Můj Kubík
- Porod
- jita24
- 29.05.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Dlouho jsem se rozmýšlela, zda i já mám napsat svůj příběh.
Mé těhotenství probíhalo celkem dobře, měla jsem těhotenskou cukrovku, která se dala zvládnout dietou, bylo mi řečeno, že nesmím přenášet. Termín porodu jsem měla 5.4.2007.
Když jsem přišla do porodnice na kontrolu, tak po vyšetření mi pan doktor dal tabletu na vyvolání a poslal mě tramvají domů, že to na porod nevypadá a že mám přijít druhý den, že už si mě tam nechají. Druhý den následovala druhá tableta a stále se nic nedělo, doktor říkal, že to není normální, že by se mělo už něco začít.
Tak jsem si tam poležela celý den a noc a stále nic, až druhý den přišel manžel na návštěvu a já mu říkala, že se mi trochu točila hlava, ale nějak jsem to neřešila. Pak ještě v půl třetí přišli moji rodiče dát morální podporu, když odešli, tak mě už se ta hlava točila jak na kolotoči.
Sestřička mě zahnala do postele a za chvíli přišla změřit tlak, okamžitě praštila s tlakoměrem, mně zavelela ani hnout a běžela pro doktora, tlak jsem měla 160 na 110. Byla to eklampsie, za 5 minut jsem byla na sále a jen si pamatuju doktora, jak ukazuje, ať už mě uspí.
Nakonec se nám narodil krásný a zdravý kluk (3500g a 50cm). Všichni říkali, že jsou to míry jako z učebnice. A i když je to už 6 let, tak já stále v duchu všem moc děkuju, že nám zachránili život.
Přečtěte si také
Maminka mi nechtěla žádný svůj obraz dát. Jeden z nich jí však zachránil život
- Anonymní
- 31.10.26
- 1205
Seděla jsem odpoledne v obýváku na koberci s dětmi a hráli jsme pexeso. Pokojem se nesl dětský smích, když v tom z ničeho nic praskla skoba ve zdi a s hroznou ránou se zřítil obraz, který mi kdysi...
Manžel s rýmou leží, já musím fungovat. Jeho máma to prý zvládala taky
- Anonymní
- 31.10.26
- 850
„Prosím tě, můžeš být dneska s dětmi ty? Je mi fakt mizerně,“ oznámil mi manžel v sobotu ráno a odkráčel zpátky do ložnice. Já měla rýmu, bolela mě hlava a v krku mě škrábalo tak, že jsem sotva...
Chtěla jsem mu ukázat, o co přišel. Nakonec jsem litovala hlavně já
- Anonymní
- 31.10.26
- 1767
Když mě Petr po osmi letech opustil, měla jsem pocit, že mi někdo vyrval kus srdce. Ještě horší než samotný rozchod ale bylo, jak rychle se s ním dokázal vyrovnat. Zatímco já probrečela celé týdny,...
Manžel mi vyčetl boty za 2500 korun. Sám si koupil telefon za třicet tisíc
- Anonymní
- 31.10.26
- 1045
„Dva a půl tisíce za boty? Tobě už úplně přeskočilo!“ zařval na mě manžel, když uviděl účtenku z obchodu. O tři týdny dřív si přitom bez mrknutí oka koupil nový telefon za třicet tisíc. Občas mu...
Potřebovala jsem na odběry. Manžel měl volno, přesto nechal všechno na mně
- Anonymní
- 31.10.26
- 811
Podzimní prázdniny u nás doma rozhodně nevypadají jako idylický týden plný pohody. Zatímco manžel si užívá učitelské volno, já od rána kličkuji mezi nemocničními chodbami a uplakanými dětmi. A...
Naši dceru jsme adoptovali a sousedka nás soudí. Sama má kostlivce ve skříni
- Anonymní
- 30.10.26
- 8245
„Já bych se bála, co si takové dítě přinese z původní rodiny,“ prohlásila sousedka, když jsem jí vyprávěla, že naše šestiletá dcera začala chodit na tanečky. Řekla to s takovým úsměvem, jako by mi...
Šéf mě ponižuje kvůli dětem. Když jsme sami, má úplně jiné řeči
- Anonymní
- 30.10.26
- 1572
„Někteří lidé mají zřejmě pocit, že se práce přizpůsobí jejich rodinnému programu,“ prohodil šéf před celým týmem, když jsem si ve tři čtvrtě na čtyři balila notebook. Všichni věděli, že musím...
Bratr dostal od táty auto, já jen pětistovku. Po jeho smrti jsem našla dopis
- Anonymní
- 30.10.26
- 3432
Když mi táta k čtyřicátým narozeninám poslal pětistovku v obálce, zatímco bratrovi o pár měsíců dřív koupil ojetou Škodu za 180 tisíc, definitivně jsem si řekla, že na jeho zlatého chlapečka už...
Tchyně bez dovolení ostříhala dceru (4) na ježka. Prý jí v dospělosti poděkuje
- Anonymní
- 30.10.26
- 2466
Když musíte v práci hasit resty a školka vyhlásí mimořádné uzavření, protože bude ten den bez proudu, nezbývá než povolat rodinné zálohy. V mém případě to byla tchyně. Slibovala, že si s čtyřletou...
Dcera chce na učňák. „Na to je tě škoda,“ řekla jsem jí. A teď mě to mrzí
- Anonymní
- 30.10.26
- 1965
Moje dcera je v devítce, má dobré známky a chce být kadeřnicí. Já jsem automaticky počítala s maturitou. Myslela jsem si, že jí nechávám volnost ve výběru školy. Pak si vybrala a já zjistila, že tu...
ave detatko.