Jde se rozkojit?
- Rodičovství
- Anonymní
- 04.05.19
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Když se musí, tak to jde.
Je to už pár let, měla jsem zatím jedno své, skoro dvouleté dítě, které jsem bez problémů kojila do jednoho roku. Byl podzim a moje dobrá kamarádka a sousedka měla čerstvě po šestinedělí. Jednoho dne mi volala, že začala zvracet a jestli se můžu stavit, že manželovi se nemůže dovolat, že není schopná ani pomalu vstát z křesla. Nechala jsem dítě s manželem a šla k nim. Uvařila jsem jí žaludeční čaj a vzala si malýho k sobě, protože plakal v postýlce. Bohužel kamarádka začala zvracet krev, což mi úplně v pořádku nepřišlo, nemohla ani vstát a odvézt ji do nemocnice bylo nad mé síly, ještě s maličkým miminem… Tak jsem volala sanitku. Dojeli po chvilce a kamarádku odvezli s tím, že může jít o prasklý vřed.
Zůstala jsem sama s malým, konečně se dovolala jejímu manželovi, kterej hned přijel domů a malýho si převzal. Já zatím našla po svém dítěti lahvičky a skočila pro Nutrilon, co jsem rovnou zanesla sousedovi a pomohla nachystat mlíko. Malej to všechno vypil a spokojeně usnul, já odešla domů za prckem a mužem. Asi za dvě hodiny mi volal soused, že malej všechno vyzvracel a pořád brečí a že neví, co už s ním má dělat, nosí, chová, houpe, zkoušel dát znovu mlíko, ale už si lahvičku ani nevzal.
Zkoušela jsem ještě jiný typ savičky, ale taky se to nesešlo s úspěchem. Ještě mě napadlo zkusit zavolat laktační, jestli nemá nějakou radu a ideálně dobře a rychle proveditelnou. Nabídla se, že nám zapůjčí suplementor a zkusíme dát UM přes toto zařízení. To se povedlo, malej mlíčko opět vypil, ale za chvíli to šlo zase ven. Doteď byl zvyklý na mateřské mléko, zkoušeli jsme tedy opět volat laktační, jestli nemá nějakou klientku s přebytkem, který bychom mohli odkoupit. Ptala se, jak dlouho nekojím a jestli bych nemohla přímo já osobně, že malý by aspoň neztratil kontakt a nemuseli jsme řešit mlíko od někoho cizího. Nekojila jsem už dlouho, skoro rok, myslela jsem si, že něco takovýho je nereálný, ale po dohodě se zoufalým a vystresovaným sousedem – jak z malýho, tak z ženy – jsme říkali, že to zkusíme.
Malýho jsem si vzala domů a s hodně divným pocitem zkusila přiložit. Malej sál a sál, ale nic, ani kapka. Každopádně se uklidnil a spokojeně usnul, psala jsem sousedovi, že je ok a nechám si ho do rána a domluvíme se pak co dál. Během noci se takhle přisál ještě snad 5×. Ráno jsem měla trochu mokré tričko. Během dne se pak přisál nesčetněkrát, měla jsem mlíka jenom trochu, ale něco tam bylo. Zkoušeli jsme stále dávat i UM přes suplementor a stříkačku, aby si ho mohl vzít tatínek, ale plival to. Úplně jsem zapomněla, jaký to je, v noci vstávat k miminku, nevyspat se, kojit… Další den už jsem měla mlíka zase víc a vypadalo to nadějně, kamarádka měla po vyšetřeních potvrzený prasklý vřed v žaludku, byla na JIP a na propuštění to ještě nevypadalo.
Nebudu to protahovat. Během pár dní jsem se rozkojila tak, že jsem bez problémů pokryla nároky malýho a kojila až do propuštění kámošky z nemocnice, tedy skoro 2 týdny. Bylo to náročný, ale zároveň jsem byla ráda, že jsem mohla pomoct a toho malýho nenechala strádat. Stačí, že byl bez mámy…
Přečtěte si také
Táta nechtěl, abychom se sestrou byly v kontaktu. Teď se o něj nestará
- Anonymní
- 01.11.26
- 1428
Když mi sestra oznámila, že se o tátu starat nebude, první, co mě napadlo, bylo, že jí to nemůžu mít za zlé. Pak jsem si uvědomila, že jestli se o něj nepostará ona, zůstane to nejspíš na mně. A po...
Mít nadané dítě je snad za trest? Základní škola ho kvůli inkluzi nic nenaučí
- Anonymní
- 01.11.26
- 751
Strašně mě štve inkluze a všechno kolem ní. Pořád se to řeší, pořád na to každý nadává a pan ministr Plaga vždycky vymyslí něco, co je ve finále naprosto k ničemu. Vlastně jen takové kosmetické...
Myslela jsem, že mě tchyně špehuje. Pak jsem zjistila, kam mizí naše peníze
- Anonymní
- 01.11.26
- 3279
„Ty jsi zase koupila dětem tyhle drahé jogurty? Vždyť jsem ti včera přivezla jiné!“ spustila tchyně, sotva otevřela naši lednici. Stála u ní v kabátě, v ruce tašku s nákupem a tvářila se, jako by...
Máme všechno, co jsme kdy chtěli. Tak proč se cítím doma nešťastná?
- Anonymní
- 01.11.26
- 559
Mám hezký dům, skvělého manžela, děti a peníze, abychom si nemuseli nic odpírat. Přesto se někdy přistihnu, že se těším, až budu sama. A pak se za to nenávidím. V poslední době je to čím dál...
Když ani kalkulačka nepomůže: Můj zážitek ze stavebnin, ze kterého mrazí
- Anonymní
- 01.11.26
- 876
Cesta do stavebnin by měla být rychlá záležitost. Přijedete, ukážete prstem, zaplatíte a jedete domů. Jenže dnešní nákup parozábrany se proměnil v lekci z matematické bezmoci, nad kterou zůstává...
Maminka mi nechtěla žádný svůj obraz dát. Jeden z nich jí však zachránil život
- Anonymní
- 31.10.26
- 2416
Seděla jsem odpoledne v obýváku na koberci s dětmi a hráli jsme pexeso. Pokojem se nesl dětský smích, když v tom z ničeho nic praskla skoba ve zdi a s hroznou ránou se zřítil obraz, který mi kdysi...
Manžel s rýmou leží, já musím fungovat. Jeho máma to prý zvládala taky
- Anonymní
- 31.10.26
- 2011
„Prosím tě, můžeš být dneska s dětmi ty? Je mi fakt mizerně,“ oznámil mi manžel v sobotu ráno a odkráčel zpátky do ložnice. Já měla rýmu, bolela mě hlava a v krku mě škrábalo tak, že jsem sotva...
Chtěla jsem mu ukázat, o co přišel. Nakonec jsem litovala hlavně já
- Anonymní
- 31.10.26
- 4018
Když mě Petr po osmi letech opustil, měla jsem pocit, že mi někdo vyrval kus srdce. Ještě horší než samotný rozchod ale bylo, jak rychle se s ním dokázal vyrovnat. Zatímco já probrečela celé týdny,...
Manžel mi vyčetl boty za 2500 korun. Sám si koupil telefon za třicet tisíc
- Anonymní
- 31.10.26
- 2077
„Dva a půl tisíce za boty? Tobě už úplně přeskočilo!“ zařval na mě manžel, když uviděl účtenku z obchodu. O tři týdny dřív si přitom bez mrknutí oka koupil nový telefon za třicet tisíc. Občas mu...
Potřebovala jsem na odběry. Manžel měl volno, přesto nechal všechno na mně
- Anonymní
- 31.10.26
- 2035
Podzimní prázdniny u nás doma rozhodně nevypadají jako idylický týden plný pohody. Zatímco manžel si užívá učitelské volno, já od rána kličkuji mezi nemocničními chodbami a uplakanými dětmi. A...
takové zajímavé, ani jsem netušila, že by si jiné dítě vzalo cizí mateřské mléko.
. A ja proc je tady tolik denicku o kozach a mliku.
), obecně je to kontroverzní, ale neudělala bych to jinak. U porodu malýho jsem byla, s kamarádkou-sousedkou máme opravdu nadstandardní vztah, nejsem žádná špína, mlíko jsem vozila po porodu i do porodnice, měla jsem ho fakt hodně. Každopádně tohle byl poslední krok, po vyzkoušení různých saviček i mlíka, ale bohužel. Příště radši vodu s moukou. 
ale plus minus necelej rok.
Vůbec bych nevěřila, že je něco takového možné. Takže myslíte, že když jsem od porodnice nekojila, dokrmovala a doma se alespoň trochu rozkojila, ale malý pak začal stávkovat a já jsem tvrdě vydobyté mléko zase ztratila, tak že bych to mohla ještě teď zkusit, jestli by se laktace znovu nerozjela? Ono je to už skoro čtyři měsíce, co jsem tu snahu (kojení i odsávání) vzdala. Malému je sedm měsíců, ale ve mně je pořád to nezdařené kojení nějak zakotvené. 
autorce tleskam za obetavost 