Můj krásný porod
- Porod
- sunny7
- 28.08.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ráda bych se s vámi podělila o můj porodní deníček.
Když jsem se před 10 měsíci dozvěděla, že jsem těhotná, byl to pro mě celkem šok. Moc jsem si přála holčičku a nedovedla jsem si představit, že by to vůbec mohl být kluk. Na screeningu ve 13. týdnu mi bylo řečeno, že je to jasný kluk. 
No, nevadí, po pár dnech jsem se s tím smířila a začala se těšit.
Celé těhotenství probíhalo naprosto ukázkově, žádné problémy jsem neměla (pokud nepočítám ranní nevolnosti první 3 měsíce). Mám za sebou 2 konizace čípku, tak jsem si každou návštěvu u gynekologa vyslechla půlhodinovou přednášku o tom, jak mám jen ležet a nic nedělat. Od 20. do 30. týdne mi dokonce zakázal sex, abychom nic neriskovali. Ve 34. týdnu mi nasadil Utrogestan na udržení těhotenství - no, nakonec jsem rodila 9 dní po termínu, den před vyvoláním porodu. 
V těhotenství jsem zde přečetla snad všechny porodní deníčky a byla připravená opravdu na všechno - na tu největší bolest na světě, na nástřih, klystýr… V pubertě jsem měla tak šíleně bolestivou menstruaci a při představě, že porod bolí 1000× víc, jsem předem věděla, že to nemůžu přežít.
Den před porodem jsem byla smířená s tím, že druhý den jdu do Hradce Králové na vyvolání. Ale celý odpoledne jsem měla bolesti břicha, který vždy přešly. Myslela jsem si, že to jsou poslíčci, kontrakce přece bolí. Celý den mi to vůbec nepřišlo divný, že to je už pár hodin po 6 minutách a ani horká vana nepomohla.
V 10 večer odcházel přítel a kdyby něco, že mám zavolat, ale byla jsem tak unavená a přesvědčená, že tohle opravdu porod není, že jsem šla spát…
No spát se moc nedalo, tak jsem si stáhla aplikaci do mobilu, která mi vždy po 5 kontrakcích psala hlášku, ať vyrazím do porodnice.
Kolem 1 hodiny ráno mě vždy bolest začala v břiše a končila v zádech, už to bylo po 4 minutách. Ve 3 ráno volám příteli, že radši jedem. Voláme do Hradce a tam hlásí STOP stav, je plno, jeďte jinam… No paráda, takže jsme nakonec jeli do menší porodnice, cesta byla v pohodě, sice kontrakce občas po 2 minutách, ale přítel to na mě ani nepoznal. Oba jsme si mysleli, že jedeme zbytečně.
V nemocnici jsme zazvonili a hned mě přijali, já se šla převlíct a přítel zatím skočil pro tašku. Po převléknutí jsem šla na sesternu a rovnou říkám sestřičce, že v žádném případě nebudu při monitoru ležet na zádech. Naštěstí mě uklidnila, že budu sedět.
Stojím si tak uprostřed té místnosti, v tom přišel přítel s taškou a mně najednou praskla voda. Litry vody. Bylo mi opravdu trapně, taková potopa.
Po tomhle už ty bolesti byly docela veliký, ale prostě to po chvilce přešlo tak paráda. Sestřička se mě pořád vyptávala na různé věci a dala mi do ruky asi 100 papírů na vyplnění, to už bych fakt nezvládla. Přítel seděl vedle mě, tak jsem mu je všechny vrazila do ruky a PIŠ.
Po půl hodině monitoru a kontrakcích po 3 minutách přichází konečně doktorka mě vyšetřit, než vylezu nahoru, tak se mě ještě na něco ptá, já zrovna kontrakci, takže nejsem schopná odpovědět hned, a ona "Paní, vás se ptám!
Lehám si na křeslo, počítám, že je to teprv začátek porodu. Ale ona: „Už chápu, proč jste nereagovala, vždyť vy už rodíte!“
Nechápala jsem a popravdě ani moc nevěřila. Tak jsme se všichni sebrali a šli na porodní sál. Mně bylo celkem trapně, tak jsem se i usmívala, vlastně vždy mezi kontrakcemi. Porodní asistentky pořád nechápaly, jak se můžu usmívat.
Přítele jsem za každou cenu chtěla mít u porodu, i kdybych ho tam měla přivázat na provaz. Ten po pár minutách tlačení ale prohlásil, že je mu zle, takže běžel na záchod. Když se za pár minut vrátil, tak jsem na něj jen zařvala, ať jde pryč. No ten musel mít radost.
Tlačila jsem asi hodinu, že si doktorky dělaly srandu, že tam budem asi ještě pár hodin… Kdybych nakonec rodila v Hradci, je mi jasný, že by tak dlouho nečekali, rozstříhli mě a vytáhli kleště.
No nakonec se povedlo a malý byl venku, jaká úleva! Následovalo šití pouze jednoho stehu, vůbec jsem to necítila a myslela jsem, že to mám konečně vše za sebou. Ale placenta nešla ven, tak se doktorka snažila ji ze mě vyndat, dostala jsem kapačky a pak byla konečně venku.
Náš malej s námi na pokoji zůstal 2 hodiny, poté ho šli teprve zvážit a změřit.
Na to, jak jsem se porodu bála, to byla nakonec pohodička, žádnej epidurál, klystýr atd. se naštěstí nestihlo.
Holky, nebojte se porodu, já jako prvorodička jsem myslela, jaká to bude hrůza, ale nakonec se už těším na další.
Omlouvám se za ten popis, ale nejsem moc dobrý spisovatel. A co váš porod? Také jste si mysleli, že to bude hrůza a nakonec to bylo ok?
Přečtěte si také
Odmítla jsem jít k volbám a rodina mě má za špatnou. Prý je to povinnost
- Anonymní
- 08.10.26
- 571
„Ty opravdu nepůjdeš volit?“ zeptá se mě máma a nejspíš bude následovat přednáška o tom, že lidé před námi za možnost volit bojovali a kdo k volbám nepůjde, nemá právo si pak na nic stěžovat.
„Jestli jsi moje kamarádka, tak to uděláš.“ Šikana u dcery začala zcela nevinně
- Anonymní
- 08.10.26
- 880
Moje dvanáctiletá dcera se před časem začala ze školy vracet nějaká jiná. Zamlklá, bez nálady, občas ji bolelo břicho. Nejprve jsem to banalizovala. Myslela jsem si, že má svoje náladičky, ale pak...
„Jsi single, pojeď s námi,“ řekla sestřenka. Udělala ze mě neplacenou chůvu
- Anonymní
- 08.10.26
- 3222
Sedím na lehátku pod slunečníkem, zvedám z písku už pátý plastový kyblík a zmateně sleduji čtyři pobíhající děti. Na čele mám krůpěje potu a v hlavě mi pořád dokola vyvstává jediná otázka: Proboha,...
Manžel přišel domů s cizí vůní na košili. A měl překvapivé vysvětlení
- Anonymní
- 08.10.26
- 930
Manžel přišel večer domů a já jsem si hned všimla, že voní jinak. Ne jako po sprše nebo po svém parfému. Na košili měl výraznou dámskou vůni, kterou jsem bezpečně poznala, protože přesně tenhle...
Mám VIP lístky na Pardubickou. Do šatů se mi nechce, raději bych seděla na gauči
- Anonymní
- 08.10.26
- 859
Je to takový náš hlavní svátek roku. Pro mě, holku, co u koní vyrůstala a od dětství skáče parkury, je Velká pardubická srdcová záležitost. Jenže letos mi těšení na tuhle legendární neděli, kdy se...
Volby jako za komunismu: Není trapné házet do urny jedinou kandidátku?
- Anonymní
- 07.10.26
- 778
Jak všichni víte, blíží se komunální volby a jistě už jste ve svých schránkách našli obálky s kandidátními listinami pro vaše obce. Já tu svou otevřela s očekáváním. Naše malá vesnice sice nemá moc...
Ex si prosadil, aby dcera chodila do dvou školek. Následky nesla hlavně ona
- Anonymní
- 07.10.26
- 1523
Dvě školky, noční můra, která trvala dva roky. Nechápu, jak tohle může někdo dopustit. Ex se po rozvodu odstěhoval na druhý konec Prahy a trval na tom, že naše společná, tehdy tříletá Anežka, bude...
Dcera si změnila heslo k telefonu. Začala jsem mít podezření
- Anonymní
- 07.10.26
- 1105
Dcera už je ve věku, kdy si začíná hlídat svoje soukromí. Proto mě nejdřív nijak zvlášť nepřekvapilo, když si změnila heslo k telefonu. Jenže pak jsem si všimla, že si s někým pořád píše, telefon...
„Chlap si má po práci sednout na gauč a mít klid!“ tvrdí tchyně
- Anonymní
- 07.10.26
- 5085
S tchyní máme v zásadě hezký vztah. Kdykoliv přijede na návštěvu, přiveze pečený koláč, dětem vykoupí půlku hračkářství a upřímně se zajímá o to, jak se máme. Jenže v momentě, kdy se konverzace...
Na firemním večírku jsem si spletla kolegu. To, co se stalo potom, byl osud
- Anonymní
- 07.10.26
- 1936
Na firemní večírky jsem nikdy moc nebyla. Člověk se tam většinou snaží vypadat, že se skvěle baví, i když polovinu večera přemýšlí, kdy už bude společensky přijatelné odejít domů. Tentokrát jsem...
Teď jsem opět těhotná a věřím, spíš doufám, že porod bude bez komplikací. 
Úsměv mi ztuhl akorát u tlačení, které naštěstí netrvalo dýl jak minutu…Pamatuju, že i lékař mezi dveřmi komentoval, jakou tam má vysmátou rodičku…Takže zadařit se může, né že né 
Po dvanácti letech jsem myslela, že porod bude jako ten první, ale vše úúúplně jinak a naše holčička se drala na svět už ve 34. týdnu. Voda mi praskla sama, ještě chtěli malou udržet v břiše co nejdéle, ale nepovedlo se. Čtvrtý den se rozhodla, že tři hodiny před plánovaným císařem vyleze sama…co vyleze…vyletí. Během osmi minut jsem byla otevřená z 0 na 10 a málem jsem nedošla ani na porodní pokoj. Porodní asistentka byla ze mě celá zelená 
.