Moje dcera jde do školy!
- O životě
- Kac792
- 11.09.23
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
První školní den mé dcery Andrejky byl dlouho očekávanou událostí. Každý se nás celé prázdniny ptal, jak se dcera těší do školy. Když nastalo 1. září, obě jsme byly připravené a natěšené tuhle novou etapu začít společně.
Ten den jsem se probudila s mírným vzrušením. První září, to je ten den, na který jsme se společně s mou malou dcerkou Andreou čekaly už od chvíle, kdy se narodila. Oblečení jsme si pečlivě připravily již večer předem - krásný modrý set, který byl v oblíbené barvě Andrejky - tyrkysové. Když jsem jí oblékala, nějakým způsobem jsem byla dojatá tím, jak rychle čas letí.
S batůžkem přes rameno jsme vyrazily směrem ke škole. Můj dech se trochu zrychloval, když jsem si uvědomovala, jak důležitý okamžik to pro Andreu je. Cesto do školy se nám přidali i Andreiny prarodiče. Byla jsem ráda, že budeme moci sdílet tento výjimečný den společně jako rodina.
Když jsme dorazily ke škole, cítila jsem smíšené pocity hrdosti a smutku, protože vím, že moje malá holčička rychle roste. Než vešechny děti pozvali do třídy, předali jsme Andrejce papírový kornout, který přetékal sladkostmi! Každému bych přála vidět ten její rozzářený obličej.
Vstoupily jsme do třídy a učitelka nás srdečně přivítala. Andrea si našla své místo a já ji povzbudivě pohladila po vlasech. Viděla jsem, jak se seznamuje s novými spolužáky, snaží se zapojit do hry a jak se snaží uklidnit svou vlastní nervozitu. Byla jsem hrdá na to, jak dospěle se toho všeho zhostila.
Na konci dne jsme společně odešli domů. Andrea byla plná dojmů toho prvního školního dne. Seděly jsme spolu a ona mi vyprávěla o svých nových kamarádech, o první vyučovací hodině a také o tom, jak nabídla bonbóny svým spolužákům. Byla jsem nadšená z toho, jak statečně se chovala a jak rychle si našla nové přátele.
První den ve škole byl sice jen začátkem, ale vím, že měla skvělý start na své školní cestě.
Přečtěte si také
Měli jsme vztah ve třech. Když jsem nakonec otěhotněla, zůstala jsem sama
- Anonymní
- 27.10.26
- 612
Když jsem jim oznámila, že jsem těhotná, partner mě objal, ale Klára se zvedla od stolu a odešla do koupelny. Tehdy jsem ještě netušila, že za pár týdnů budu sedět sama v bytě, dívat se na...
Pomohla jsem kolegyni v nouzi. Ona pak mou práci prezentovala jako vlastní
- Anonymní
- 27.10.26
- 240
Když vás někdy kolega v práci poprosí o laskavost, obvykle v tom nehledáte zradu. Uděláte to s úsměvem a v duchu si říkáte, že v tom přece plaveme všichni společně. Jenže pak narazíte na člověka,...
„To u přijímaček nebude.“ Syn je v devítce a ostatní předměty už neřeší
- Anonymní
- 27.10.26
- 220
Devátá třída sotva začala a můj syn už má jasno v tom, čemu se bude věnovat. Češtině a matematice. Když přinesl špatnou známku z dějepisu, vysvětlil mi, že ten teď není důležitý. Chtěla jsem mu...
Přisedl si ke mně ten nejhezčí kluk z celé konzervatoře. Jediná věta mě zničila
- Anonymní
- 27.10.26
- 1450
Od září jsem hrdou studentkou Pražské konzervatoře, konkrétně oddělení Klasického zpěvu. A řeknu vám, je to celkem prestižní záležitost, co si budeme nalhávat. Člověk má takový ten hřejivý pocit,...
Manželka začala dostávat květiny. Nevěděla od koho
- Lavi.P
- 27.10.26
- 346
První kytice přišla ve středu. Velká, krásná a s malým vzkazem, ve kterém stálo jen pár slov o tom, že některé věci stojí za to chránit. Manželka vypadala překvapeně a tvrdila, že vůbec netuší, kdo...
Upozornila jsem slečnu, ať uklidí po svém psovi. Její reakce mě dorazila
- Anonymní
- 26.10.26
- 4933
Jsem pejskařka a moc dobře vím, že k venčení patří nejen radost, ale také povinnosti. Sáčky na psí exkrementy nosím vždycky s sebou a ani ve snu by mě nenapadlo nechat po svých psech nadílku na...
Exmanžel se mi odmítá vystěhovat z domu. Po pěti letech mi došla trpělivost
- Anonymní
- 26.10.26
- 3667
Myslela jsem si, že rozvodem všechno skončí. Jenže uběhlo pět let a můj „drahý“ ex je pořád nasáčkovaný v mém domě. Nejdřív mi ho bylo líto, pak se občas hodil na nějakou práci kolem domu. Jenže...
Vzal mě na hřbitov navštívit svou zesnulou matku. Pak chytl lopatu a začal kopat
- Anonymní
- 26.10.26
- 2018
Nikdy jsem nevěřila na duchy ani na žádné nadpřirozené síly. Horory jsem naopak milovala a ráda se dívala na filmy, u kterých ostatní schovávali hlavu pod peřinu. Jenže pak jsem chodila s klukem,...
Prababička jí brala výplatu. Bydlela v kůlně a všichni to považovali za normální
- Anonymní
- 26.10.26
- 5032
Když mi babička vyprávěla o starých časech, často mluvila o tom, jak si lidé na vesnici pomáhali a jak se dřív žilo skromně. O Růženě, která celý život strávila na statku našich předků, ale mluvila...
Po 6 letech dovolená bez dětí! Zpočátku to byla vášeň, pak přišlo kruté prozření
- Anonymní
- 26.10.26
- 1631
Když nám tchyně nabídla, že si na pár dní vezme děti, málem jsem ji objala. Po šesti letech jsme měli být konečně sami. Žádné ranní vstávání, chystání svačin, nekonečné otázky ani večerní uspávání....
jo, jo, čas letí jak zběsilý. Mně se deníček líbil 
