Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@careynka píše:
ja taky mela strach, jestli nema nejaky druh autismu, ale ted uz to neresim, zacal chodit curat na zachod a ze nemluvi? On se rozmluvi…on mluvi, ale cinsky, proste na to jednou prijde a kdyz ne, tak to budeme resit
Přesně tak! ![]()
Moje dcera taky dlouho používala slovo „dolů“, jedno jestli chtěla nahoru, dolů, přes něco (např. chtěla za plot). Slovo „máma“ zase používala místo slova chci
Ale tak všechno se časem srovnává a nikdy mě nenapadlo, že je hloupá. Kamarádky syn toho taky moc nenamluví, autobusu např. říkal „ab“ a nikdo z toho vědu neděl, za čas od mojí dcery odposlouchal „bus“.
Je pravda, že miluje písničky, takže spoustu užitečných slov ještě neumí, ale některé z básniček a písniček bravurně (např. muzikant) ![]()
@Anonymní píše:
Já právě vím, že můj přístup k synovi není asi nejvhodnější. Ale opravdu si říkám, že z něho žádný intelektuál nebudePrávě kvůli tomu jsem založila tuhle dikuzi a opravdu vidím, že chyba bude asi i ve mně
Jse totiž trošku i nervák, takže když mu něco nejde, tak se vzteknu a říkám si, ať se to prostě neučí. Tak to už by bylo na jiné téma, jak si nevybíjet vztek na vlastním dítěti. Někdy na něj trošku i křičím
@Anonymní píše:
Zakladatelka:Tak jste mě trošku utěšily, snad se ještě rozmluví. Rozumí dobře, téměř všemu, co mu řekneme rozumí.
Nesrovnávat je u nás těžké..synovec mluví opravdu dobře, je u nás často a navíc se jeho maminka ráda chlubí, jak je šikovný, co už všechno umí atd. A můj syn ne. Jasně, zase on je pohybově daleko víc nadaný, ale s těmi slovy je to bída.
Doktorce jsem to říkala, že skoro nic nemluví, natož věty, ale vůbec na to nereagovala!
prosím tě tak synovce pochval a hned taky řekni co už malej umí, ale že se stydí a asi to neukáže a víc neřeš. V tomhle věku je znát každý měsíc ![]()
Náš mladík-je mu rok a půl řekne sotva deset slov…Nechává mě to klidnou. Mám ještě dvě holky, mluvily mnohem dřív. když jsem měla první, taky jsem pořád chtěla pokroky a byla jsem hrdá, co už umí…Teď při třetím je mi to fakt jedno. A švagové kluk začal mluvit v pěti. Chudák s ním zoufalá pořád někde jezdila, aby nakonec zjistila, že inteligentní je nadprůměrně a teď v šesti už na něm ta několikaletá mlčenlivost není poznat. Takže bych se na to fakt vykašlala. A hloupý-no, klidně může být, nebudeme si namlouvat, že všechny děti jsou inteligentní až hrůza, ale i tak bys to musela brát.
@Anonymní píše:
Já právě vím, že můj přístup k synovi není asi nejvhodnější. Ale opravdu si říkám, že z něho žádný intelektuál nebudePrávě kvůli tomu jsem založila tuhle dikuzi a opravdu vidím, že chyba bude asi i ve mně
Jse totiž trošku i nervák, takže když mu něco nejde, tak se vzteknu a říkám si, ať se to prostě neučí. Tak to už by bylo na jiné téma, jak si nevybíjet vztek na vlastním dítěti. Někdy na něj trošku i křičím
Tohle si nemysli a nerikej mu to, nikdy.
Memu priteli rodice od mala rikali, ze z nej nic nebude a nic nedokaze. Dokazal a je.
Ale z toho, co mu oni vtloukali do hlavy ma dodnes psychické potize, neveri si, mysli si, ze je spatny a neustaly pocit viny.
Me rodice povzbuzovali od jakziva. Rikali, ty na to mas, to zvladnes, ses jednicka. A ja jsem se taky tak citila a slo to vsechno mnohem lepe nez u pritele, ktereho shazovali.
POdle me to ok. rozmluví se. Kazde dite je jiné. To jestli je pomalejsi se pozna nekdy ve skole… A i tak byc mu to nikdy nerikala
Muže být jen pomalejší, muže být dysfatik, nebo autista, muže být retardovaný a muže být i úplne zdravoučký, pokud se ti něco nezdá objednejte se na foniatrie nebo k vývojové psycholozce, ale je fakt ještě dost brzo na to tohle řešit
Omlouvám se za chyby pisu z ipadu
@Anonymní píše:
Ahoj všechny maminky. Potřebuju se svěřit a taky si postěžovat. Svého syna miluju, ale začíná mě strašně rozčilovat. Přijde mi, že je hloupý, nebo přinejmenším bude
Hlavní problém je v tom, že mu je 25 měsíců, ale řekne tak 22 slov(a to do nich počítám i slova).Problém není ve mně, jak jsem zjistila.Na synovce mluvím normálně, dvakrát mu něco zopakuju a on to hned opakuje po mně. Ale můj syn ne. Naučil se říkat slovo dolů. Super. Jenže to říká furt, i když chce nahoru!!Tisíckrát denně mu říkám, že je to nahoru, ale stejně furt říká dolů. To je první příklad. Nebo vidí na obrázku paní a řekne, že je to máma. Říkám mu, že je to paní, ale stejně je to vždy jen máma. Učím ho slovo auto, denně ho řeknu tak dvěstěkrátStejně prostě slovo auto neřekne, říká tomu jenk. Připadá mi, že se zastavil ve vývoji tak na roce. Nikam se v mluvení neposouvá, přitom jeho bratranec je o 4 měsíce mladší a mluví pěkně a hlavně opakuje.
Občas mě to fakt štve, připadám si jako blbá, neschopná matka a hlavně mě nebaví všechno dokola opakovat a vysvětlovat, když vím, že je to zbytečné a k ničemu
Jinak syn je lev a celkem dost svérázný, takže má svou hlavu..
Omlouvám se za anonym, ale nechci, aby si o mně někdo myslel, že nemám ráda svého synka.
Není nic horšího, než srovnávat svoje dítě s ostatními jeho věku nebo mladšími, dookola mu něco cpát a za každou cenu se snažit všechny ty chytré a dokonalé děti dohnat. Dnešní doba je bohužel taková, že spousta lidí to moc řeší. Já jsem se takhle stresovala s chozením, a hele v roce a půl malý začal normálně chodit, dneska je pohybově na úrovni vrtevníků a kdo ho předtím neviděl a nevěděl to, ten ani nic nepozná. A že málo mluví? Důležité je, že se snaží komunikovat a jak se chová, slova a věty dopiluje časem, vždyť každé dítě je jiné a má svoje tempo. Můj Honzík toho nepoví zdaleka tolik, jako tvůj syn, spíš ukazuje nebo žvatlá, ale já to nehrotím. Zrovna před pár dny jsem jela v autobuse a tam byla nějaká paní s malým chlapečkem 3-5 let, nevím, a on řekl „Tady je pocta.“- Myslel tím poštu a ta maminka ho to nutila pořád dokola správně říkat a nedala mu pokoj, až dokud nevystoupili.
Chudák dítě, všeho s mírou. O malého neměj strach… ![]()
Na miminu je ještě taková diskuse - Nejsem těhu, jsem těhotná. myslím že se svým problémem jsi dnes žhavá adeptka do zařazení do jejich diskuse.
Holky tam budou jistě nadšené, jaký kousek ulovily. Tomuhle porblému se snad vyrovná už jen příťa. ![]()
Tak malej 2r má tak 50 slov hezky mi řekne máma, ani si to neuvědomim a řeknu mu řekni máma tak to zkomolí protože to po něm chci a tak je to se všim co já chci tak to bojkotuje, ale když mu řeknu aby mi pomohl tak to udělá, ale nesmí mít pocit že něco musí, je hrozně mazanej a kluci jsou pohodlní
@Anonymní píše:
Já právě vím, že můj přístup k synovi není asi nejvhodnější. Ale opravdu si říkám, že z něho žádný intelektuál nebudePrávě kvůli tomu jsem založila tuhle dikuzi a opravdu vidím, že chyba bude asi i ve mně
Jse totiž trošku i nervák, takže když mu něco nejde, tak se vzteknu a říkám si, ať se to prostě neučí. Tak to už by bylo na jiné téma, jak si nevybíjet vztek na vlastním dítěti. Někdy na něj trošku i křičím
A to ti tak vadí, že nebude třeba intelektuál? Každý nemůže být jaderný fyzik
Myslím, že je stejně brzo takto usuzovat. O sestře si rodiče taky mysleli, že je retardovaná. V 5 letech neuměla ani jednu říkanku, motala slova, špatně vyslovovala. A dnes je v Menze ![]()
Já chápu, že tě to rozčiluje, nebo alespon znervozdnuje.Ale u dvouletáka bych fakt byla v klidu
Tam je moře času na nějaký posun
Každý dítě to má jinak, moje prvorozená mluvila ve dvou letech nádherně a srozumitelně, uměla i básničky atd. Druhorozená byla s mluvením pomalejší a navíc si na spoustu věcí vymýšlela vlastní slovník
Tak že jsme jí rozumněli jen my a nejbližší-ovšem v pohodě se takto s námi domluvila
pepipa na jaju-znamenalo čepici na hlavu, hopy na nonu-boty na nohu atd
Nějak jsem to neřešila a brzy začala vyslovovat správně
Akorát ve 4letech jsme zašli pro sichra k logopedce, protože neuměla vyslovit ch a r a ch zmákla ještě v ordinaci a R pár týdnů po té
Problémy nastaly se školou-ve třetí třídě jsme se konečně dobrali diagnoze-je dyslektik s poruchou soustředění a učení s ní je fakt o nervy.
Jinak je úplně stejná jako ostatní děti, rozhodně není hloupá-i když já jí to ted občas ve vzteku
,řeknu. Tak jestli se rozčiluješ ted s dvouletáčkem, který má vlastní slovníček na věci, není to nic v porovnání s poruchami učení ve škole. Proto ti radím, ted bud v klidu, je malý a má čas a komoleniny v tomto věku, jsou roztomilé
Nesrovnávej
(taky to dělám
,ale dvouleté děti jsem fakt nešablonkovala, tam je to vážně ještě hodně volný a každý ke všemu dospěje v jinou dobu
)
Příspěvek upraven 05.09.12 v 12:44
Můj 2letý syn taky moc nemluví - umí taky tak těch cca 20slov a to většinu tvoří citoslovce zvířátek a myslim si, že je naopak docela chytrý, protože i beze slov si dokonale rozumíme
Umí si přesně ukázat a naznačit co potřebuje a nám taky rozumí snad úplně všechno - když teda chce rozumět
Já to neřešim a ani většina lidí v okolí co mají děti, protože prostě každé si jede svým tempem a pouze bezdětný co o tom vědi houby, tak se nad tim pozastavují
Sestřenky kluk zase hezky mluvil, ale s chozením si dal načas, takže fakt buď v klidu, hloupý určitě nebude ![]()
Ahoj,
dcera známých měla podobnou slovní zásobu jako Tvůj syn když šla do školky, to jí byly asi 3 a čtvrt. V pondělí šla do první třídy a kecá furt.
Že nechce malovat, starší syn začal malovat až ve školce, teď už chce občas i doma. To pak chce i mladší, který u toho vydrží asi 2 minuty a srozumitelně namaluje akorát sluníčko. Prostě jsou to kluci a daleko zajímavější je pro ně jezdit autíčkama, kopat do balonu, lozit po žabříku atd. Starší dostal kolečkové brusle stoupl a jel, mladší se teď naučil na kole bez koleček.
A ještě bych se vykašlala na neustálé opakování slov. Popisuj co děláš, to jo, ale když nebude chtít tak stejně po Tobě opakovat nebude. Starší mluvil brzo a dobře, u mladšího to bylo horší a už delší dobu když po něm chci aby něco co ještě neumí dobře po mě správně zopakoval tak mi řekně NE ne NŘEKNU.