 25.10.26
- 323
Divoká cesta Arménii s kojencem a předškolákem.
Frustraci a zoufalství si vybíjím na manželovi. On mi to zatím tiše trpí
- Anonymní
- 25.10.26
- 1087
Jsem si moc dobře vědoma, že jsem s manželem vyhrála v loterii. Je hodný, laskavý a vždycky je mi nablízku, když potřebuji oporu. Zároveň si uvědomuji, že právě na něj házím všechny svoje...
Základka dceru nic nenaučila. Teď platím tisíce za přípravné kurzy na střední
- Anonymní
- 24.10.26
- 5535
Moje patnáctiletá dcera je letos v deváté třídě a brzy ji čekají přijímačky na střední školu. Je chytrá, po celou dobu na základce měla jedničky a dvojky. Přesto jí musím platit přípravné kurzy,...
Nájemník nám vytopil byt. Manželka šla situaci vyřešit po svém
- Anonymní
- 24.10.26
- 3158
Když nám nájemník vytopil byt, čekala jsem hádku, telefonáty a pojišťovnu. Místo toho manželka oznámila, že to vyřeší osobně. Když se vrátila, byla až podezřele spokojená. A mně začalo vrtat...
Syn ve školce nespí a ruší. Zjistila jsem, že ho učitelka trestá delším ležením
- Anonymní
- 24.10.26
- 1865
Vyzvedávala jsem ze školky svého čtyřletého syna a těšila se na obvyklé poklidné odpoledne. Místo toho mě paní učitelka hned ve dveřích zastavila s výrazem člověka, který právě odhalil mezinárodní...
Všichni si myslí, že jsem silná máma. Neví, že bez léků sotva vstanu z postele
- Anonymní
- 24.10.26
- 1002
Když mě potkáte na ulici, nejspíš by vás nenapadlo, že se léčím s depresí. Vodím děti do školky, nakupuji, vařím, chodím do práce a na zprávy od kamarádek odpovídám smajlíkem. Když se mě někdo...
Narodila jsem se jako nechtěné dítě. Teď jsem jediná, kdo se o rodiče stará
- Anonymní
- 24.10.26
- 9744
Některé děti vyrůstají s pocitem, že jsou pro své rodiče tím největším štěstím. Já jsem od dětství cítila pravý opak. Máma mi nikdy nemusela přímo říct, že mě nechtěla. Poznávala jsem to z jejích...
Myslím, že bys mohla otevřít kurz o berzproblémových a bezbolestných porodech, měla bys plna a vydělala na tom! 
Teď už nezbývá nic jiného než doufat že Maruška půjde stejně bezproblémově 
Preju at je tvuj druhy porod taky tak rychly a pohodovy!
stejně nejduležitější je že se to narodí zdravé tak držím pestičky 
