Miminko stále nepřichází
- Snažení
- 91lucie
- 18.02.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
V tomhle deníčku bych vás chtěla trošku seznámit s mým životem a snažením o mimíska. Na úvod vám představím moji rodinu. Skládá se ze tří osob, já Lucie (21 let), přítel Peter (36 let) a dcerka Karin (3 roky).
V 17 letech jsem se dozvěděla, že čekáme miminko. Aby to trošku upřesnila, tak miminko jsem čekala s mým prvním přítelem Lukášem, který se na nás hned po porodu naší dcery „vykašlal“ kvůli tomu, že pro něj byl alkohol přednější než my s dcerkou, díkybohu
Protože tahle skutečnost mě dala dohromady s mým stávajícím přítelem, již zmiňovaným Peterem ![]()
Od začátku byl na mě i dcerku moc hodný a vůbec nedělal žádné rozdíly, prostě dceru bere jako by byla jeho, za což jsem opravdu moc ráda. On sám je rozvedený a žádné děti nemá. Tak je celkem jasné, že v jeho věku (36 let) už by i vlastního mimíska chtěl
Jsme spolu už delší dobu a už rok se snažíme o mimíska, ale mimísek stále nepřichází. Peter už je z toho docela nervózní a pořád si říká, jak je neschopný a že je určitě neplodný, i když on sám ví, že plodný je, a v nikom z nás žádný problém není. Tak se ho vždycky snažím uklidnit a většinou se mi to i povede ![]()
Bydlíme v v bytě 2+1 celkem příjemně a hezky zařízeném, máme se fajn, jen ten mimísek nám pořád chybí. Karinka by strašně chtěla brášku, člověk si řekne, že 3leté děcko z toho nemůže mít rozum, ale občs koukám, když se mě vyptává na otázky tipu: „Maminko, budeme mít ještě brášku?“ nebo třeba: „Tatínku, a co,když to bude holčička?“ Jelikož chceme chlapečka, tak jí na to Peter vždy krásně odpoví
„Je jedno, jestli to bude bráška nebo setřička, ale hlavní je to, že to bude naše a zdravé“. Jsou to prostě moje zlatíčka. A vím,že on bude skvělý tatínek a Karinka bude v mých očích ta nejlepší sestřička ![]()
Pokud jste se dočetly až sem, tak vám moc děkuji. Deníček není dokonalý, je to muj první… Ještě jednou děkuji a všem snažilkám držím palečky, ať se vaše snažení promění v miminko
Lucie
Přečtěte si také
„Už na mě nesahejte!“ Na tchyni jsem vyjela před rodinou a pleskla ji přes ruku
- Anonymní
- 09.05.26
- 1654
Možná jsem to přehnala. Jenže po měsících, kdy moje tchyně ignorovala, že mi její neustálé sahání na břicho vadí, ve mně při jedné rodinné návštěvě něco prostě prasklo. A reakce, která přišla,...
Děti jsem si vysnila. Realita mateřství je pro mě ale velkým zklamáním
- Anonymní
- 09.05.26
- 919
Vždycky jsem chtěla být mámou. Celý život jsem se těšila, až budu mít děti. Také mě stálo hodně úsilí vůbec otěhotnět. Věřila jsem, že mateřství bude krásné a naplňující, přesně tak, jak o něm...
Pokladní okomentovala moje vložky tak nahlas, že se otočila celá fronta
- Anonymní
- 09.05.26
- 693
Chtěla jsem jen rychle nakoupit pár běžných věcí. Jenže když pokladní u pásu nahlas okomentovala balení vložek, které jsem kupovala, otočila se za mnou skoro celá fronta. A já měla chuť z toho...
Shodila jsem prvních pět kilo. Podle manžela je to jen „šroubek z tanku“
- Anonymní
- 09.05.26
- 473
Mateřství mi dalo dvě nádherné děti, ale vzalo mi mou postavu. Po porodu mi zůstalo dvacet kilo navíc. Dvacet kilo, která pro mě nejsou jen číslem na váze, ale těžkým batohem únavy, hormonálních...
Život na vedlejší koleji (4. díl)
- Anonymní
- 09.05.26
- 352
Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.
Dědictví po tátovi: Jeho družka mi nadává a vyhrožuje. Prý jsem ji okradla
- Anonymní
- 08.05.26
- 2226
Smrt rodiče je chvíle, kdy by se měl čas zastavit, aby člověk mohl v tichosti truchlit. Místo tichého sbohem ale prožívám nejhorší noční můru svého života. Táta zemřel po dlouhé nemoci, a zatímco...
Pět let bydlíme u rodičů a opravujeme dům. Teď nám zakázali i dovolenou
- Anonymní
- 08.05.26
- 3004
Říká se, že stavba nebo rekonstrukce domu je největší zkouškou vztahu. Jenže v našem případě je to i zkouška trpělivosti mých rodičů, u kterých už pátým rokem bydlíme. Jsme tam všichni – já, manžel...
„To už spíte?“ Tchyně nám vtrhla do ložnice v půl osmé večer a budila dceru
- Anonymní
- 08.05.26
- 2484
Můj dům, můj hrad. Znáte to, ne? Tak u nás to včera večer vzalo za své a co k tomu stačilo? No jeden drobný detail. Můj muž zapomněl zamknout vchodové dveře, zatímco sekal trávu na druhém konci...
Po narození vytouženého dítěte se náš vztah začal rozpadat. Tohle nás zachránilo
- Anonymní
- 08.05.26
- 919
Dítě jsme si s Markem přáli dlouho. Tři roky čekání, zklamání, naděje a znovu pády. Když se konečně podařilo otěhotnět a já donosila zdravého chlapečka Tobíska, měla jsem pocit, že všechno zlé je...
Chtěla jsem zvládnout dítě i kariéru. Pak mi práce přestala dávat smysl
- Anonymní
- 08.05.26
- 1248
Dítě a kariéra, to přece nemůže být problém. Stačí si vše dobře naplánovat, rozdělit role, nastavit režim a ono to půjde. Takhle jsem o tom přemýšlela ještě předtím, než se mi narodila dcera. Moje...
Držím pěstičky krásná a milá rodinko.