Doma po operaci
- Rodičovství
- mimiško
- 10.04.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
K sepsání deníčku mě vede několik důvodů. Tím prvním je, že bych hrozně ráda poděkovala všem, kteří mě a mého synka drželi nad vodou, když jsme čekali na operaci hlavičky (viz předchozí deníček), zejména pak nejúžasnějším maminkám z naší skupiny, děkuji holky! Druhým důvodem je, že nedokážu zapomenout na ty hrozné dny, které jsme v nemocnici trávili, doma je toto téma tabu, údajně aby se zapomnělo, ale to mi nějak nejde, když vidím toho broučka a jeho jizvu.
Vzhledem k tomu, že operace měla již 11. ledna tohoto roku, tak jsme mohli mít všechno dávno za sebou, ale Petříček dvakrát onemocněl, potom neměli dostatek jeho krve a náš úžasný stát vymyslel, že rodiče nesmí dávat krev svému dítěti, tak se čekalo na krevní banku.
Přes všechno jsme nakonec 12. 3. Nastoupili do nemocnice a operace byla 13. 3. V neděli jsme ráno přijeli, ubytovali se a pak mi broučka oholili dohola. Ty jeho krásné vlásky tak smutně padaly na zem, no řvala jsem i s ním. Pak nás čekali odběry, to mě sestry vyhodily z vyšetřovny, že mi pak malého přinesou, no trvalo jim to přes půl hodiny, jen jsem slyšela strašný křik a myslela na to, co se bude dít v pondělí.
Noc byla pro Petříčka klidná, prospal ji celou, ale od tří od rána jsem měla zakázané ho nakojit, takže jsem ho přes 8 hodin musela držet o hladu, než si pro něj přišli. Pak šlo ale všechno hrozně rychle. Maminko, miminko si dejte do postýlky, jede se na sál. Tak jsem poslechla, ale ten vyčítavý pohled broučka nikdy nezapomenu. Měla jsem dovolené doprovodit ho k sálu, tak jsem šla vedle postýlky, držela Petříčka za ruku a on se na mě smál. U sálu jsem mu mohla dát naposledy pusinku a pohladit ho a odvezli mi ho. Už jsem jen slyšela pláč, jak mě volal. Operace trvala přes 4 hodiny.
Hodinu potom, co se zavřely dveře od sálu, jsem nevydržela a šla se k němu podívat, slyšela jsem nářek, jak tam plakal… bylo mi ještě hůř, takový strach jsem ještě nezažila. Nechápala jsem, proč pláče, jak to, že nespí a napadaly mě strašné myšlenky, že ho málo uspali a teď leží s otevřenou hlavičkou. No prostě jsem se sesypala. Po 4,5 hodinách přišla doktorka, že už skončili, ale za malým nemůžu, zatím, že nejdřív tak za 3 hodiny.
Verdikt zněl, že to Petříček zvládl v pořádku, ale jak byl vystresovaný, tak ho nedokázali přes hodinu uspat, nemohli najít žádnou žílu. Při operaci zjistili, že měl již utlačovaný mozeček, konkrétně bílou kůru mozkovou, která pomáhá učit se novým věcem. Teď nikdo neví, jestli to bude mít nějaké následky nebo ne, údajně budeme čekat.
Když už minula doba, po kterou jsem mohla konečně jít na JIP, utíkala jsem tam… ať se na mě lidi dívají jak na blázna, musela jsem ho vidět. Ten pohled byl ale šílený, můj malý mazlíček tam ležel napojený na přístrojích, tak malinký a bezbranný, těžce dýchal, ovázanou hlavičku. Na oddělení JIP jsem byla každou chviličku, kdy to šlo, hodněkrát i usnula nad postýlkou a sestry mě vyháněly vyspat se, ale já jsem nemohla. Kdykoliv jsem přišla, zvýšil se mu tep, když jsem mu zpívala, i ze spaní reagoval.
Když se začal probouzet, zkoušela jsem ho nakojit, ale absolutně nic nejedl, za 4 dny vypil jen 50 ml a i to vyzvracel. Navíc mu začaly selhávat ledviny, nečural, protože neměl co. Musela jsem seřvat doktora, ať konečně něco dělají, že už nechci slyšet, že to budou sledovat. Na druhý den navíc strašně opuchl, nic neviděl, pusinku skoro neotevřel, byl to nestrašnější pohled, jaký jsem kdy zažila.
5. den mi ho však dali na pokoj, že se mu u mě bude dařit lépe, a naštěstí to tak bylo, sice mi zvracel antibiotika, ale začal se lepšit a papat. Otoky zmizely 8. den po operaci. Celou dobu to nesl strašně statečně, nestěžoval si, a i když skoro neviděl, měl náladu na to si hrát, ale to až ten 5. den, když už jsme byli zase spolu.
Nikdy, nikdy jsem nezažila takový šílený strach a beznaděj, takovou úzkost a bolest. Nevím, proč zrovna nás tohle potkalo, ale je to za námi a nezbývá než zapomenout. Jenže jak, když nikdo nedokáže říci, jestli to bude mít následky nebo ne.
Teď už nám všechno připomíná jen jizva přes celou hlavičku od ouška k oušku.
Děkuju všem, že nás podporovali a že dočetli až sem. Moc děkuji!
Přečtěte si také
Kvůli Love Islandu 2026 jsem se pohádal se ženou. Pak mi ukázala můj telefon
- Anonymní
- 03.11.26
- 267
„Aspoň před návštěvou to nemusíš přiznávat,“ řekl jsem ženě, když se kamarádka zeptala, komu letos fandí v Love Islandu. U stolu se přestalo mluvit. Žena položila vidličku a zeptala se, jestli se...
Táta mi poslal článek o návratu po 28 letech. Pak chtěl klíče od mého bytu
- Anonymní
- 03.11.26
- 377
Táta mi poslal článek o Britovi, který se po osmadvaceti letech cesty vrátil domů, a pod něj napsal „Vidíš, nikdy není pozdě.“ Za dvě minuty následovala otázka, jestli máme pořád volný pokoj. Bylo...
Platil jsem doma všechno. Manželka si šetřila a její kamarádky mi zatleskaly
- Anonymní
- 03.11.26
- 665
„Moje výplata je moje, jeho je naše,“ řekla moje žena u našeho jídelního stolu a její tři kamarádky se rozesmály. Jedna dokonce zvedla skleničku a připila jí na to. Já právě přinášel z kuchyně...
Porodila jsem bez partnera. Kolega mě odsoudil a pak mě požádal o laskavost
- Anonymní
- 03.11.26
- 399
„Tak hlavně, že tvoje dítě zaplatíme všichni,“ prohlásil Roman přes půl kanceláře, když jsem přinesla zákusky a oznámila, že jsem těhotná. Dva kolegové se zasmáli. Já držela krabici s větrníky a...
Syn doma počítá bez chyby, ve škole má čtyřky. Tohle už není normální!
- Anonymní
- 03.11.26
- 203
Nikdy jsem si nemyslela, že mě pár známek z matematiky dokáže tolik rozhodit. Synovi to doma jde, úkoly zvládá a ještě nedávno jsem si myslela, že učivo celkem dobře chápe. Jenže ve škole se mu...
Chtěla jsem výživné na dvě děti. Ex mě veřejně ponížil, pak se ozvala jeho máma
- Anonymní
- 02.11.26
- 4816
„Některým ženským nestačí rozvod, potřebují chlapa ještě finančně zlikvidovat,“ napsal můj bývalý na Facebook a přidal smějícího se smajlíka. Pod příspěvkem měl naši společnou fotku z dovolené, na...
Za manžela jsem zaplatila 180 tisíc. V Kauflandu jsem zjistila, že nejsem první
- Anonymní
- 02.11.26
- 12558
„Tobě už ty peníze vrátil?“ zeptala se mě manželova bývalá, když jsem v Kauflandu lovila ze spodního regálu poslední krabici mléka v akci. Neviděly jsme se snad šest let. A místo pozdravu tohle....
Platím chůvu a přípravku. Podle manžela zbytečně utrácím a dětem se nevěnuji
- Anonymní
- 02.11.26
- 1649
Když jsem manželovi oznámila, že jsem synovi zaplatila doučování na přijímačky a zároveň objednala chůvu, prohlásil, že jsem se snad zbláznila.
První cvičný test nám pokazil celý víkend. A vlastně za to můžu já
- Anonymní
- 02.11.26
- 973
V pátek jsem synovi vytiskla první test z matematiky k přijímačkám. Je v devítce, máme konec října a já si říkala, že bychom mohli pomalu zjistit, co mu jde a co bude potřeba procvičit. Žádné velké...
Koupila jsem si mycí vysavač a manžel šílel. Jeho stroj za 50 tisíc je v pohodě?
- Anonymní
- 02.11.26
- 1682
Když jsem si po dlouhém přemýšlení pořídila moderní mycí vysavač na podlahu za deset tisíc, manžel mi doma udělal takové peklo, že jsem litovala den, kdy jsem ho rozbalila. Co prý blbnu, proč...
Moc držím pěsti, aby vše bylo v pořádku!!! 
ale snad bude uz vse dobre!
