Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
Dobrý den. Píšu tak nějak asi o radu nebo jen tak o tom podiskutovat. Mám dvouleté dítě a otec dítěte bydlí 350km daleko. Bere si jej dle soudního rozhodnutí od čtvrtka do neděle 1× za měsíc a momentálně na letní prázdniny na týden 1× za měsíc. Několik dní po návratu domů pozoruji na dítěti a nejen já zhoršující se stav. Na všechno reaguje záporně, v noci křičí ze spaní, že se bojí, nemůžu ani na krok, neustále volá maminko maminko bojim bojim, dost často během dne pláče bez příčiny, nedokáže se soustředit, nechce si hrát, je rozhozené, vrací se o něco málo hubenější, je víc spavé, nejspíš dospává, nedokážu se s ním domluvit na ničem a to hezky mluví brzy. Trvá řadu dní než zavedu náš režim a sklidním svoje dítě. Když otci řeknu, v jakém stavu se mi vrací domů, nevěří mi, směje se mi do očí a tvrdí, že u něho ani jednou nezapláče a nevzpomene maminku atd. Nevím už co mám dělat, ale vidím na mém dítěti a cítím, že tyhle návštěvy mu neprospívají ani na psychice a bojím se, aby to na něm nezanechalo následky. Když dochází k předávání otci, tak nepláče, jen se vážně dívá a váhá, párkrát se vrátilo zpět ke mne. Co s tím mám prosí dělat? Děkuji všem.
Tohle je vždycky pitomé a velmi smutné..
Pro dítě to určitě není nic dobrého:( Otec asi moc vstřícný v tomhle směru nebude, co?
Jedině znovu na soud:(
Není to tvé dítě, ale vaše dítě. Otec má stejná práva, jakkoliv je ti to proti mysli je na tobě, abys to dítěti ulehčila.
@Venu
taky myslim, ze by se meli vidat casteji. Plus o otci hezky mluvit, aby se ditko na vylet tesilo. I kdyz se to Tobe muze treba pricit, delas to pro dite.
@Venu
Ahoj.Me opustil partner dite chce vidat.
Chodi k nemu 1× za 14dni, pri navratu je malej vzteklej, zapornej a kdovi co jeste.Tak jako ty, kdyz to reknu ex, neverime, protoze u neho je v pohode. Nekdo mozna napise zvykne si, ale deti to svym zpusobem vzdy poznamena. Takze zhrnuli to, kazde dite je jine, ale myslim, ze je to reakce ditete na vzniklou situaci.Me osobne tyto reakce primo psychicky drti
.A co poradit? Asi vysvetlovat a nebo i zeptat se psycholozky.
Vím, že má stejné právo a respektuji to, ale když je taky jednou otec, měl by brát vážně a v úvahu to co mu říkám, v jakém stavu se od něj vrací. Vídají se i přes skype, můj názor je ten, že pro tak malé dítě je tahle návštěva a také cesty zatěžující, ten malinký mozeček má chaoz a nerozumí danné situaci, prostě si uvědomuje, že je najednou od maminky tak dlouho, odloučené. O otci nemluvím špatně.
@Venu píše:
Dobrý den. Píšu tak nějak asi o radu nebo jen tak o tom podiskutovat. Mám dvouleté dítě a otec dítěte bydlí 350km daleko. Bere si jej dle soudního rozhodnutí od čtvrtka do neděle 1× za měsíc a momentálně na letní prázdniny na týden 1× za měsíc. Několik dní po návratu domů pozoruji na dítěti a nejen já zhoršující se stav. Na všechno reaguje záporně, v noci křičí ze spaní, že se bojí, nemůžu ani na krok, neustále volá maminko maminko bojim bojim, dost často během dne pláče bez příčiny, nedokáže se soustředit, nechce si hrát, je rozhozené, vrací se o něco málo hubenější, je víc spavé, nejspíš dospává, nedokážu se s ním domluvit na ničem a to hezky mluví brzy. Trvá řadu dní než zavedu náš režim a sklidním svoje dítě. Když otci řeknu, v jakém stavu se mi vrací domů, nevěří mi, směje se mi do očí a tvrdí, že u něho ani jednou nezapláče a nevzpomene maminku atd. Nevím už co mám dělat, ale vidím na mém dítěti a cítím, že tyhle návštěvy mu neprospívají ani na psychice a bojím se, aby to na něm nezanechalo následky. Když dochází k předávání otci, tak nepláče, jen se vážně dívá a váhá, párkrát se vrátilo zpět ke mne. Co s tím mám prosí dělat? Děkuji všem.
Znám to…je to malé dítě a nemá z toho rozum, nechápe co se děje…zvolila bych nový soud. toto dělá zle jen a jen dítěti, nikomu jinému.
@Venu píše:
Vím, že má stejné právo a respektuji to, ale když je taky jednou otec, měl by brát vážně a v úvahu to co mu říkám, v jakém stavu se od něj vrací. Vídají se i přes skype, můj názor je ten, že pro tak malé dítě je tahle návštěva a také cesty zatěžující, ten malinký mozeček má chaoz a nerozumí danné situaci, prostě si uvědomuje, že je najednou od maminky tak dlouho, odloučené. O otci nemluvím špatně.
přesně!!! To dítě z toho má akorát stres a nic víc. Ať otec přijede častěji a večer zas vrací domů..
@Venu mohu se zeptat, kdo s kym a jak je to dlouho? Ja myslim, ze i ty cesty nejsou pro tak male dite, a myslim, ze smutno po tobe mu je ![]()
@Venu Budeš si muset zvyknout. Bohužel.
Je to jěho otec a vídat ho chce a má na to právo. Dítě netýrá, ani dítě u něj nestrádá.
Moje malá 2r to samé Musela jsem si zvyknout. Mluvit o tom s jejím tatínkem nemělo cenu.
Takže dnes jen předám malou za dveřmi s baťůžkem, rozloučím se a zavřu dveře. I když t stále bolí.
Je to o to horší, že ex má měsíc přítelkyni o 10let mladší, už ji seznámil s malou, dokonce s ní jezdí pro malou…
Když se malá vrátí, tak voní její voňavkou, je mi to nepříjemné, ale snažím se to v sobě potlačit. Jde o malou, a malá je s tatínkem šťastná a věř, že šťastné je s otcem i tvé dítě.
Nejspíš reakce na změnu prostředí a asi i rozdílný režim/výchovu a věřím tomu, že u ex je kluk v pohodě, pak je rozhozenej ze změny prostředí a pak je zas v klidu s Tebou. Dítě poznamená už rozpad rodiny a pokud nenaváže vztah s otcem tak ho to poznamená ještě víc. V tomhle věku je lepší klidně kratší ale častější kontakt, dítě tak dlouho dobu prostě časově neudrží, nemá ani představu. Rozhodně není cesta kontakt s otcem omezit, není to ani reálné ani žádoucí. Dost to dítěti usnadní zvládnout dohoda mezi rodiči, příprava a klidné předávání.
Nám doporučila psycholožka a osvědčilo se: deníček, kde se kreslilo, lepilo apod. co dítko dělalo u mámy a co u táty, ten si vozilo s sebou vždy k druhému rodiči, kalendář na lednici s fotkama, kdy a s kým bude pro orientaci, mazlíci vždy s sebou (2obr plyšový psi jezdili několik let) a předávání u kafe s popovídáním, aby dítko mělo čas ventilovat zážitky + vhodná doba na předání, aby si dítko stihlo osahat zas „nové“ prostředí a nešlo třeba hned spát. Na a úplně zásadní motivovat dítko k přejezdu k druhému rodiči, neventilovat před ním případné konflikty a dávat najevo, že si přejeme kontakt s druhým rodičem. Chce to kousek sebezapření od rodičů.
@Venu Pokud s otcem není domluva, můžeš navrhnout změnu styku - na kratší dobu a častěji, třeba bez přespávání. Jak se s tím soud popasuje vzhledem ke vzdálenosti, to je otázka. Je možné, že bude vyžadovat nějaké posudky.
Těch 350 km se odstěhoval ze společného bydliště otec nebo vy? I k tomu soud může přihlížet (měl by tedy spíš finančně než časově).
Takováhle štreka a změna prostředí je pro malé dítě vždycky zátěž - plakat tam nemusí, může se mu tam i líbit, ale rozhodí ho to.
@Kikuč …jak myslíš kdo s kým? a jak dlouho, myslíš jak dlouho trvají tyhle návštěvy?
Ještě předtím než rozhodl soud, byly jsme domluvení tak, že jezdil on sem na dva dny, přespal na hotelu, vrátil ji na oběd a na večer…dítě bylo v pohodě, jakmile se nastolil tenhle systém, je to hrůza, začalo to od první návštěvy a řekla bych, že se stav stupňuje. Na to, aby se to vrátilo do původního stavu kdy sem jezdil, nechce přistoupit, navrhovala jsem mu to.