Když nejde kojení
- Rodičovství
- romcoch
- 06.08.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Osobní zkušenost s kojícím stresem a trochu jiný způsob krmení miminka. Chtěla bych se podělit o svou zkušenost s kojením/nekojením, která by možná mohla někomu pomoci. V těhotenství mě nikdy nenapadlo, že by kojení mělo být nějakým problémem.
Po porodu jsem ale ze zdravotních důvodů nemohla mít miminko první týden pořád u sebe, v noci ji krmily sestřičky - maminky na dětskou JIP nesměly. Přes den jsme sice kojení zkoušely, ale to co si malá nevytáhla sama, jsem odsávala nemocniční elektrickou odsávačkou a sestřičky ji to pak dávaly z lahvičky (můj nesouhlas je nezajímal). Když jsme přišly domů, začalo to pravé martyrium. To, že mě kojení bolelo jako čert, bych určitě překousla. Ale ta zoufalost, když malá po „jídle“ brečela hlady, byla strašná. Mlíčka jsem měla dost, ale holčička si ho nedokázala vytáhnout. Všude po bytě se válely letáky laktační ligy, ve kterých se psalo, jak se správně kojí a hlavně že kojení je to nejdůležitější a nejlepší pro miminko.
Laktační poradkyně radila střídat polohy, přikládat ve dne v noci kdykoliv miminko projeví zájem a hlavně, že když to nejde a bolí, je to moje chyba a špatně přikládám. Holčička vůbec nepřibírala a při každém kojení jsem brečela já i mimčo. Mlíčko mi začalo pomalu ubývat - nízká poptávka = nízká tvorba. Začala jsem být silně alergická na obligátní otázku „Kojíš?“, kterou mi pokládal kdekdo na potkání (Jé, ty máš miminko! Kojíš? - co to jako je za konverzaci?!). Nakonec mi hrozně pomohl tento článek http://www.baby-cafe.cz/modules.php?… a manžel, který koupil Nutrilon a elektrickou odsávačku. Začala jsem po třech hodinách odsávat MM a dávat ho holčičce z lahvičky jako v nemocnici. Než se mi produkce MM zvýšila, dávali jsme denně 1 dávku Nutrilonu (první dávku jsem obrečela, po informační masáži Laktační ligy jsem si připadala, jak když miminku dávám jed). Do týdne holčička přibrala snad půl kila a najednou jsme ani nevěděli, jak to vypadá, když pláče.
Tenhle systém jsme zavedli, když byl holčičce měsíc. Teď je jí už skoro půl roku a pořád to funguje! Nutrilon jsme úplně vysadili a holčička je tedy plně kojená (i když nekojená
. Přes den odsávám po 4 hodinách, MM skladuju v ledničce v lahvičkách a krmím já, manžel nebo babička, prostě kdo má zrovna hlídání. V noci spí miminko i já (přestože se kvůli produkci doporučuje odsávat i v noci). Každé krmení si zapisuji, takže vidím kolik toho za den vypije a dobře i odhadnu, kdy bude mít zase hlad.
Laktační poradkyně říkala, že mám miminko pořád přikládat, kdykoliv si řekne, střídat polohy a že se určitě rozkojím. Ptám se sama sebe proč? Na internetu jsem četla šílené rady od dokonalých mamin, které trávily celé týdny s miminkem v posteli a pořád dokola přikládaly a přikládaly, některé kojily třeba i několik hodin v kuse! My radši zaledujeme lahvičku s mlíčkem, nalijeme horkou vodu do termosky a chodíme po výletech a procházkách v přírodě. Kdekoliv pak svačinku můžeme vytáhnout a ohřát. Pravda je, že mám trochu práce s lahvičkami -ale mám jich dost na celý den a večer je naskládám do sterilizátoru (skvělý pomocník za pár korun, dává se do mikrovlnky). Taky každé 4 hodiny potřebuju 220 voltů a kámoška se mi chechtá, že jsem jako dojnice v kravíně
) Ale nejdůležitější je, že naše holčička se skoro pořád směje, váží už přes 8 kg a jediné co nesnáší je bradavka u nosu ![]()
Přečtěte si také
Maminka mi nechtěla žádný svůj obraz dát. Jeden z nich jí však zachránil život
- Anonymní
- 31.10.26
- 1984
Seděla jsem odpoledne v obýváku na koberci s dětmi a hráli jsme pexeso. Pokojem se nesl dětský smích, když v tom z ničeho nic praskla skoba ve zdi a s hroznou ránou se zřítil obraz, který mi kdysi...
Manžel s rýmou leží, já musím fungovat. Jeho máma to prý zvládala taky
- Anonymní
- 31.10.26
- 1611
„Prosím tě, můžeš být dneska s dětmi ty? Je mi fakt mizerně,“ oznámil mi manžel v sobotu ráno a odkráčel zpátky do ložnice. Já měla rýmu, bolela mě hlava a v krku mě škrábalo tak, že jsem sotva...
Chtěla jsem mu ukázat, o co přišel. Nakonec jsem litovala hlavně já
- Anonymní
- 31.10.26
- 3296
Když mě Petr po osmi letech opustil, měla jsem pocit, že mi někdo vyrval kus srdce. Ještě horší než samotný rozchod ale bylo, jak rychle se s ním dokázal vyrovnat. Zatímco já probrečela celé týdny,...
Manžel mi vyčetl boty za 2500 korun. Sám si koupil telefon za třicet tisíc
- Anonymní
- 31.10.26
- 1741
„Dva a půl tisíce za boty? Tobě už úplně přeskočilo!“ zařval na mě manžel, když uviděl účtenku z obchodu. O tři týdny dřív si přitom bez mrknutí oka koupil nový telefon za třicet tisíc. Občas mu...
Potřebovala jsem na odběry. Manžel měl volno, přesto nechal všechno na mně
- Anonymní
- 31.10.26
- 1715
Podzimní prázdniny u nás doma rozhodně nevypadají jako idylický týden plný pohody. Zatímco manžel si užívá učitelské volno, já od rána kličkuji mezi nemocničními chodbami a uplakanými dětmi. A...
Naši dceru jsme adoptovali a sousedka nás soudí. Sama má kostlivce ve skříni
- Anonymní
- 30.10.26
- 9273
„Já bych se bála, co si takové dítě přinese z původní rodiny,“ prohlásila sousedka, když jsem jí vyprávěla, že naše šestiletá dcera začala chodit na tanečky. Řekla to s takovým úsměvem, jako by mi...
Šéf mě ponižuje kvůli dětem. Když jsme sami, má úplně jiné řeči
- Anonymní
- 30.10.26
- 1784
„Někteří lidé mají zřejmě pocit, že se práce přizpůsobí jejich rodinnému programu,“ prohodil šéf před celým týmem, když jsem si ve tři čtvrtě na čtyři balila notebook. Všichni věděli, že musím...
Bratr dostal od táty auto, já jen pětistovku. Po jeho smrti jsem našla dopis
- Anonymní
- 30.10.26
- 3912
Když mi táta k čtyřicátým narozeninám poslal pětistovku v obálce, zatímco bratrovi o pár měsíců dřív koupil ojetou Škodu za 180 tisíc, definitivně jsem si řekla, že na jeho zlatého chlapečka už...
Tchyně bez dovolení ostříhala dceru (4) na ježka. Prý jí v dospělosti poděkuje
- Anonymní
- 30.10.26
- 2717
Když musíte v práci hasit resty a školka vyhlásí mimořádné uzavření, protože bude ten den bez proudu, nezbývá než povolat rodinné zálohy. V mém případě to byla tchyně. Slibovala, že si s čtyřletou...
Dcera chce na učňák. „Na to je tě škoda,“ řekla jsem jí. A teď mě to mrzí
- Anonymní
- 30.10.26
- 2171
Moje dcera je v devítce, má dobré známky a chce být kadeřnicí. Já jsem automaticky počítala s maturitou. Myslela jsem si, že jí nechávám volnost ve výběru školy. Pak si vybrala a já zjistila, že tu...