Úmrtí Kubíčka
Dobrý den! Předem se vám všem omlouvám za chyby, ale je mi 10 let. Teta se strejdou se dlouho snažili o miminko! Teta měla problémy se štítnou žlázou a musela brát léky. A tak se // ukázaly až po 5 letech. Všichni byli šťastní.
Strejda se k tetě choval tak, jako nikdy jindy, né že by se k ní předtím choval nějak ošklivě, ale teď se choval jinak. Strejda byl myslivec a docházku do lesa skoro úplně omezil, teta měla rizikové těhotenství, takže byli šťastní a užívali si.
Netrvalo dlouho a tetě se začalo kulatit bříško, pro všechny začaly ty nejlepší okamžiky: zakulacení bříška, první pohyby, zjištění pohlaví! Jo jo, v bříšku rostl klouček jako hora, který dostal jméno Jakub, a všichni se neskutečně těšili!
Celé těhotenství bylo bez problémové a probíhalo ukázkově! A přišel den D, na který se všichni velice těšili. Když už byl strejda s tetou v nemocnici na ozvách, strejda nám poslal fotku, jako že už jsou v porodnici. Za půl hodiny tátovi zvonil mobil, táta ho zvedl a plný očekávání do něj začal s radostí mluvit!
Ale nejednou v nás všech šíleně hrklo! Strejda brečel a sotva ze sebe vypravil, že teď byli na ozvách, Kubíček je mrtvý a teta ho musí porodit. Když tetě nasadily ozvy, srdíčko už nebilo! Šílené! No ale všichni jsme se s tím museli smířit. Vše se stalo v srpnu.
Po krátké době se o mimi začali snažit znovu a naštěstí se rychle zadařilo, a tak na Vánoce dostali nej nej nej dáreček, miminko v bříšku! Teď je teta v 16. tt. Všichni jsme šťastní, i když se teta se strejdou trochu bojí, aby bylo vše OK. Ale teď chodí teta do Olomouce k primáři (její mámy známost), tak doufáme, že se v srpnu dočkají druhého Kubíčka nebo Verunky!
Hlavně, ať je vše ok!
Přečtěte si také
„Už na mě nesahejte!“ Na tchyni jsem vyjela před rodinou a pleskla ji přes ruku
- Anonymní
- 09.05.26
- 2625
Možná jsem to přehnala. Jenže po měsících, kdy moje tchyně ignorovala, že mi její neustálé sahání na břicho vadí, ve mně při jedné rodinné návštěvě něco prostě prasklo. A reakce, která přišla,...
Děti jsem si vysnila. Realita mateřství je pro mě ale velkým zklamáním
- Anonymní
- 09.05.26
- 1538
Vždycky jsem chtěla být mámou. Celý život jsem se těšila, až budu mít děti. Také mě stálo hodně úsilí vůbec otěhotnět. Věřila jsem, že mateřství bude krásné a naplňující, přesně tak, jak o něm...
Pokladní okomentovala moje vložky tak nahlas, že se otočila celá fronta
- Anonymní
- 09.05.26
- 1044
Chtěla jsem jen rychle nakoupit pár běžných věcí. Jenže když pokladní u pásu nahlas okomentovala balení vložek, které jsem kupovala, otočila se za mnou skoro celá fronta. A já měla chuť z toho...
Shodila jsem prvních pět kilo. Podle manžela je to jen „šroubek z tanku“
- Anonymní
- 09.05.26
- 622
Mateřství mi dalo dvě nádherné děti, ale vzalo mi mou postavu. Po porodu mi zůstalo dvacet kilo navíc. Dvacet kilo, která pro mě nejsou jen číslem na váze, ale těžkým batohem únavy, hormonálních...
Život na vedlejší koleji (4. díl)
- Anonymní
- 09.05.26
- 593
Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.
Dědictví po tátovi: Jeho družka mi nadává a vyhrožuje. Prý jsem ji okradla
- Anonymní
- 08.05.26
- 2465
Smrt rodiče je chvíle, kdy by se měl čas zastavit, aby člověk mohl v tichosti truchlit. Místo tichého sbohem ale prožívám nejhorší noční můru svého života. Táta zemřel po dlouhé nemoci, a zatímco...
Pět let bydlíme u rodičů a opravujeme dům. Teď nám zakázali i dovolenou
- Anonymní
- 08.05.26
- 3311
Říká se, že stavba nebo rekonstrukce domu je největší zkouškou vztahu. Jenže v našem případě je to i zkouška trpělivosti mých rodičů, u kterých už pátým rokem bydlíme. Jsme tam všichni – já, manžel...
„To už spíte?“ Tchyně nám vtrhla do ložnice v půl osmé večer a budila dceru
- Anonymní
- 08.05.26
- 2780
Můj dům, můj hrad. Znáte to, ne? Tak u nás to včera večer vzalo za své a co k tomu stačilo? No jeden drobný detail. Můj muž zapomněl zamknout vchodové dveře, zatímco sekal trávu na druhém konci...
Po narození vytouženého dítěte se náš vztah začal rozpadat. Tohle nás zachránilo
- Anonymní
- 08.05.26
- 1020
Dítě jsme si s Markem přáli dlouho. Tři roky čekání, zklamání, naděje a znovu pády. Když se konečně podařilo otěhotnět a já donosila zdravého chlapečka Tobíska, měla jsem pocit, že všechno zlé je...
Chtěla jsem zvládnout dítě i kariéru. Pak mi práce přestala dávat smysl
- Anonymní
- 08.05.26
- 1415
Dítě a kariéra, to přece nemůže být problém. Stačí si vše dobře naplánovat, rozdělit role, nastavit režim a ono to půjde. Takhle jsem o tom přemýšlela ještě předtím, než se mi narodila dcera. Moje...
!!!!!
Hezky jsi to napsala, teď už bude určitě všechno v pořádku a ty budeš za chvíli vozit kočárek s miminkem. Budeme drřet palce a tetě, strejdovi a miminku přejeme vše nejlepšíííí 
.. Ale ať mi nikdo netvrdí, že tohle sepsala desetiletá slečna.. Mám jednu doma a vím, jak vypadá sloh desetiletého dítěte..
Dokud jsme neotěhotnělo nebo se nesnažila o mimčo, sama jsme nevěděla co je tt, ozvy, //…to přísahám, takže fakt tomuhle nevěřím.....
Prostě JAKO že to píše to dítě. Nevím, proč si autorka vybrala zrovna svou neteř, ale myslím, že to není snaha nás oblbnout, že je to prostě záměr 
. A to musím říct, že je neteř velice chytrá a moooc dobře to má všechno v hlavě srovnaný. Ukázala jsem ji tady v tomto deníčku i ty dvě // , které taky nevěděla co znamenají a to si myslím, že o životě a sexuálním životě ví docela dost 
???
Sabinko přeji tetičce a strejdovi moc pěkné a zdravé miminko. Doufám, že jim budeš pomáhat a chodit s miminkem v kočárku na procházky. Rodiče musí mít z tebe radost jaká jsi hodná a citlivá holčička. hodně štěstí.
