Splněný sen

Totiž, aby jste tomu rozuměli - Mike je moje dlouholetá platonická láska. Pro vás, kteří ho neznáte - je to jeden z nejlepších bubeníků světa a je i zapsán v Guinessově knize rekordů - rekord si vybubnoval zde v ČR na festivalu Masters of Rock ve Vizovicích. Spolupracoval s mnoha a mnoha metalovými kapelami a v neposlední řadě je to fakt pořádný kus pěkného chlapa! 

Nemohla jsem se dočkat, až do Žatce pojedeme a já konečně uvidím svého Boha na vlastní oči! Abych si zkrátila čekání a naladila se na jeho vystoupení, každý den jsem si pouštěla jeho vystoupení a poslouchala jeho hudbu. Vyloženě jsem hořela nedočkavostí a stříhala metr!

Ale co čert nechtěl, týden před plánovaným odjezdem k přítelovým rodičům, kteří v Žatci bydlí, jsem skončila v nemocnici s nádorem na mozku. Tak mooooc mě to štvalo a mrzelo, jak se tohle vůbec nepovedlo a už jsem se smířila s tím, že můj sen zůstane nesplněný.

Alespoň do té doby, než volala tchyňka, že Mike Terrana bude mít další vystoupení v divadle a že už nám koupila lístky. Řeknu vám- i když moje tchyně je úplně ukázková tchyně z vtipu o tchyních, teďka bych ji zulíbala ruce, nohy a všechno, kam by si ukázala. 

Nastal den D a večer V! Dva měsíce po operaci mozku a měsíc po propuštění z nemocnice jsem se vydala do víru velkoměsta. V divadelní kavárně jsme si dali malé občerstvení a šli čekat, než nás pustí uvaděč na místa. Skulinkou ve dveřích jsem smiřovala zvukovou zkoušku a už jen z pohledu na Mika se mi chtělo radosti brečet a opravdu jsem k tomu neměla daleko!

Usedli jsme na místa a Mike začal hrát. Nejdřív věci z jeho alba a pak tam hodil téměř půlhodinové sólo, které nemělo absolutně žádnou chybičku! Užívala jsem si každou ránu do bicích a vychutnávala jsem si pohled na tak krásného chlapa, kterého jsem do té doby viděla jen na videích z youtubka.

Nicméně koncert skončil a všichni se sesypali na Mika jak kobylky a já byla jedna z nich. Sledovala jsem, jak komunikuje se všema divákama, ochotně rozdával autogramy a pózoval s lidma, kteří se chtěli vyfotit. Koukala jsem jak blázen - tak slavný a tak skromný, z něho by si měli vzít příklad ostatní rádoby hvězdy!

Došla řada na mě. Nemohla jsem mluvit, najednou mi v krku vyschlo! Ačkoli angličtinu zvládám - myslím si - docela obstojně, zvládla jsem vykoktat akorát pozdrav a poprosit ho o fotku. A i když na tý fotce vypadám jak absolutní exot s oholenou hlavou po operaci a s 15 kilama navíc po léčbě kortikoidama, jsem na ni nesmírně pyšná!

A zhodnocení celé akce? Jistě nemusím říkat, co mě na ní zaujalo! Pro mě to byl naprosto fantastický zážitek, na který se prostě nezapomíná, i když teda ta fotka mě docela mrzí. A pokud máte rádi bicí, určitě navštivte jeden z Mikových bubenických workshopů. Za prvé vás čeká fantastická podívaná a za druhé budete mít tu čest se setkat s Bohem, který má srdce na právem místě!

P. S.: samozřejmě přirovnání Bůh je subjektivní.