První dopis Mrňouskovi
Můj milý Mrňousku, už hodně dlouho tě nosím pod srdcem a skoro stejně tak dlouho se ti chystám napsat první dopis. Mrzí mě, že jsem se k tomu dostala až teď, ale věřím, že ti to nebude vadit a že tě potěší.
Byl čtvrtek 22. ledna a já jsem si říkala, že je něco jinak. Posledních pár dní mě občas zabolí v podbřišku a v křížích a hlavně: cítím se tak nějak jinak. Už jsem se takhle jednou cítila. Bylo to před dvěma a půl roky, když jsem zjistila, že s tatínkem čekáme tvého staršího brášku Kryštůfka. Rozhodla jsem se proto udělat si těhotenský test. A ten moje domněnky potvrdil.
Čekáme druhé miminko! Bylo to pro mě veliké překvapení, takový skoro novoroční dáreček 
Jak jsem byla sama celá překvapená, ani jsem nestihla pro tatínka připravit nějaké oznamovací překvapení, a když přišel domů z práce, hned jsem mu to řekla. Samozřejmě byl překvapený i on. No, byli jsme oba hodně překvapení a možná taky v šoku. Ale byli jsme rádi a začali jsme se na tebe moc těšit.
Po pár týdnech jsme se o tu radostnou novinku chtěli podělit s rodinou a kamarády. Tak jsem vyrobila pro tvého staršího brášku tričko s nápisem „Bude ze mě velký brácha“. A navštívili jsme tvé babičky a dědečky. Chvilku jim trvalo, než tu zprávu na tričku rozluštili, ale přišli na to! A i oni měli velikánskou radost! Taky jsme ti nechali nafotit fotky. Sice na nich ještě nejsi vidět, ale všichni vědí, že jsou hlavně o tobě a moc se jim líbí.
Když jsme ještě nevěděli, jestli jsi chlapeček nebo holčička, začali jsme ti říkat Mrňousku. Kdo ví, možná ti ta přezdívka i zůstane. Když jsem byla na kontrole ke konci prvního trimestru, řekl mi pan doktor, že mám v bříšku nejspíš chlapečka. A taky že jo. Potvrdilo se to na dalších několika kontrolách. Jsi náš malý chlapeček, bráška miminko, nebo teda „báška miminko“ - jak říká tvůj velký brácha Kryštůfek. Už pro tebe máme vybrané i moc krásné jméno, které nejen krásně zní, ale má taky moc pěkný význam. Ale to zatím tajíme, aby těch překvapení nebylo málo. 
Už toho máme spolu hodně za sebou, spoustu zkoušek a nějaké vystoupení s Family Gospel Ostrava, výlety se starším bráchou, chození do práce, svatbu mojí sestřičky, tvé tety Lucinky, se strejdou Pavlem, a taky trošku Festivalu v ulicích a Colours of Ostrava. Neměl jsi to se mnou jednoduché, občas jsem nám dávala pěkně zabrat. Ale slibuji, že už budu více odpočívat a chystat se na tvůj příchod k nám domů.
Teď je polovina července a ty bys k nám měl přijít ke konci září. Máme před sebou ještě pár hodně teplých dní, ale to spolu zvládneme. Taky ještě musíme připravit pokojíček pro Kryštůfka, který už je velký kluk a uvolní ti místo v malé postýlce hned vedle mojí a tatínkovy velké postele. Neboj, velký brácha bude hned vedle ve vašem pokojíčku a určitě to skvěle zvládne. A kdyby mu bylo přece jen moc smutno, může si jít za ním lehnout tatínek nebo se přijde přitulit k nám. Viď, že ti to nebude vadit.
Kryštůfek už se na tebe moc těší. Každý den se mě ptá, jestli už se narodíš, jestli už tě vytáhneme z bříška. Povídá mi, že máš oči, uši, pusu, nos, zadek a pindíka a malinké ručičky. A taky už ti chystá hračky, se kterými si spolu budete hrát. Budete skvělá dvojka! 
Můj milý Mrňousku, moc na tebe myslím. A nejen já, i tatínek, velký brácha, babičky a dědečkové a spousta dalších velkých kamarádů. Modlíme se, abys u mě v bříšku krásně rostl a až přijde ten správný čas, aby se nám narodil náš milovaný malý chlapeček. Taky se s tatínkem modlíme, abychom uměli správně vychovávat dva úžasné kluky, ze kterých vyrostou správní chlapi, kteří budou lidem kolem sebe dělat jen a jen radost.
Mám tě moc ráda a těším se na tebe. 
Tvoje maminka
Přečtěte si také
Syn přistihl tátu v posteli s milenkou. Od té doby ho nenávidí a nechce ho vidět
- Anonymní
- 12.05.26
- 804
Kdybyste se mě zeptali, co je horší, jestli přistihnout manžela v posteli s cizí ženou, nebo když je přistihne vaše společné dítě, řekla bych bez váhání, že druhá možnost. O tom, že mě Mirek...
Přítelův syn ubližuje mojí dceři. Výchova problémového dítěte je noční můra
- Anonymní
- 12.05.26
- 404
Po rozvodu jsem byla s Maruškou nějaký čas sama. Před dvěma lety jsem potkala Lukáše a hned jsme si padli do oka. Po pár měsících jsme spolu začali bydlet. Já mám desetiletou Marušku ve vlastní...
Přítel je finančně negramotný. Utrácí za hlouposti a já počítám každou korunu
- Anonymní
- 12.05.26
- 318
Tomáš byl vždycky člověk, který si rád dopřával. Co vydělal, to utratil. Když jsme byli jen my dva, ještě to nějak fungovalo. Já měla svůj plat a on svůj. Jenže pak se nám narodila Rozárka a já...
Ukončila jsem vztah s milencem kvůli rodině. Teď mi dělá ze života peklo
- Anonymní
- 12.05.26
- 363
Karla jsem poznala v době, kdy nám to v manželství s Petrem dost skřípalo. Byla jsem ráda, že jsem se mohla odreagovat, a mladší přítel mi navíc velmi lichotil. Jenže zatímco pro mě to byla spíš...
„Uteč, on tě zničí,“ varovala mě tchyně. Já jí ale nevěřím
- Anonymní
- 12.05.26
- 465
Vždycky jsem si myslela, že scény jako z psychothrilleru se dějí jen ve filmech. Že když potkáte násilníka, poznáte to podle jeho zlého pohledu nebo hrubého chování. Jenže Marek byl jiný. Citlivý,...
Nechci, aby si tchyně brala naše dítě. Vadí mi, jak smrdí její byt
- Anonymní
- 11.05.26
- 6088
Možná to zní jako maličkost, ale já kvůli tomu poslední měsíce řeším nepříjemné dilema. Nechci, aby si tchyně brala naše dítě k sobě domů. A důvod, který nedokážu partnerovi normálně říct, mi...
Přistihla jsem tchyni, jak se hrabe v našich věcech. A nebylo to poprvé
- Anonymní
- 11.05.26
- 5781
Myslela jsem si, že jen zbytečně plaším a některé věci si možná namlouvám. Pak jsem ale přistihla tchyni přímo při tom, jak se hrabe v našich věcech, a došlo mi, že to rozhodně nebylo poprvé. Od té...
Myslela jsem si, že je problém ve mně. Ve skutečnosti mě podváděl celé roky
- Anonymní
- 11.05.26
- 1855
Dlouho jsem si říkala, že jsem jen přecitlivělá, žárlivá a zbytečně hledám problémy tam, kde nejsou. Když jsem ale náhodou narazila na důkazy, došlo mi, že moje intuice nelhala a že jsem jen byla...
Život s rodiči v jednom domě, kteří spolu léta nemluví, se stal peklem i pro nás
- Anonymní
- 11.05.26
- 1137
Když jsem byla malá, naši se pořád hádali. Bylo mi jasné, že jednou půjdou od sebe. Jenže máme obrovský dům, do kterého by se vešly tři rodiny. A rodiče se jednoduše rozhodli, že tam zůstanou oba,...
Život na vedlejší koleji (5. díl)
- Anonymní
- 11.05.26
- 563
V úterý večer jsem před zrcadlem strávila víc času než za poslední tři roky dohromady. Zkoušela jsem si snad deset outfitů, než jsem skončila u těch černých šatů, o kterých jsem minule psala.
Krásný deníček, trochu mě to dojalo 
*