Můj druhý porod
- Porod
- Nikimu
- 03.11.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Můj první porod byl vyvoláván 11. den po TP a byl vyvoláván dlouhé 3 dny, na porodním sále jsem si pak pobyla cca 10 hodin a neobešlo se to ani bez epiduralu. Necítila jsem, kdy mám tlačit, celou dobu musela ležet napojená na přístrojích a ještě malého křísili. Císaři jsme se vyhnuli jen o vlásek. První porod byl pro mě hrozný.
Druhý porod: TP jsem měla 21. 9. 2012, z důvodů přenášení jsem 30. 9. 2012 večer měla nastoupit na vyvolání. Ovšem 27. 9. jsem šla odpoledne na procházku a chytly mě šílené bolesti. Tatínek mě tedy odvezl do nemocnice. Na monitoru nádherné kontrakce, ovšem nález žádný, tak šup injekcičku a budeme čekat, co se bude dít. Samozřejmě, že bolesti ustaly. Tak už si mě tam ale nechali a hned další den večer, 28. 9., jsem dostala půlku tabletky na dozrání cest.
Celá noc proběhla v pořádku a ráno v 7 hodin už mě pěkně bolel podbřišek. V 8 hodin jsem šla na kontrolu, kde mě pan doktor potěšil, že to ještě ten den bude
Dal mi tedy 1 tabletku a odpochodovala jsem si to na pokoj, už za 5 minut bolesti zesílily. V 9:30 jsem měla jít na kontrolu, a když tak, že zavedou další tabletku.
Vydržela jsem do 9:20, a pak utíkala za sestrou, že už to fakt bolí
Pan doktor koukl a byla jsem otevřená na 2 prsty, tak se rozhodlo, že provedeme přípravu. Ještě jsem musela upozornit na kapačku na streptokoka, takže příprava se konala až v 10:30! Dostala jsem injekci do zadku na zmírnění bolestí, od té chvíle jsem se doslova vznášela, byla jsem jak zfetovaná ![]()
Dostala jsem tedy klystýr, ovšem nic se nedělo, zavolala jsem sestru, že mi nějak neúčinkuje, ať mi dá další
Dala mi tedy druhý, jenže pořád nic! Trochu vody ze mě vyteklo, ale fakt bída! Bylo 11 hodin a přijel manžel, já jsem hekala ve sprše a zkoušela vytlačit obsah střev, pořád mě to nutilo šíleně tlačit, ale nic ze mě nešlo, tak jsem tlačila, co to šlo
Pořád tam chodila sestra, že mě musí prohlédnout, tak jsem ji posílala pryč, že jsem se ještě nevyprázdnila a vesele pokračovala v tlačení „naprázdno“.
Zrovna když opět vstupovala sestra, odhodlaná, že tentokrát neodejde, a zase jsem si potřebovala zatlačit, v ten moment mi rupla voda. Byla šíleně zakalená a hnědá a já jsem si v té chvíli nebyla jistá, jestli se jedná opravdu o vodu nebo o obsah mých střev
Koukla do sprchy, že se skutečně jedná o vodu a že už beze mě neodejde, odvedla mě tedy na lehátko, sáhla do mě a že tlačím, protože hlavička je v porodních cestách.
Pamatuji si na manžela, jak vyjeveně koukal „to už jako rodíme?“ Chudák to nechápal, protože první porod byl pro něj zdlouhavý. Co budu říkat, bolelo to hrozně, více než první porod, ovšem na 3 kontrakce byla malá venku, cca na 6–7 zatlačení. Nejhorší bylo, jak mi doktor celým svým tělem tlačil na břicho, to bylo příšerné, pořád jsem ho nadzvedávala, ať ze mě sleze
No, takže kdyby mě sestra z té sprchy nevyhnala, tak mě asi odrodí manžel ![]()
Bez nástřihu a bez šití se nám 1. 10. 2012 v 11:37 narodila krásná dcera Julie, s mírami 3550 g a 50 cm. Od podání tabletky za nějaké 3 hodiny. Ze 2 cm jsem byla za hodinu otevřená na 10 cm. Prostě super porod! Za mě můžu říct, že bez epiduralu byl porod mnohem lepší! Ano, bolelo to více, ale cítila jsem každou kontrakci a věděla díky tomu, kdy tlačit, ne jako u prvního. Takže potvrzuji názor, že druhý porod bolí více, ale za to je kratší! ![]()
Přečtěte si také
Píšu si zápisník na vděčnost. Zatím v něm stojí jen: „Dnes nikdo nezvracel.“
- Anonymní
- 28.08.26
- 627
Ne, že bych nebyla vděčná za spoustu věcí. Mám milující rodinu, dvě krásné a zdravé děti a práci, kterou dělám ráda. Přesto mě konec prázdnin doslova ubíjí. Nejdřív měla střevní chřipku jedna...
Jak synovi se snachou vysvětlit, že mi nevadí, když se milují v našem domě
- babiMáňa
- 28.08.26
- 4021
Syn je u nás v domě s rodinou velmi často. Jsem za to nesmírně ráda, protože jejich děti nadevše miluji a klidně bych brala i další vnouče. Pravda je, že mi přijde, že o tom diskutují i oni dva,...
Zamilovala jsem se do táty ze školky. Jenže naše děti jsou nejlepší kamarádi
- Anonymní
- 28.08.26
- 5094
Začalo to úplně nevinně. Ranní pozdravy v šatně, pár zpráv kvůli dětem, společné vyzvedávání a občasné kafe po školce. Jenže dneska čekám, kdy mi napíše, a doma se tvářím, že se nic neděje. Jenže...
Zasnoubili se po 10 letech a nespěchají. Naplánovaly jsme jim svatbu samy
- Anonymní
- 28.08.26
- 707
Po deseti letech! Přesně tak dlouho trvalo mému synovi, než se rozhoupal a koupil prsten. Když mi pyšně oznámil, že svou přítelkyni konečně požádal o ruku, spadl mi ze srdce balvan. Hned jsem si v...
Syn si mě doma nevšímá. Když jsem odjela na služebku, probrečel dva dny
- Anonymní
- 28.08.26
- 2426
Nedávno jsem se po mateřské vrátila zpátky do práce. Mám dva kluky, čtyři a pět let. Když přišla nabídka na čtyřdenní služební cestu, trochu jsem se zdráhala, ale nakonec jsem si řekla, že to...
Kratší vánoční prázdniny? Mně jako mámě dvou dětí naprosto vyhovují
- Martrich
- 27.08.26
- 1918
Když jsem si přečetla, že se část rodičů bouří kvůli kratším vánočním prázdninám, trochu jsem se zastyděla. Protože moje první reakce byla úplně opačná. Přijde mi, že těch prázdnin je obecně až...
Na rodičáku jsem si tajně nabrala půjčky. Teď se bojím to přiznat příteli
- Anonymní
- 27.08.26
- 2763
Rodičovský příspěvek v Česku není žádná hitparáda. Když se k tomu přidá fakt, že vás partner drží finančně zkrátka, stane se z každého měsíce boj o přežití.
Děti u babičky, doma spousta práce, ale manžel by jen souložil
- Anonymní
- 27.08.26
- 3254
Na poslední týdny prázdnin jsme odvezli děti k babičce. Já osobně jsem měla představu, že konečně po měsících, kdy náš dům i zahrada vypadá jako skladiště, trochu zabereme a pohneme s prací. Jenže...
Přestala jsem sledovat toxické lidi. Nevím, co s rodinnou skupinou na WhatsAppu
- Anonymní
- 27.08.26
- 2134
Svou rodinu miluji, dokonce si myslím, že i má tchýně s tchánem jsou skvělí, ale pravda je, že mít je v baráku, jdu si rovnou žádat o nové občanství v Kanadě. Když mi terapeut doporučil, abych si...
Začala jsem si stanovovat hranice. První z nich jsou zamčené dveře na záchod
- Anonymní
- 27.08.26
- 3528
Celé rodičovství je jedna velká invaze do soukromí. Když byly děti ještě maličké, byla to samozřejmost. Nejen ony chtěly být za každou cenu se mnou, ale i já. Byly jsme jako jedna bytost. Jenže...