Růzňata č.72 - Vánoční ...
- Rodičovství
- andela
- 16.12.07
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj mé drahé virtuální přítelkyně, 2/3 naší krásné rodinky spokojeně chrupkají na gauči (otec je znaven prací, dítko nemocí) a já se tedy vrhám do nového deníčku.Ale musím opatrně, pomalu, abych moc nemlátila klávesnicí ;). A jaký že bude deníček? No jaký může být jiný, než vánoční :).Ale asi možná kapánek jinší, než by jste čekali :).
Vánoce mám ráda, asi jako každý. Nepamatuju se, do kdy jsem na Ježíška věřila … V paměti mám jedny vánoce, kdy jsem z celé duše toužila po malém pianku. Bylo růžové, plastové, mělo asi 10 kláves (těch bílých) a já ho viděla za výlohou obchodního centra Kahan
. Tenkrát jsem o něj ježuchovi i psala.Tak to mi mohlo být tak max 6 let. A představte si že jsem ho opravdu dostala
. Další vánoce které si z dětství pamatuji jsou ty, kdy mi máma se starší ségrou zabalili vařečku, dokonce na ní uvázali i mašli :-/. Ten pocit křivdy mám v sobě i dnes když si na to vzpomenu. A dokonce mě donutili se s vařečkou v ruce i vyfotit. Ale jinak u nás byli vánoce klidné, milé … a i když jsme nikdy moc dárků neměli, spíš oblečení než hračky, vůbec mi to nevadí.A stejně až na výjimky mi vánoce splývají se vším ostatním.
Po pár letech dostali nový význam - moci někoho obdarovat a potěšit ho - dárek kupovaný s láskou a pro lásku, to je úplně něco jiného než vybírat něco pro rodiče
. Jako malá holka jsem se těšila na ty první vánoce, které jsem trávila už mimo rodné hnízdo s člověkem, který byl pro mě ten nej. Ale ty vánoce byli spíš zklamáním … přítel pracoval v dílně, když jsem mu říkala aby se šel umýt a obléknout před večeří, tak na mě koukal nechápavě jako že proč proboha?? … a to ještě v poledne položil na stůl krabičku že si to mám zabalit :-/. Sic jsme nakonec ke Štědrovečerní tabuli usedli čistí a ve svátečním, kouzlo a radost byli ty tam. Strávili jsme spolu pak ještě jedny vánoce, ty možná byli lepší - nevím, nepamatuji si na ně, a ty poslední jsem trávila s rodiči. To jsem byla už skoro přestěhovaná do mého podnájmu.
O rok později byli Vánoce zas ty první. Žila jsem se svým současným přítelem něco přes půl roku, a přípravy jsem i přes pracovní vytížení nenechala náhodě. Sic jsem neměla mega druhů cukroví, ale to základní určitě. Měla jsem ohromnou radost jen z toho, že to vše dělám někomu blízkému pro radost. Všechno dopadlo skvěle, a Štědrý večer musel mít i víc než skvělé zakončení
. Další těšení na svátky bylo zas jiné. Přemlouvala jsem našeho synáčka, aby se svým příchodem počkal, bo jsem nechtěla být na Vánoce v nemocnici, nebo aby si pospíšil a my byli u stromečku všichni 3. No že nás převeze a přihlásí se na svět až za 14 dní, to jsme nevěděli.
A přicházel konec roku 2006. A vánoce dostali zas jiný smysl … udělat radost dítěti. Ty rozzářený očička, když ráno Jája vstal a viděl rozsvícený stromeček, na ty nikdy nezapomenu.
. Neexistuje na světě snad nic krásnějšího než jeho radost. A i když jsme mu museli s rozbalováním dárečků večer pomoct, měl velikou radost, a my jakožto pyšní rodiče jsme byli dojati
.
No .. a za týden to tu bude zas … už te´d jsem celá na měkko, když si představím Jáju u stromečku.To bude ráno radosti z kouliček a světýlek. Už slyším to jeho :„maminko, jajoušek pučit“. A místo odpovědi na otázku, jestli chce půjčit kouličky, se náádherně zazubí
. A my budeme pracně hlídat aby nám nějaká ta koulička na stromku zůstala, a aby tam taky vydrželi světýlka
. Už ví jak vypadá dáreček, bylo mu vysvětleno že je nosí Ježíšek, tak to tak i povídá. (jak to však chápe netuším). Sic se mi doma vše neblýská, netřpytí a pod., vůbec mi to nevadí, bo nám je to stejně jedno (a Ježíšek se narodil ve chlívě, tak jakýpak štráchy s úklidem né?
) Dárečky jsou zabalené, čekají pěkně na hromadě na půdě (pšt)
, cukrovíčko čeká na chodbě pěkně v chládku uleželé, salátek udělá mamka … A protože moje drahá polovička na štědrý den náhodou pracovat nebude, tak pro salátek si zajedu 23, a 24 budeme všichni tři pěkně spolu doma, možná se dočkám i té rodinné procházky, odpol si schrupneme, pak usmažíme řízečky, hodíme se do gala a usedneme ke stolu. A pak .. nastartuji kameru a budu se přemáhat abych se nerozbrečela dojetím, až náš syn bude rozbalovat dárky které mu Ježíšek nadělí pod stromeček. A už teď se děsím toho, v kolik půjde do hajan, jestli vůbec půjde
. A letos poprvé nepůjdeme ještě ke tchánovcům, jako roky předchozí. Je to náš Štědrý den, a myslím že budeme muset vyzkoušet všechny hračky, postavit kolejnice, vyhrát balonkovou válku, stokrát zatlouct kolíčky … a tak ani na tchánovce čas asi ani nezbude
. Takže u nich a u druhých prarodičů si Jája rozbalí dárečky o den či dva později.
Chjoo, já se tááák těším, už aby ten týden utekl … až teď vidím, že vánoce mají to své kouzlo největší až s dětmi
.
A tak milá děvčátka růzňátka, kašlete na nějaký dokonalý úklid, dokonalé cukroví … hlavně že máme dokonalé rodinky, se kterými můžeme vánoce strávit a podělit se s nimi o radost a štěstí. A zároveň vám přeji, ať se vám vydaří vše co jste si naplánovali ( bez nás by totiž vánoce nebyli vánoce, že
), a´t mají všichni radost z vašich dárečku a vy z jejich, ať jsou ty letošní vánoce zas ty nej nej nej nejkrásnější ze všech. A mějte se moooc rádi
.
„Prostě a jednoduše : Šťastné a veselé“
Vaše Andělka na měkko ![]()
***Pelotonek:****
Andílek - Nicolka 2.1.2005, Lipník nad Beč. (Jana-1982)
***Anděla - Jaroušek 11.1.2006, Děčín (Lenka-1981)****
***Babulda - Tonik 29.9.2006, Trutnov (Zuzka-1980)******
Dalif - Vitek 25.10.2005, Zuzanka 17.4.2007, Brno,(1976)
Dasa 2 - Lukášek 23.1.2005, Valašské Meziříčí ( Dáša-1976)
Helena77 - Nikolka 12.7. 1995, Natálka 10.2. 2005, Třešť (1977)
Ikaika - Vítek 1.5.2005, Ondra 9.4.2003, Žďár (Ilča-1977)
Jedule - Anežka 27.8.2005,Toník 18.8.2007, Jičín (Jitka-1976)
Jituska - Barunka 28.4.2003, Vojtíšek 20.11.2005, Žďár (Jitka-1977)
Mamulinka -Eliška 14.10.2005, Třešť ( Péťa-1982)
Valli - Martínek 22.6.2005, Karolína 15.3.2007 Třebíč (Eva-1982)
*Violet - Matyáš 15.1.2005, Barunka 5.9.2007, Most (Denisa-1981)****
Přečtěte si také
Sousedka mě kritizovala, že děti často hlídá manžel. Prý je to moje povinnost
- Anonymní
- 01.09.26
- 2890
Když jsem si nedávno povídala se sousedkou, vůbec jsem netušila, že se během pár minut dozvím, jak špatně si vedu jako manželka a matka. Začalo to úplně nevinně. Sousedka se mě zeptala, kde mám...
Máma se vrátila k příteli, který ji málem zabil. Mám o ni obrovský strach
- Anonymní
- 01.09.26
- 2063
Je mi 25 let a mamce 45. Celý život tak nějak pořád hledá toho pravého. Nikdy jsem jí v tomhle moc nerozuměla. Ona prostě nedokáže být sama. Tři manželství, tři rozvody a několik dalších vztahů jen...
Dcera nechce jezdit k tátovi. On tvrdí, že ji proti němu navádím
- Anonymní
- 01.09.26
- 1019
Po rozchodu jsme se s bývalým domluvili, že dcera u něj bude každý druhý víkend. Jenže poslední měsíce před odjezdem pláče, bolí ji břicho a prosí mě, abych ji tam neposílala. Když jsem to začala...
„Mít jedináčka je sobecké!“ řve tchyně. Přitom sama vychovala jen jedno dítě
- Anonymní
- 01.09.26
- 5257
Náš syn je na světě zázrakem. Můj porod byl jedno velké trauma, na které do smrti nezapomenu – nastaly vážné komplikace a lékaři na sále bojovali o život můj i o život miminka. Zvládli jsme to jen...
Život mě zkouší ze všech stran. Zvládnu to?
- kristyna dostalova
- 01.09.26
- 668
Ani nevíš, že procitneš a svět ti přinese tolik věcí, o kterých můžeš polemizovat. Pro ženy i muže je to leckdy náročné, ale zároveň krásně vyvážené období plné vzpomínek.
Ve dvaceti jsem přesně věděla, jak budu žít po čtyřicítce. Realita je úplně jiná
- Anonymní
- 31.08.26
- 4895
Tento deníček je spíš takové zamyšlení, bilancování. Nedávno jsem sfoukla 40 svíček – samozřejmě symbolicky – a tak nějak na mě dolehlo, že už rozhodně nejsem mladá. Střední věk, to zní hrozně....
Manžel chce třetí dítě. Já už ale další mateřství nezvládnu
- Anonymní
- 31.08.26
- 3178
Máme dvě malé děti a manžel začal mluvit o třetím. Vždycky si prý přál velkou rodinu a nechce, abychom jednou litovali, že jsme to nezkusili. Jenže já jsem po dvou těhotenstvích, porodech a letech...
V Tunisku jsem zjistila, že all inclusive neznamená, že si můžete odpočinout
- Anonymní
- 31.08.26
- 7132
Když jsme vybírali dovolenou, manžel rázně prohlásil, že do Egypta nikdy. Tam totiž hrozí střevní potíže, o které rozhodně nestojíme. Ale kam tedy, když je všude tak draho? Nakonec to vyhrálo...
Máma nás celý život ignorovala. Teď je nemocná a chce, abychom se starali
- Anonymní
- 31.08.26
- 14472
Máma teď leží v nemocnici a moje sestra jí nosí ovoce, pyžamo a časopisy. Já tam nechodím. A čím víc se na mě rodina dívá jako na bezcitnou dceru, tím víc si říkám, jestli bych se za to vlastně...
Sestra mi pořád dává svoje dítě na hlídání. Když odmítnu, jsem sobec
- Anonymní
- 31.08.26
- 5906
Nejdřív jsem sestře pohlídala syna jednou za čas, protože jsem jí chtěla pomoct. Jenže z občasné výpomoci se stala samozřejmost. Dnes mi vozí dítě skoro každý pátek a rodina se tváří, že když jsem...