Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Omlouvám se za špatný nadpis, nějak jsem si nevšimla, že se mi to nedopsalo a ještě špatně, má tam být denní program ![]()
U nás věkově i chováním na stejno. Nervy už nemám, ty odešly někdy loňského roku, jsem ve vegeteativním stavu, jen udržuji sebe a domácnost na bodě krize. A souhlas s tím, že čím je starší tím je to horší
Mě takhle nezlobí, 2.5 dítě už ví co smí a co ne, tím nechci říct že mám 100% dítě to v žádném případě. Buď má prcek nějakou poruchu, nebo jsi zanedbala výchovu ![]()
@K.Black O poruše též uvažuji, je nedonoš.35tt, takže chci navštívit doktorku, aby nás poslala někam na neurologii a tam se snad ukáže. Jinak já teda nebiju, jen bohužel křičím, což je kolikrát horší ![]()
Příspěvek upraven 30.01.13 v 16:09
Jako u nas doma
ja ho ale nebiju, pouze posilam za dvere. Syn je mimoradne divoky, nicmene ja jsem pomerne odolna, takze nervu (jen obcas), proste se snazim nad kazdodenni niceni majetku a zdravi (jeho i moje) povznest. Blba rada, co?
Vymyslim furt neco, chodime ven, od ledna chodi do skolky (ma 19m).
Já bych řekla, že se nudí… a určitě je sám, protože toto - ne v tak velkém rozsahu mám s klukem..
Je třeba zvyklý, že některé dny prostě je program a pak třeba tři dny venku humus počasí jsme doma, chci něco udělat, nevěnuji se mu - 4 roky a vymýšlí a neví co by..
A dovolím si říct, že se nehraje proto, že je sám a pořád se mu věnuješ.. Toto jsem totiš zjistila před rokem u nás a snažím se prostě si ho nevšímat a hraj si..
Teda dělal..
Teď prostě toto by si už nedovolil, protože už samozřejmě ví, že to dělat nesmí..
Mluvíš snad o našem starším?
Myslím, že má prostě takovou náturu, o zanedbání výchovy to není. Náš je teda takový nezvladatelný už od začátku od mimina a nehne s ním nic. Já se už těším, až příští rok pofrčí do školky. Řekla bych, že za poslední dobu se to začíná mírně lepšit. Jinak problém máme i se spaním. Od malička spal hrozně v noci a zůstalo mu to do dnes. Přes den dobrý, ale v noci hrůza, co chvíli vzhůru a kňučí, brečí, nejde utišit. Řekla bych že má noční děsy.
Mladší brácha je úplně jiný i co se týče spaní, celkem v pohodě, jen začíná už okoukávat a dělat stejný blbiny jako ten starší, ale to je dáno tím, že to vidí. ![]()
@Mishaak Se spaním to máme stejně. Není noc kdy by jsme se vyspali. x krát dokáže řvát jak kdyby měl noční můry a asi je chudák má
.
@1024 no ječení je na prd, oni si ty smradi pak zvyknou a mají nás na háku, to vidím u těch dvou starších, kolikrát mám pocit že mi rupne cévka a oni klídek, pohoda
někdy je jedna na zadek lepší, nejsem zastánce bití, mrňoch dostal tak 5×, spíš jde o ten efekt než o bolest.
Noční můry taky může mít, měla to kámošky holčička, vím že pak dávali nějaký léky, tuším půl roku, jistě to nevím, už je to dávno, ale vím že tak po měsíci už bylo znát zlepšení.
Tak nastesti nase 2,5 dcerka je teda zlata. ![]()
Ale taky mi prijde, ze se nudi a zkousi co muze. Co manzel? Zapojuje se do vychovy?
Je pravda ze dcerka ma mladsiho brasku takze si ma s kym hrat.
Zkousela jsi mu pustit pohadky? Vydrzi u nich?
U nas je vse na domluve a komunikaci. U nas se deti nebiji a ani hlas nezvysuji - jen kdyz uz moc pisti a potrebuji je prekricet
u nas decka reaguji na prosim ci na vete nedelej to maminka/tatinek se bude zlobit. Maji vytycene kam smi a kam nesmi. Vedi kde maji sve hranice, pravda ja je nijak neomezuji maji velice liberalni vychovu, ktera zatim funguje a myslim ze dcerka i syn jsou velice vnimavy. Tim ze jim neni nic konkretne zakazovano pod podminkou trestu nemaji potrebu „ochutnat zakazane ovoce“.
Dcerka se obcas vzteknout umi jako kazde dite. Syn je na vztekani jeste maly. Ale vi ze kdyz jdeme nakoupit vzdy si muze vybrat nejake bonbony - kdyz di vybere drahe reknu ze ty kupovat nebudu tak je vrati a vybere si jiny. Dneska napr.na nakupu chtela jeste lizatko u kasy, rekla jsem ji ze ne, ze si vybrala jogurt a tim nase debata skoncila.
Dcera je taky takováhle divoška a nejvíc pomáhá být v klidu - vím, že to není jednoduché se udržet, ale fakt to pomáhá. Jakmile se nechám vytočit a začnu křičet, tak na ní vidím, jak jí zasvítí oči a řádí ještě víc. Takže jestli ti to půjde, snaž se na to nějak povznést a neřeš každou maličkost jako poplivaná okna, vymotaný hajzlpapír, vylitá voda na zemi, stažený ubrus apod.
U nás teda ještě vyžaduju, aby to po sobě uklidila (snažím se o respektující výchovu). Takže když něco vylije, tak jí nenadávám ani nevyhrožuju, ale klidným hlasem jí sdělím, že je na zemi voda a tu je nutno utřít. Ne vždy teda hned uklidí, ale když to v klidu opakuju jak zadřená deska tak nakonec utře, ale fakt musím být v klidu. Což třeba při PMS moc nejde ![]()
Jo to ječení mám asi v povaze a to jsem se za mlada smála mámě, když na nás ječela a teď dělám to samé
, nejradši, bych si nafackovala, ale nějak je to všechno silnější, než já a nejsem schopná s tím nic dělat, ale budu muset. Taky se snažím po dobrém, vysvětlit, ale když je reakce nula, tak co potom nebo, když i přes to jde a udělá, co nemá?? ![]()
Pohádky vydrží, jak kdy, prvně vydržel, teď, jak ho to po chvíli přestane bavit, tak si jde po svém a kouká chvíli, on je hrozný aktivista prostě. Manžel se zapojuje, ale je hodně v práci, takže je to ve směs na mě.
Možná to všechno moc řeším a rozčiluju se kvůli kravinám, ale nějak nevím, jak se naučit to házet za hlavu ![]()
U nás je také řvaní a blbina na denním pořádku…ale u nás řeknu „mám vzít vařečku“ a už jde dělat teda co má
Noční můry u nás občas také jsou, ale dávám odpoledne čaj s meduňkou a kupodivu se to trošku zlepšilo…
jinak já mám děti dvě, takže se občas už zabaví spolu…ale když byl sám, tak jsem kolikrát říkala ať si jde hrát sám a on že ne…to bylo teda na ![]()
nedávno byl nemocný a tak tv byla docela často puštěná a teď by teda koukal pořád, což už zase koriguju, říkám si, dokud to jde ![]()
Ahoj maminky,
omlouvám se za anonymitu, ale potřebuji se někde vykecat asi
, poslední dobou mám pocit, že to všechno totálně nezvládám. Máme doma 2,5 letého prcka a mám pocit, že čím je starší, tím je to horší
, doma už si vůbec nehraje, akorát zlobí, všude leze, teď se naučil lézt na linku a okno, jak odejdu na wc, tak tahá co nemá od dvd po jídlo a štrachání v poličkách, místo hraní s hračkama akorát lítá, ječí, prská po oknech, skáče na gauči a dělá co nemá a to se snažím vymyslet program, jak je počasí, tak ven, jezdili jsme na bobech, chodíme jednou týdně na kroužek, většinou i do herny jednou za týden a jsem akorát celá podrážděná a mám pocit, že na něj akorát ječím a zrovna teď vařím polévku mezi tím Vám tady píšu a akorát tady lítá, ječí na akvárko a prská na dlaždičky, copak je tohle normální, pak to dopadne tak, že dostane na zadek, mám pocit, že ho celý den akorát okřikuju a dostává na zadek a ječím na něj, od rána co vstanu, tak to jede stačí kravina a já už vyjedu a takhle to jede celý den nervní, podrážděná, totálně mi došla trpělivost a nervy, všechno opakuju stokrát a reakce nula, jediný co zabírá, že jinak dostane vařečkou, když se snažím se domluvit a vysvětlit nic a jde to udělat znova, tak já už nevím, kde jsme udělali chybu. Vážně uvažuju o tom, jestli nenavštívit nějakého psychologa, ale aby se mi tam akorát nevysmál. Taky Vám takhle staří prckové zlobí a co děláte přes den, aby se zabavili a vyblbli. Děkuji za reakce.