Život mojí fenky
- Ostatní
- Rézina7
- 15.08.22
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Chtěla bych se s Vámi podělit o život moji fenečky, která na tomto světě již není...
V naší rodině jsme vždy měli psa. Většinou jezevčíky. Moje mamka mi v mých 9 letech pořídila štěně krásného kříženého jezevčíka. Byla jsem šťastná, že ji mám. Jmenovala se Betinka.
Bylo to moje sluníčko. Byla tak nádherná, šikovná, hodná a samozřejmě i rozmazlená. Byly jsme spolu pořád, já ji milovala a ona milovala mě. Když jsem ještě chodila na ZŠ, tak mi chodila s mým dědou naproti ke škole. Vždy měla obrovskou radost a já též. Byly jsme spolu ve dne v noci noci.
Když jsem začala dojíždět na střední, tak mi chodila též s dědou naproti na autobusák. Nevím jak, ale vždy poznala, kterým autobusem jedu a věděla i v kolik hodin přijíždíme. Byla úžasná.
Když jsme se přestěhovali do baráčku k přehradě, tak měla nejraději když mohla štěkat a prohánět volavky. Tam byla tak šťastná. Chodily jsme na procházky, koukali na TV, povídaly si, prostě jsme si rozuměly.
Jak šel čas a já byla starší, našla jsem si přítele. Betinku si hned zamiloval a vůbec mu pes nevadil a o to víc mě to těšilo. Můj tchán též měl rád psiska a proto, když jsme k němu jeli, mohla i Betinka. Betinka si je všechny zamilovala, i mého přítele, protože vymýšlel výlety a dovolenou tak, aby mohla vždy s námi.
Jenže jak čas letí, tak všichni stárneme a Betinka obzvlášť. Ve svých 10 letech byla na velké operaci. Měla zánět dělohy. Na sále byla přes 8 hodin, bylo to neskutečně dlouhé, ale vše zvládla a bylo vše v pořádku. Ale jak šel čas dal, tak v necelých 16 jí zjistili rakovinu močového měchýře. Po vyšetření to bylo jasné, musela jsem ji nechat utratit.
Ten, kdo si tímhle musel projít, tak ví, jaké to je. Samozřejmě, že jsem to nechtěla, ale též jsem ji nechtěla trápit, když měla velké bolesti. Už to nebyla moje Betinka a ani neměla radost ze života. Vždy si ráda rozbalovala dárky a poslední Vánoce už neměla sílu. Můj teď již manžel mi našel na internetu krematorium, kde si mohu vybrat, jak ji chci pochovat. Těžké bylo vše zařídit, bolelo to. Vše jsem zarizovala, když ještě byla s námi. A bylo to těžké.
Den před utrácením jsem si to hodně vyčítala, protože nejvíce mě tížilo to, že já vím, kdy její konec nastane a co se bude dít. To mě tak bylo líto, že ona nevěděla. Ale večer a noc před tím vším, to asi ze mě cítila. Byla klidná, povídala jsem ji, vyprávěla a mazlila. Asi věděla, k čemu se chystám. Co jí chci udělat…
Ten den, když jsme jeli na veterinu, tak svítilo sluníčko, koukala z okna a ani se z mé náruče nehla. Ona to vycítila. I na veterině byla v klidu. V 9:00 jsme šli k panu doktorovi. Pevně jsem ji držela a jediné, co jsem stihla říct, tak bylo, že bude vše dobré… Bylo to neskutečně bolestivé. Hned z vteřiny jsme jeli na kremaci. Celou cestu jsem ji držela a nepustila…
Vše mi došlo až na místě. Kde jsem ji dala do připravené rakvičky a musela jsem se s ní naposledy rozloučit… Ta bolest, že už ji nikdy neuvidím, nepohladim… Nebýt mého muže, tak nevím, co bych dělala. Ale musela jsem se držet, protože jsem měla měsíc do porodu. Na místě jsme ji vybrali krásnou urničku. Bylo to poslední, co jsme pro ni mohli udělat…
Teď je to půl roku a pořád čekám, kdy za mnou přiběhne a já ji pohladím. Ráda zavřu oči a představ ují si, jak jsem prsty zajela mezi její chlupy a hladila ji..
Je to pořád těžké, ale nikdy nezapomenu.
Přečtěte si také
„Já jsem dítě!“ sdělila mi 17letá slečna a dál měla boty na sedadle v autobuse
- Dajdulína1993
- 21.11.26
- 90
Nikdy jsem se nepovažovala za konfliktního člověka. Nejsem ten typ, co by vyvolával hádky v řadě u pokladny nebo korigoval cizí lidi na ulici. Ale zkrátka mám ráda, když věci fungují tak, jak mají,...
Manžel mě pořád vláčí po příbuzných. Když chci jednou zůstat doma, jsem sobecká
- mořesnů
- 21.11.26
- 87
V sobotu ráno jsem se těšila, že si konečně přispím, jenže manžel už měl sbalenou tašku a čekal u dveří. Tentokrát jsme totiž měli jet na oběd k jeho rodičům. Minulý víkend jsme byli u mojí mámy,...
Manžel se vzteká, že synovi všechno chystám. Tak ať si to teď vyřeší sám
- mořesnů
- 21.11.26
- 98
Manžel mi vyčetl, že z našeho devítiletého syna vychovávám nesamostatného chlapa. Prý už je dost velký na to, aby si sám připravil oblečení, sbalil aktovku a pamatoval na tělocvik. Když jsem mu...
Přišla jsem si pro prášky na nervy. Doktorka mi řekla něco, co jsem nečekala
- AnetaMar
- 21.11.26
- 132
Už nějakou dobu mám pocit, že se každou chvíli sesypu. Jsem protivná, všechno mě rozčiluje, špatně spím a občas mi tak buší srdce, že se leknu, jestli se mnou něco není. Někdy mě rozbolí hlava tak,...
Manžel vyžaduje dokonalé Vánoce plné tradic. Já se chci zbavit Vánoc i manžela
- mořesnů
- 21.11.26
- 122
Letos jsem pochopila, proč můj manžel nikdy nechtěl děti. On totiž sám nikdy nepřestal být dítětem. Je nám oběma něco přes třicet, potomky neplánujeme a dlouho mi vyhovovalo, že si můžeme žít po...
Mám horečku, sotva stojím na nohou. Jenže děti ani manžela to nezajímá
- AnetaMar
- 20.11.26
- 816
V noci jsem měla skoro čtyřicítku, bolelo mě celé tělo a několikrát jsem se probudila úplně zpocená. Ráno jsem doufala, že se mi aspoň trochu uleví. Jenže pak se otevřely dveře ložnice a ozvalo se...
S manželkou vyděláváme stejně, ale rodinu živím já. Připadám si jako bankomat
- Anonymní
- 20.11.26
- 811
Když mi manželka oznámila, že si chce nově nechávat celou výplatu na vlastním účtu, myslel jsem si, že si dělá legraci. Vždyť jsme manželé, máme společnou domácnost a dosud jsme všechny peníze...
Děti ve školce krmí polotovary a bonbony za odměnu. Co bude po zrušení vyhlášky?
- Dajdulína1993
- 20.11.26
- 406
Upřímně – zprávy o tom, že by se měla zrušit vyhláška o zdravém stravování ve školách a školkách, mě velmi znervózňují a hodně mě to děsí. Už jen při představě, kam se to může posunout, mi...
Na ultrazvuku nenašli srdeční akci mého miminka. Pak šlo o minuty
- Anonymní
- 20.11.26
- 483
Vždycky jsem si přála velkou rodinu, jsem totiž jedináček. Jenže jsem studovala a pak odešla do Prahy za prací a než se nadála bylo mi 28.
Kvůli přijímačkám sedíme každý víkend doma. Manžel zakázal i obyčejné výlety
- AnetaMar
- 20.11.26
- 414
Od chvíle, kdy se syn začal připravovat na přijímačky, se u nás všechno točí kolem školy. Manžel tvrdí, že teď není čas na zábavu a že každý promarněný víkend může rozhodnout o jeho budoucnosti. Já...