Snažení č. 1
- Snažení
- Levixka
- 25.08.18
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tento deníček píši po vypsání se, o našem ztraceném andílkovi. Je to rok a půl a začínáme znovu. :)
Bylo 1. srpna, když jsme se s manželem rozhodli, že si přestaneme dávat pozor. Jasně, předtím to nebyla 100% ochrana, ale nechtěla jsem HA a kondom samozřejmě doma máme, ale zase jsme si řekli, že když by se stalo, tak by bylo. Šlo spíš o moji psychiku, to pomyšlení, že bych měla být těhotná. Okamžitě mě šli slzí do očí, a to i přes to, že je to už rok a půl od zamlklého těhotenství.
Plodné dny poznám. Od ZT poznám, když mám plodné dny, ty bolesti jsou nepřehlédnutelné a zároveň to mám potvrzené od lékařky, takže to beru jako malé plus. Ale neznamená to, že „skáčeme jak tělo píská.“
První měsíc za námi, jsem teď 4DC, takže začínáme druhý měsíc. Nicméně proč tento deníček píši… Víte, já jsem tak nějak klidná, co se miminka týče. Přeji si ho a moc, ale snažíme se druhý měsíc a to je sakra málo.
Ale můj manžel?
Bylo asi 16. srpna ráno. Předchozí den jsme se vrátily z dovolené. Snídáme a manžel na mě: „Lásko? Budu potřebovat nové trenky, nějaké volné.“ Říkám mu, že to je to nejmenší. Přeci jenom proč ne, že ano.
O pár hodin později má notebook na klíně a zavolá na mě: „Zlato, máme nějaký polštář navíc?“ Donesla jsem mu polštář, koukám, co s ním dělá, a on si ho dává mezi svůj klín a notebook. Už mě to je divné…
Navečer mi můj drahý manžel řekne, zda najedeme zase na lowcarb stravu. To jsem řekla dost. Co se jako děje???
Víte, mám úžasného manžela. Když se mi svěřil, co se děje a proč ty malé změny, byla jsem pobavena a zároveň dojatá… a dovedlo mě to k zamyšlení.
Všeobecně těhotenství se řeší převážně mezi ženami. Samý článek o tom, jak stres udělá v ženě paseku, nebo provařená fráze „Nesmíš to mít v hlavě.“, ale skoro nikde se nedočtete, co to udělá s chlapem. A to jen proto, že muži jakožto zástupci silnějšího pohlaví (dejme tomu) o tom nemluví.. Ale proč o tom nemluvíme my?
Můj muž „to má v hlavě“ a já jako jeho žena s ním o tom z taktních důvodů prozatím nemluvím, ale neznamená to, že to nechám být. Začínáme druhý měsíc a já se pokusím manžela „hodit do pohody“.
Že je to deníček o ničem? Ano, možná ano, ale zkusme se zamyslet nad tím, že vše není o nás a naši psychice, ale že tento problém může být i u našich poloviček a upřímně ruku na srdce, napadlo vás nad tím někdy chviličku uvažovat i ze strany muže? Nebo berete muže jako oporu, aby aspoň jeden z vás byl tzv. v pohodě? Byť na oko… Nepočítaje totálních flegmatiků… i když jde to v tomto případě?
Přečtěte si také
Máma celý život řešila moji váhu. Teď začala hlídat i moji dceru
- Anonymní
- 05.10.26
- 620
Od dětství jsem poslouchala, že mám silná stehna, neměla bych si přidávat a některé oblečení mi nesluší. Dlouho jsem věřila, že to maminka říká pro moje dobro. Když ale stejné poznámky začala...
Spolužačka dcery (11) kouří. Konfrontovala jsem její matku a nestačila se divit
- Anonymní
- 05.10.26
- 1024
Podle mého soudu jsou děti ve věku kolem deseti let opravdu ještě příliš malé na to, aby nebyly pod dohledem rodičů. Potvrdilo se mi to hned po prvním týdnu školy. Dcera totiž přišla domů a svěřila...
Na svatbu dcery nepůjdu, pokud tam bude její otec. Jsem špatná matka?
- Anonymní
- 05.10.26
- 1229
Možná mě za to odsoudíte, ale já opravdu nevidím jiné řešení. A není mi z toho vůbec dobře. Když byly moje děti v pubertě, rozvedla jsem se s jejich otcem. Nebyl to jednoduchý člověk a po rozvodu...
Po porodu jsem bývala emoční troska. Překvapilo mě, jak se zachoval manžel
- Anonymní
- 05.10.26
- 536
Když se mi narodila má prvorozená dcera, byl svět jako pohádka. Holčička nám spala skoro celou noc a byla obecně neskutečně hodné miminko. S manželem jsme byli v tu dobu snad nejšťastnější pár na...
Manžel přestal dávat spropitné. Tvrdí, že už tak všechno stojí moc
- Anonymní
- 05.10.26
- 615
Nikdy jsme nebyli rozhazovační, ale ani jsme nemuseli počítat každou korunu. Když jsme šli s manželem do restaurace, nechali jsme obsluze něco navíc. Stejně tak v kavárně nebo když jsem šla ke...
Manžel děti drtí sportovními kroužky každý den. A já je tam mám vozit
- Anonymní
- 04.10.26
- 6420
Každé září mám pocit, že tentokrát už to zvládneme lépe. Připravím dětem věci do školy, sepíšu si důležité termíny a do kalendáře zapíšu všechny jejich aktivity. Prvních pár dní dokonce věřím, že...
Uspávání u nás byl horor. Nevěřila jsem, že nám pomůže tak jednoduchá rada
- Anonymní
- 04.10.26
- 1845
Každý večer to začínalo úplně stejně. Vykoupat, pyžamo, pohádka, pusa na dobrou noc a odejít. Jenže jakmile jsem zavřela dveře, ozval se pláč.
Zhrzená milenka mého muže mi začala psát. Rozhodla jsem se jí věřit
- Anonymní
- 04.10.26
- 2839
Když se mi ozvala žena, se kterou mě manžel podvedl, čekala jsem výmluvy nebo prosbu o odpuštění. Místo toho mi poslala zprávy, ze kterých jsem pochopila, že mi o našem manželství lhal mnohem déle,...
„Někdo mi chodí kolem domu,“ volal děda. Policie našla vetřelce
- Bellino
- 04.10.26
- 1513
Léto už sice skončilo, ale patří se ho zakončit veselou letní vzpomínkou, která ovšem začala trochu tajemně až nebezpečně. Rodinka s dítěte sice trávila letní dovolenou ve slunném Chorvatsku, ale...
„Tak jsi ráda, že to máš za sebou?“
- PenelopaW
- 04.10.26
- 1190
Ne, že bych větu z titulku vnímala nutně negativně. Často je myšlena v dobrém ve smyslu: Vrátila jsi se do normálního života, to je fajn, ne? Někdy je ovšem pronášena i jako: Už ti rostou vlasy,...