Manžel chce ještě počkat
- Rodičovství
- Ariadna
- 17.09.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Zdravím všechny děvčata a přeji hezký den! Nedávno jsem se stala nakukovatelkou a dnes jsem se zaregistrovala. Trochu a možná zmateně vám teď popíšu svou situaci a možná mi některá z vás poradí.........
Řadím se mezi Nesnažilky, ale v duchu si přeji, aby to bylo jinak. V Říjnu mi bude 29 let a osobně si myslím, že moje biologické hodiny buší na poplach. Moc toužím po miminku, ale manžel chce počkat. Jsme stejně staří, bydlení máme vyřešené, jen spolu nejsme asi tak dlouho, aby netoužil po společném cestování a dovolených. Stále říká „Ještě jsme si spolu moc neužili“. Ano musím mu dát za pravdu, všechny peníze co jsme měli, jsme „vrazili“ do bydlení a rekonstrukce a navíc se ještě dost zadlužili. Některé důležité splátky končí nejpozději v březnu, a tak jsem si říkala, že by mé těhotenství a mateřská nebylo velkou zátěží. A opravdu o peníze nejde, jde o něj. Jeho sestra má dvě děti a bratr očekává páté. Někdy si říkám, že se bojí, když ty malé tvorečky vidí kolem sebe - když vidí jak to blinká a smrdí
))).
Oba se zajímáme o astrologii a to je další problém, který řešíme. Vymezili jsme si znamení, která určitě nechceme a pak znamení, která určitě chceme. Všechno jsem si vypočítala - dny plodnosti atd.. Asi si klepete na čelo a říkáte si, že se to nemusí vůbec podařit napoprvé, a že pak spadnu mezi Snažilky a nějakej čas si tam pobudu, ale to bude jiná, to se všechno uvidí! Nejdříve musím udělat ten první krok a přesvětšit manžela … mám na to 3,5 měsíce! Poraďte jak na něj!
Děkuji Ariadna
Přečtěte si také
„Už na mě nesahejte!“ Na tchyni jsem vyjela před rodinou a pleskla ji přes ruku
- Anonymní
- 09.05.26
- 1491
Možná jsem to přehnala. Jenže po měsících, kdy moje tchyně ignorovala, že mi její neustálé sahání na břicho vadí, ve mně při jedné rodinné návštěvě něco prostě prasklo. A reakce, která přišla,...
Děti jsem si vysnila. Realita mateřství je pro mě ale velkým zklamáním
- Anonymní
- 09.05.26
- 822
Vždycky jsem chtěla být mámou. Celý život jsem se těšila, až budu mít děti. Také mě stálo hodně úsilí vůbec otěhotnět. Věřila jsem, že mateřství bude krásné a naplňující, přesně tak, jak o něm...
Pokladní okomentovala moje vložky tak nahlas, že se otočila celá fronta
- Anonymní
- 09.05.26
- 632
Chtěla jsem jen rychle nakoupit pár běžných věcí. Jenže když pokladní u pásu nahlas okomentovala balení vložek, které jsem kupovala, otočila se za mnou skoro celá fronta. A já měla chuť z toho...
Shodila jsem prvních pět kilo. Podle manžela je to jen „šroubek z tanku“
- Anonymní
- 09.05.26
- 444
Mateřství mi dalo dvě nádherné děti, ale vzalo mi mou postavu. Po porodu mi zůstalo dvacet kilo navíc. Dvacet kilo, která pro mě nejsou jen číslem na váze, ale těžkým batohem únavy, hormonálních...
Život na vedlejší koleji (4. díl)
- Anonymní
- 09.05.26
- 317
Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.
Dědictví po tátovi: Jeho družka mi nadává a vyhrožuje. Prý jsem ji okradla
- Anonymní
- 08.05.26
- 2181
Smrt rodiče je chvíle, kdy by se měl čas zastavit, aby člověk mohl v tichosti truchlit. Místo tichého sbohem ale prožívám nejhorší noční můru svého života. Táta zemřel po dlouhé nemoci, a zatímco...
Pět let bydlíme u rodičů a opravujeme dům. Teď nám zakázali i dovolenou
- Anonymní
- 08.05.26
- 2944
Říká se, že stavba nebo rekonstrukce domu je největší zkouškou vztahu. Jenže v našem případě je to i zkouška trpělivosti mých rodičů, u kterých už pátým rokem bydlíme. Jsme tam všichni – já, manžel...
„To už spíte?“ Tchyně nám vtrhla do ložnice v půl osmé večer a budila dceru
- Anonymní
- 08.05.26
- 2428
Můj dům, můj hrad. Znáte to, ne? Tak u nás to včera večer vzalo za své a co k tomu stačilo? No jeden drobný detail. Můj muž zapomněl zamknout vchodové dveře, zatímco sekal trávu na druhém konci...
Po narození vytouženého dítěte se náš vztah začal rozpadat. Tohle nás zachránilo
- Anonymní
- 08.05.26
- 902
Dítě jsme si s Markem přáli dlouho. Tři roky čekání, zklamání, naděje a znovu pády. Když se konečně podařilo otěhotnět a já donosila zdravého chlapečka Tobíska, měla jsem pocit, že všechno zlé je...
Chtěla jsem zvládnout dítě i kariéru. Pak mi práce přestala dávat smysl
- Anonymní
- 08.05.26
- 1216
Dítě a kariéra, to přece nemůže být problém. Stačí si vše dobře naplánovat, rozdělit role, nastavit režim a ono to půjde. Takhle jsem o tom přemýšlela ještě předtím, než se mi narodila dcera. Moje...