Kubíčkova rychlovka
- Porod
- swiftily
- 07.01.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Všichni mě strašili, že první dítě rodili 15 a více hodin. Kamarádka dokonce skuhrala prý 32 hodin. Měla jsem šílený strach, že to bude taky tak dlouhé a lékař nebude moci nijak pomoci, aby to urychlil.
Psalo se 13.12.2011. Měla jsem naplánovanou kontrolu v rizikové poradně na 11 hodin. Ráno jsem vstala již v 8:00 (probudilo mě bolení břicha). Naivně jsem si myslela, že to budou poslíčci. Trápily mě už od nějakého 26.tt. Za poslední 4 dny byly poslíčky neskutečně silní, až mě zdvihaly ze židle.
Toho dne to byly hodně slaboučké bolesti jako při ms. Dala jsem sprchu, udělala že sebe člověka a asi v 9 jsem vyjela do nemocnice na tu kontrolu. Cesta tam trvá hodinu MHD a já se ještě ráda courám po obchodech, které jsou cestou. Ještě před sprchou byly bolesti už po 5 minutách. Neustále jsem si říkala, jsem teprve 36.tt, mám čas, jsou to poslíčci. V autobuse jsem se už začínala kroutit bolestí (byly silnější, ale stále to nebylo tak hrozné, jak popisovaly kamarádky). Takže hodinu jsem jela přecpaným MHD, samozřejmě nikdo nebyl schopen mě pustit sednout s bříškem.
Když už jsem byla v čekárně na ultrazvuku, bolesti opět zesílily a už nešly rozdejchávat. Chodila jsem dokola po čekárně. Už jsem toho měla dost, tak jsem poprosila sestřičku z ultrazvuku, jestli mě nemůže vzít přednostně, že mi není dobře, že mě bolí břicho.
Optala se, v jaké části to bolí a kolikátý jsem týden. Když jsem jí to vše řekla a ukázala, byla na mě nepříjemná - cituji: „Co blázníte, máte ještě čas na porod. Dyť jste jenom 36.tt a s tou bolestí si vymejšlíte beztak. Tu nechcete jen čekat…“
Když teda asi na mou pátou urgenci mě vzala do ordinace, lékař mě nemohl už ani vyšetřit. Bolesti stále po 5 minutách, ale škubala jsem sebou na lehátku. Jemu to na rozdíl ode mě bylo hned jasné, co se děje. „Slečno, ani se neobtěžujte jít do poradny a na monitor. Monitor vám natočí na příjmu k porodu…“
Vyděsila jsem se. Když jsem tedy vyšla z ordinace, pelášila jsem na příjem. Tam se také divili, co tam v 36.tt dělám. Vzali mě a vyskočila jsem si na křeslo, kde mě prohlédli. Verdikt zněl jasně: „Jste na 8 cm…“ Podali mi košilku a ani mi nedovolili napsat partnerovi, který chtěl být u porodu.
Na sál mě přijímali v 11:45. Napíchli monitor, lítalo kolem mě strašně moc lékařů a sester. V těhotenství byly problémy, takže se vůbec nevědělo, jak to synek zvládne a jak bude vypadat, zda mu budou fungovat už plíce atd. V 12:00 mi píchli vodu a už to jelo.
Za 5 minut křičím na sestřičku, že potřebuji na velkou potřebu. Samozřejmě mě nikam nepustila a sháněla lékařku. Na pár zatlačení byl Kubíček venku. Narodil se 13.12.2011 ve 12:12 s mírami 45 cm a 2600 g. Všem lékařům přítomným u porodu i mě spadl kámen ze srdce, že je tak „veliký“ na ty problémy, co v těhotenství byly.
Přečtěte si také
Jsem organizovaná, ale iritují mě ženy, co přesypávají mouku do krabiček
- Anonymní
- 23.09.26
- 5788
Občas mám pocit, že bych potřebovala mít život víc pod kontrolou. Pak otevřu sociální sítě a vidím kuchyň, kde má někdo přesypanou mouku do nádoby s popiskem FLOUR, a okamžitě chuť organizovat svůj...
Odmítla jsem opilého šéfa. Od té doby mám v práci peklo a přemýšlím o výpovědi
- Anonymní
- 23.09.26
- 1282
Pracuji v jedné marketingové agentuře. Jsem tu už pár let a vždycky to bylo fajn. Můj šéf je sice trochu zvláštní člověk, ale vždycky jsem s ním tak nějak vycházela. A pak jsme jeli na...
Myslela jsem, že manžel chodí jen s kamarády na pivo. Pak jsem zjistila pravdu
- Anonymní
- 23.09.26
- 1852
Manžel mi roky říkal, že když jde večer ven, sedí s kamarády v hospodě. Nikdy jsem to neřešila. Máme děti, práci, hypotéku a každý občas potřebuje vypadnout z domu.
Měli jsme se nastěhovat k sobě. Po jeho návrhu uvažuji spíše o rozchodu
- Anonymní
- 23.09.26
- 6710
S přítelem jsme spolu dva roky a náš vztah fungoval do teď skvěle. Když přišla řeč na společné bydlení, přišlo mi to jako přirozený posun. Dohodli jsme se, že se přítel nastěhuje ke mně i se svým...
Zjistila jsem, že moje děti mají úplně jinou představu o tom, co je drahé
- Anonymní
- 23.09.26
- 1126
Věta „Mami, kup mi to, stojí to jen dvě stovky“ mi nedávno doslova vyrazila dech. Vlastně jsem si do té doby ani moc neuvědomovala, že moje děti žijí v naprosté nevědomosti. Tak nějak jsem myslela,...
„S tou ženskou si jenom kazí život.“ Tchyně mě pomlouvá, ale neví, že to vím
- Anonymní
- 22.09.26
- 3567
„S tou ženskou si jenom kazí život. Kdyby byl sám, mohl mít dávno děti.“ Ta věta mě zastihla ve chvíli, kdy jsem stála v naší kuchyni a skládala nádobí do myčky. Přes zeď jsem slyšela hlas...
Kolegyně přes léto příšerně přibrala. Mám se jí na to zeptat, nebo to ignorovat?
- Anonymní
- 22.09.26
- 6376
Dnes už je povědomí o důvodech nabytí větší hmotnosti daleko rozšířenější než dřív. Když se kolegyně po dvou měsících vrátila do práce s deseti kily navíc, zbystřila jsem.
Kamarádka mi přivezla dárek, který nepotřebuji. Bylo mi hloupé to odmítnout
- Anonymní
- 22.09.26
- 1801
S kamarádkou se známe snad patnáct let, takže už se známe dost dobře. Když mi před časem říkala, že doma vyklízí kuchyň a má nějaké věci navíc, vůbec jsem tomu nevěnovala pozornost. Říkala jsem jí,...
Ve školce je dcera andílek. Doma kvůli maličkostem křičí a kope nohama
- Anonymní
- 22.09.26
- 1334
Učitelky popisují naši pětiletou dceru jako klidnou a poslušnou holčičku. Jenže chvíli po návratu domů přichází pláč, křik a někdy i kopání. Dlouho jsem si myslela, že dělám něco špatně. Pak mi...
Dcera babičce schovala drahý šperk. Ta pak obvinila mě, že jsem ho ukradla
- Anonymní
- 22.09.26
- 1377
Byly jsme s Aničkou na návštěvě u mé babičky. Je jí 85, nohy jí moc neslouží, ale paměť má jako slon. Aničce je pět let a má období, že miluje šperky a vše, co se třpytí. Když jsem odběhla pro...