Stačí věřit II.

Nedávno jsem psala o tom, jak jsem nečekaně rychle otěhotněla a jak se na miminko těšíme. Teď bych se ráda pochlubila dalším pokračováním našeho příběhu. Jak jsem psala v minulém deníčku, otěhotněla jsem i když dle mé dr. to bylo zvláštní.

miminko_2.jpg miminko_2.jpg

Ráda bych tu popsala, jak jsme prožívali první trimest, oznámení rodině, jejich reakce a jak je naše maličké velkým bojovníkem. Tak tedy, když jsme měli potvzené těhulkování, začali jsme plánovat, jak to oznámit rodině, jelikož jsem totiž původem z vesnice, mám babičky dost přísné, co se týká nemanželského miminka, ale obě mě velice překvapily, když prohlásily, že se brát ani nemusíme (což stejně plánujeme, jen až po porodu). Nejhůře to vzal můj bráška, který povídal, že přijde o babičku (moji mamku), která mu hlídá neteřinku :) Vtipálek :) Jelikož malá je středem pozornosti a když ne, stejně si ji vydupe :)

Po prvotních šocích s doktory, že miminko není v pořádku a špatně roste apod. se ukázalo, že se prostě jen pletou a koukají kam nemají, což sami přiznali. Tak jsme prošli i první genetikou, ze které mám rozporuplné pocity. Byla jsem v Brně na prenatální klinice, sestřičky i paní doktorky velice milé, ochotné, krev umí brát taky :D, ale přece jenom mi výsledky nikdo nevysvětlil, jelikož mi bylo pouze řečeno, že ultrazvuk je v pořádku, malé prospívá, ale výsledky z krve se jim nelíbí, ale co to znamená pro naše maličké, proč to tak je, už mi nikdo nevysvětlil, takže jsem musela volat SOS kamarádce, která dělá na porodním sále, aby mi vůbec vysvětlila o co se jedná. Naštěstí straší jen zbytečně, výsledky jsou v normě, ale nechápu pak, proč nás posílají na odběr plodové vody, kterého se děsím jak čert kříže :( Prý se jen tak chrání, ale i tak, dle mně stresují každou maminu, já jsem z toho tedy vyděšená :(

No a něco blíže k našemu lumpíkovi či lumpici, i když nám od začátku doktoři předpovídali potrat apod., maličké se na ně …:) a v klidu si roste. Máme 14. týden a cca 12 cm, srdíčko tluče jak o závod a každé ráno mě přesvědčuje, že se máma stresuje zbytečně. Jinak pro zasmání, na genetice nám zjišťovali pohlaví, že by už mělo být zjistitelné, ale naše drahé miminko je pěkná stydlivka, ať šťouchali jak chtěli, nožičky neroztáhlo a ještě na protest si dalo nožku přes nožku a i pupeční šňůru si dalo tak, aby nebylo nic vidět :) Vím, že jsem se rozepsala, ale je toho teď na mě moc a moje pocity a úzkost snad pochopí každá maminka, která si projde něčím podobným. Ten neustálý strach, abych nezačala krvácet, aby se nesplnily ty špatné jazyky některých lidí, abych nakonec na odběr plodovky nešla… Ráda bych radši plánovala co koupit, výbavu pokojíčku, ale nějak mi to nejde, pořád myslím na ty testy a co když vyjdou špatně… Čekat zase 6 týdnů a pak se zase bát, je to šílené a nepříjemné :(

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
maminkaa
10.4.11 11:50

plodovka

Ja ych teda byt tebou na odber plodovky absolutne nesla, pokud nemaji ocividne duvody, spatne krevni testy A spatny ultrazvuk. Riziko potratu po plodovce je 1:100, tak si to spocitej. Je to prece i tvoje rozhodnuti, nemusis delat jen to, co ti reknou. Informuj se dostatecne a pak se rozhodni.

  • Upravit
AliceP
3622
11.4.11 00:36

ahojky..drzim palecky at je vse v poradku a at se vam dobre dari..ja kdyz jsem po jednom potratu v 5.tt(jeset jsem ani nevedela ze jsem tehotna) znovu otehotnela tak jsem se taky porad bala..a bojim..byla jsem take na screeningu v prvnim trimestru..vse v poradku(podle me je vic dulezity ten ultrazvuk nez krev)a pocita se do toho i vek nebo co…taky nam pohlavi nerekli ze je spatne natocene..ted jsem byla uz ve 22.tt na 3D a rekli nam ze uz na tom prvnim videli chlapecka:))..takze stresovat se je normalni a jak vidis u me tak zatim se mame skvele..kdyz jsem videla alinkou fazolku se serdcikem tak jsem se az klepala strachy a ted ma nase zlaticko uz 520gramu..neboj to rychle utece a budes klidnejsi..tak pa a opatruj se

  • načítám...
  • Zmínit
MariSun
721
11.4.11 06:58

Ahojky :-) moc moc vám držíme palečky, ať jste v pořádku a na konci toho maratonu se všem zlým jazykům a předpovědím společně vysmějete a užijete si nádherný pocit bytí ve třech. Hlavně se nenechej stresovat a odbýt, na všechno se klidně 20× zeptej, od toho tam dokotři jsou. Myslím,že strach máme všechny, každým dnem se ale přibližujeme k té veliké chvíli,kdy na nás miminko poprvé „koukne“ a z plných plic světu oznámí, že je tady. :srdce: :-P Mysli na to dobré a že s každým uplynutým dnem se váš sen přibližuje. Jak píšeš, ze všeho nejdůležitější je věřit :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
zelvicka2003
61
11.4.11 09:00

Ahoj,já jsme odběr plodovky odmítla.Poslali mě na ní,když jsem čekala první holku a výsledky mi řekli v dobu,kdy už jsem jí hodně cítila a kdy jsem věděla,že i kdyby mi řekli,že je postižená,že bych jí stejně nedala.Navíc znám případ v mém okolí,kdy rodičům řekli,že miminko má Downův syndrom a oni se přesto rozhodli si mimčo nechat a miminko se nakonec narodilo zdravý.Takže mi bylo jasný,že bych stejně na potrat nešla a riskovat potrat kvůli odběru plodovky se mi tedy nechtělo.

  • načítám...
  • Zmínit
Sarinka88
6
11.4.11 10:02

ahoj,ja jsem na plodovce byla a bylo to v pohode,taky jsem mela strach,ale neni se ceho bat.v brne na prenatalni klinice jsou skveli,je sice riziko potratu,ale kdyz budes v klidu lezet a nic nedelat,tak se nemuze nic stat.kdybych byla znovu tehotna,tak bych na plodovku sla pro jistotu sama od sebe.mela jsem jen nejakou zvysenou hodnotu,nic vaznyho a taky me rekli,ze me doporucuji plodovku jen pro jistotu.alezalezi jen na tobe jak se rozhodnes. :-) drzim palce :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
klara123
1505
11.4.11 14:31

Ahoj, já taky byla na plodovce-samotný odběr není žádný horor, ale pak to čekání na výsledky … :-( celé 4 týdny nejistoty a strachu a pak ti jen tak mimochodem napíšou, že je vše ok a že na potrat tedy nemusíš. A to bez jakéhokoli dalšího vysvětlení … tak já už bych tedy příště určitě nešla.
Jediné pozitivní je to, že na 100% znáš pohlaví :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
oxalka
211
12.4.11 21:31

ahojky:-)
Já jsem na plodovce byla z důvodu že my vyšli zvýšené krevní testy a přitom jsem mladá a zdravá(prostě jsem se nevešla do těch jejich tabulek)Taky jsem měla strach!!A velký!!!
Ale můžu Ti říct že když budu znovu těhotná tak bych šla znova. Samotný oběr je trochu nepříjemný ale zubař je podle mě horší…to čekání na výsledky strašné…ta nejistota! Ale potom když ti řeknou že miminko je v pořádku..ta úleva je nepopsatelná!!!
Samoždřejmě že riziko potratu tam je, ale to je všude!!!
Potratit můžeš i tehdy když budeš celé dny ležet a nic nedělat…po pravdě kdybych se měla ohlížet na všechny rizika které mě můžou v těhu potakt tak bych nemohla jít ani nakoupit(co když mě srazí auto) :roll: …
Jsem jedna z těch aktivněkších maminek(dlouhé procházky, cvičení, výlety atd…ale záleží na každé…
100lidí =100názorů.
Každopádně hlavně žádný stres a držím palce ať jste ty i prcek v pořádku :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Doma po operaci

Sama na dítě

"Hladký" porod císařem a následky

Stačí věřit