Láska na celý život
- Porod
- Domíisek
- 20.06.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Rozhodla jsem se podělit o nejkrásnější období a den našeho života.
Psal se rok 2012 a já stále řeším své rozpadající se manželství. Ano, byla to opravdu chyba.
Kupuju byt a stěhuju se společně s manželem do částečně zrekonstruovaného bytu. Ještě tu je spousta prace, ale aspoň to bude podle nás. Jenže po pár dnech už vim, že to tak nebude. Nebyl schopný ani smontovat skříň, na vše měl dost času, televize a playstation fungovaly, nic víc nepotřeboval. Já stále víc utíkala z bytu pryč - nemohla jsem tam být, vůbec mě neposlouchal, s ničím nepomohl.
A tak jsem se chodila bavit a vypnout. Opět jsem začala jezdit na kafíčka s nej kámošem. Začal s náma jezdit i můj přítel.
Wau, co to je za kluka? To charizma, ty oči, ty bláho… Vůbec jsem ho nepoznala. Ostříhal a jak mu to slušelo.
Uplynulo pár dní, Silvestr a já už byla rozhodnutá, že bude rozvod. Byla jsem a stále jsem zamilovaná až po uši. Přestala jsem řešit, jestli nás někdo uvidí nebo ne.
Rozvod běžel plným proudem, ex přestal vyvádět, už měl novou přítelkyni (později jsem se dověděla, že spolu byli dřív než já s přítelem). Zkrátka vše běželo, jak má. ![]()
Od začátku jsme si nedávali pozor, oba jsme cítili, že to tak má být - a šup, první týden v červnu začínám uvažovat, že očekávaná menstruace nepřišl. Kolik to je dní? Hm, 5, tak ještě počkám. Nevydržela jsem, v práci do mě šili: „Určitě si těhotná.“ Blbost.
Nevydržela jsem a šla si koupit test - a juuu, dvě čárky. To štěstí, co mě zaplavilo! Byla jsem úplně v šoku štěstím. Poradu už jsem vůbec neposlouchala. ![]()
Hned druhý den objednat k doktorovi, čekala sem 10 dní, než jsem šla na kontrolu.
„Tak se na vás podíváme, lehněte si…nooo gratuluju, maminko,“ nejhezčí slova, co jsem slyšela. V tu chvíli, ale i strach, aby vše bylo v pořádku. Rozhodla jsem se, že do 12.tt nic v práci nepovím. Přítel byl nadšený a hrozně se těšil.
Nakonec jsem musela kvůli práci nastoupit na rizikový. První dva měsíce jsem byla ráda, bylo mi opravdu zle.
Přítel se o nás staral, vařil, uklízel, no nádhera. A já už lítala po netu a přemejšlela co koupit. ![]()
30. tt poslední velkej ultrazvuk a ano, opravdu budeme mít holčičku, i když si přítel přál jako první kluka, bylo na něm vidět to štěstí.
Řekla bych, že malá ho měla omotanyho kolem prstů už po tomhle ultrazvuku.
Každej den jí povídal, hladil a trošku i zlobil.
Zbytek těhotenství probíhal v pořádku, cítila jsem se skvěle. Bříško mi rostlo a celkové 20 kg nahoře, ale to jsem vůbec neřešila. Hlavně že malá je v pořádku. Termín smě měli 4.2. Malá si ale vybrala jiný datum. Já mám narozeniny 11.2. a naše zlatíčko si vybralo datum 12.2.
Jediný týden, kdy musel přítel odjet na otočku, ano, ten den si naše malá vybrala, že konečně vykoukne na svět. ![]()
Bylo 11.2., kontrola: „Zatím to nevypadá na porod, udělám Vám Hamiltona a když nic, 14. nástup na vyvolání.“ Teda celkem to bolelo, ale rozchodila jsem to.
Zbytek dne už sem jen ležela, k večeru opět poslíčci, jen tentokrát mi nebylo dobře, udělala jsem si vanu.
Telefon - naši ti přijdou popřát, nic víc sem si nemohla přát. Už jsem seděla a pomalu občas rozdejchavala.
Konečně jsou pryč. ![]()
Večer probíhal jako posledních 14 dní klasický pár stahů a nic.
Přítel usnul, já pořád koukala na telku a opět jsem nemohla usnout. Cca v jednu konečně usínám, ovšem ne na dlouho.
2:15 praskla mi voda. Přítele budím se slovy „Do prdele, do prdele…“ ![]()
3:00 příjezd porodnice, ozvy v pořádku, já otevřena na ani ne 1 cm. Přítele poslali domů. Já po příchodu na pokuj do 10 minut dostala kontrakce, ale úplně mě překvapila ta bolest. Okamžitě byly po 5 minutách.
4:00 „Co tak kňučíte, musíte dýchat,“ opravdu povzbuzující od porodní asistentky. Kdy bude moct přijít přítel??? Až tak v šest, v sedm, nic se nechystá. Dodnes nechápu, proč nemohl být se mnou, byla jsem na pokoji sama.
5:30 volá mamka, jak jsem na tom. Po zjištění, že u sebe nemůžu nikoho mít, je vytočená. Byli 5 minut od porodnice, takže se sebrala a dorazila. Cca 6:30 dorazí přítel, u mě pořád stejný - kontrakce co 5 min, ale pořád cca na 1 cm.
Ujišťuju ho, že to stihne a může jet.
Teda pak už si to časově moc nepamatuju, kontrakce byly děsně bolestivý, chodit jsem nemohla. Sotva jsem se doplazila do sprchy, kde mi mamka sprchovala záda.
Po příchodu sestry se mamka ptá, jestli mi může zaplatit nadstandard - bohužel ne, podle asistentek zbytečný.
V cca 11 hodin jsem otevřená na 3-4 cm, konečně mohu dostat oblbovák, ať si odpočinu. V cca 13 hodin porod nepostupuje. Na doporučení doktorky epidural - ten mi teda vůbec nezabral. Bolesti jak blázen už po 5-3 minutách. Po cca 2 hodinách druhá dávka, taky nic.
Výměna doktoru,
to bylo to nejhorší. Porod stále nepostupoval, malá neklesala, já se neotvírala. Dělali mi ultrazvuk, u kterýho mi řekli, že neví, proč to nejde opravdu. Povzbuzující.
V 16 hodin konečně přítel dorazil, přebírá štafetu po mamce, která už si potřebuje odpočinout a chodí brečet do koupelny. Dál řeší s PA, co dál. Ani oni nechápou, proč už neležím na sále.
Od těch 16 hodin už si opravdu vybavuju jen útržky - přítele, jak mě drží za ruku…pobíhají mamku…a já pocit jedny nekončící kontrakce.
17:30 záchrana! Jelikož se nic neděje, jedeme na sál, malá půjde císařem. V tu chvíli pro mě úleva, ale v zápětí strach. Na sále byli všichni moc fajn. Jen po píchnutí anestézie jsem místo půlky těla necítila skoro celé, opravdu děsnej pocit.
Malá se narodila v 17:59, ale podle mamky a přítele v 18:01, tak bůh ví, jestli nebylo ještě něco špatně. ![]()
Tak tohle byl můj zážitek z porodu. Malá je úžasná, měla 50 cm a 3685 g a hned ukázala svůj úžasnej ječák. Hned jak jsem ji viděla, Láska na celý život…
Moc Tě milujeme, Verunko naše. ![]()
Přečtěte si také
Arménie - den 2.: Vládní kolona, mléko z lékárny a duduk v chrámu
- Amsetka
- 25.10.26
- 14
Divoká cesta Arménii s kojencem a předškolákem.
Frustraci a zoufalství si vybíjím na manželovi. On mi to zatím tiše trpí
- Anonymní
- 25.10.26
- 88
Jsem si moc dobře vědoma, že jsem s manželem vyhrála v loterii. Je hodný, laskavý a vždycky je mi nablízku, když potřebuji oporu. Zároveň si uvědomuji, že právě na něj házím všechny svoje...
Základka dceru nic nenaučila. Teď platím tisíce za přípravné kurzy na střední
- Anonymní
- 24.10.26
- 4659
Moje patnáctiletá dcera je letos v deváté třídě a brzy ji čekají přijímačky na střední školu. Je chytrá, po celou dobu na základce měla jedničky a dvojky. Přesto jí musím platit přípravné kurzy,...
Nájemník nám vytopil byt. Manželka šla situaci vyřešit po svém
- Anonymní
- 24.10.26
- 2349
Když nám nájemník vytopil byt, čekala jsem hádku, telefonáty a pojišťovnu. Místo toho manželka oznámila, že to vyřeší osobně. Když se vrátila, byla až podezřele spokojená. A mně začalo vrtat...
Syn ve školce nespí a ruší. Zjistila jsem, že ho učitelka trestá delším ležením
- Anonymní
- 24.10.26
- 1374
Vyzvedávala jsem ze školky svého čtyřletého syna a těšila se na obvyklé poklidné odpoledne. Místo toho mě paní učitelka hned ve dveřích zastavila s výrazem člověka, který právě odhalil mezinárodní...
Všichni si myslí, že jsem silná máma. Neví, že bez léků sotva vstanu z postele
- Anonymní
- 24.10.26
- 777
Když mě potkáte na ulici, nejspíš by vás nenapadlo, že se léčím s depresí. Vodím děti do školky, nakupuji, vařím, chodím do práce a na zprávy od kamarádek odpovídám smajlíkem. Když se mě někdo...
Narodila jsem se jako nechtěné dítě. Teď jsem jediná, kdo se o rodiče stará
- Anonymní
- 24.10.26
- 6751
Některé děti vyrůstají s pocitem, že jsou pro své rodiče tím největším štěstím. Já jsem od dětství cítila pravý opak. Máma mi nikdy nemusela přímo říct, že mě nechtěla. Poznávala jsem to z jejích...
Přišli jsme o byt kvůli změně času. Teď nás změna čeká znovu. Kdy už to skončí?
- Anonymní
- 23.10.26
- 5590
Je to přibližně půl roku, co nás posouvání času stálo smlouvu na byt. Přijeli jsme pozdě a nabídka nám tak utekla mezi prsty. Frustraci ze změny času už pociťuji znovu, čím blíž to je, tím víc jsem...
Nemůžete žít ve 2+kk, kritizuje mě moje matka. Sama nás vychovávala v garsonce
- Anonymní
- 23.10.26
- 1515
Situace s bydlením není v posledních letech vícečlenným rodinám zrovna nakloněná. Protože platy nám s manželem za posledních deset let příliš nepovyrostly, zůstali jsme se dvěma dětmi v našem...
Přítel toužil po sexu na hřbitově. Jednou jsem mu vyhověla a takhle to dopadlo
- Anonymní
- 23.10.26
- 2139
Mirek je kluk, se kterým se fakt nenudím. Má rád extrémní věci a pořád vymýšlí něco nového. Občas je to až trochu za hranou. Je nám oběma 22 let, jsme mladí, tak proč si neužívat. Někdy řeknu ne,...