3 týdny bez miminka

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

MajkaL20

3.11.23 10:02

načítám...

3 týdny bez miminka

Zdravím maminky. Za necelé 3 měsíce mě čeká ozařování radiojodem Motole, z důvodu karcinomu štítné žlázy. Na operaci jsem byla ještě v těhotenství, hned po tom co mi nemoc byla diagnostikována. Mojí holčičce je nyní 2 a půl měsíce, v době ozařování ji bude čerstvých 5 měsíců. Nejen, že za pár dní mě čeká ukončení kojení, což už teď zvládám velmi špatně a když jsem před pár dny zkusila poprvé lahvičku, tak mi u toho tekly slzy…ale druhá a snad ještě horší věc pro mě je ta, že v době ozařování a po něm, neuvidím kvůli nutnosti izolace svou dceru cca 3 týdny. S dcerou bude její tatínek a její babička (má mamka). Stále přemýšlím nad tím, zda na mě nezapomene nebo jestli nám to nenaruší už vybudovaný vztah…Budu moc vděčná za jakékoliv zkušenosti od někoho, kdo si tím musel projit taky…ať už zastavením laktace (nejlépe někým kdo musel použít lék na zastaveni laktace Dostinex) a nebo kdo byl nucen takto dlouho nevidět několika měsíční miminko. Děkuji

načítám...
Citovat
Zmínit

Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:

pettta

1569

3.11.23 10:09

načítám...

Když byl dceři měsíc, skončila jsem na týden v kómatu na ARO, následně dalších 14 dní na oddělení, než zjistili, co mi je. Také mi byla zastavena laktace a dceru jsem téměř 3 týdny neviděla.
Oproti tobě, jsem však měla „výhodu“, že to bylo akutní a nečekané, ty nad tím přemýšlíš. Na druhou stranu ale můžeš vše co bude potřeba, tatínkovi a babičce připravit.
Pro maličkou je podstatná zdravá máma, máte celý život na to, budovat vztah, 3 týdny mimo tam nehrají žádnou roli :kytka: , neboj.
Ať vše dobře dopadne

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymní

3.11.23 10:11

načítám...

@MajkaL20 píše:
Zdravím maminky. Za necelé 3 měsíce mě čeká ozařování radiojodem Motole, z důvodu karcinomu štítné žlázy. Na operaci jsem byla ještě v těhotenství, hned po tom co mi nemoc byla diagnostikována. Mojí holčičce je nyní 2 a půl měsíce, v době ozařování ji bude čerstvých 5 měsíců. Nejen, že za pár dní mě čeká ukončení kojení, což už teď zvládám velmi špatně a když jsem před pár dny zkusila poprvé lahvičku, tak mi u toho tekly slzy…ale druhá a snad ještě horší věc pro mě je ta, že v době ozařování a po něm, neuvidím kvůli nutnosti izolace svou dceru cca 3 týdny. S dcerou bude její tatínek a její babička (má mamka). Stále přemýšlím nad tím, zda na mě nezapomene nebo jestli nám to nenaruší už vybudovaný vztah…Budu moc vděčná za jakékoliv zkušenosti od někoho, kdo si tím musel projit taky…ať už zastavením laktace (nejlépe někým kdo musel použít lék na zastaveni laktace Dostinex) a nebo kdo byl nucen takto dlouho nevidět několika měsíční miminko. Děkuji

Já jsem byla s miminkem jen první týden a to ještě hrozně málo, v porodnici mi ho vozili jen na krmení, byla jsem na JIP s velkýma komplikacema po porodu. Po týdnu mě odvezli s laktační psychozou na Lochotín na lůžkové. Tam jsem byla tři týdny. Takže ten první týden jsem ho kojila a pak zákaz. Jaký lék na zastavení laktace mi dali, to už ti nepovim. Ale museli mi i stahovat prsa.
Bylo to hrozné období. Malýmu teď budou 4 a nevypadá to, že by ho to nějak poznamenalo.
V té době se o něj starala moje mamka s taťkou a občas si ho bral malyho tatínek s jeho mamkou (v té době, už jsme byli od sebe, rozchod v těhotenství)
Držím palce a přeji hodně štěstí s léčbou :srdce:

Citovat
Upravit

Panina

123

115

3.11.23 10:14

načítám...

Uf, úplně mi zamrazilo. Mysli na to, že tu chceš být pro malou celý život. Bude tě to teď stát tři týdny. Tatínek to zvládne, upevní si s dítětem vztahy a zkusí být jednou máma. Na laktaci se vyprdni, polovina dětí je na UM a nejsou nijak odlišní od dětí kojených.
Není to srovnatelné, ale byla jsem v půl roce dcery na operaci žlučníku. Myslela jsem, že za 24 hodin půjdu z nemocnice domů. No nakonec jsem tam byla 4 noci. Chlap za mnou s dítětem chodil každý den, posílal fotky a videa.. no řvala jsem v nemocnici steskem, ale zvládli jsme to. Pak jsem se trochu hůř hojila. Sice jsem byla doma, ale o dítě se pořád z většiny staral muž. Dceři je 14 měsíců, náš vztah to nepoznamenalo a chlap aspoñ ví, co je to starost o dítě 24 hodin v kuse. Jo a taky jsem v nemocnici přestala kojit… ale měla jsem vždycky mlíka málo a dokrmovala UM… takže tam mi to už bylo trochu jedno.

načítám...
Citovat
Zmínit

Lucie_Sx

34322

26463

3.11.23 20:09

načítám...

Zkus to brat tak, ze jinak to proste nejde a nejde to zmenit, nejde to nijak ovlivnit.
Mas rozdane karty a s temi musis hrat.
Nema smysl se stresovat, kdyz to nejde udelat jinak.
Jakmile se ti podari tohle prijmout, tak dalsi level je nastavit si v hlave, ze to vsechno dobre dopadne.
Zvladnete to, urcite.