Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahojky maminky, mám dítko téměř roční a se zabavením s hračkami je to někdy potíž, ale u nás jednoznačně vítězí pianka. Máme dvě pianka, každé nabízí spousty melodií a písniček a u toho si dokáže opravdu vyhrát. To vztekání se a prohýbání do luku míváme taky, tak se snažím ji zklidnit říkankami. Hlavně u přebalování a oblíkání na ni chrlím říkanky nebo písničky a většinou to zabírá ![]()
Ještě jsem chtěla říct, že je prý dobré, nabídnout dítěti ke zkoumání jeden předmět a odprostit ho od jiných lákadel a nechat ho vyhrát si jen s tou jednou věcí. A až jej přestane bavit, tak vyměnit za jinou.
Jinak naše Alí říká taky skoro na vše táta, ale začíná taky říkat ne, když něco nechce, takže nejspíš tento smysl slova už pochopila ![]()
Přeji všem maminkám pevné nervy a již brzy jen hodné děti ![]()
Ahojky
..mám doma hyperaktivní dceru a nejspíš i syna.. ![]()
U dcerky jí byla ADHD diagnostikovaná asi ve 2 letech,dostala na hlavičku takovou čepičku ze sondama,které jí snímaly činnost mozku,nijak ji neomezovaly v pohybu,lítala jako čert,pořád někam lezla a zase slízala,neustále v rychlém pohybu,hlavičku zvedla už ve 14 dnech a hodně,seděla v 5 měsících sama,v 7 měsících chodila kolem postýlky,v 10měsících sama,pak už hrozně lítala,neustále někde vysela,lezla..ovšem i přes její obrovskou hyperaktivitu často a dlouho spala,od narození celou noc a přes den taky několikrát a nic jí nevzbudilo,asi nabírala síly na to co pak předváděla..velký problém byl ve školce i ve škole,neustále poskakovala,vyrušovala,nevydržela vteřinu v klidu.Už je jí 12let,je o dost klidnější,ale dělá hodně sportu,jezdectví,atletiku,hasiče..ale hyperaktivní je pořád
syn má 6 měsíců a něco a je to taky živel,už leze jako tryskomyš:-),v prukazce má napsano,psychomotorický vývoj na 8 měsíců,takže čekám že hyperaktivní bude určitě taky.Ten ovšem na rozdíl od dcerky špatně spí od narození,ani přes den ani v noci,budí se tak 8× za noc,někdy i 15× a víc..je to docela záhul..ale on byl po porodu resuscitován S MĚL pouze 3-6-7/píšu o tom v deníčkách/tak prý u něj se to předpokládá.. ![]()
Maji…taky tě uklidním, že takových dětiček na světě běhá více. A že je to na palici to s tebou souhlasím a taky tě potěším že bude líp
a taky že bude i hůř
.
Naše Terka (dnes už 4,5 roku) se narodila naprosto zdravá, že jako kolikové mimi - řvala od 20hod do 4hod do rána - opravdu řvala - a pak od 4do 7hod spinkala…přes den pak 2×20 minut spánku - jinak bdělost, protivnost a řev. Ani ti nevím jak jsem 3 měsíce vůbec přežila já i manžel. Tím že jsme i na základě rodiny tedy běhali jak blázni po doktorech, že teda určitě není zdravá a máme moc fajn dětskýho doktora tak byla dle vyšetření naprosto zdravá ale i neuroložky jsme dostali diagnozu „senzitivni“ - cokoli jí rozhodilo..svlékání, přenášení, oblékání. KOlem 4 měsíců to bylo celkem fajn mimi - začala lépe spinkat a řechtat se a najednuo bylo fajn - žel v půl roce prodělala rpvní vizoru s horečkama a bylo vše včudu, naučila jsem jí žel spát se mnou v posteli, museli jsme se celou noc držet za ruce - byly jsme vzhůru opravdu asi 100× - já byla chodící zombie
a ona měla přes den šíleně energie. DOma prostě přes den neusnula, ale spát chtěla, ale jen v kočárku který jezdil. Takže 2× denně 2hodiny jsemmusela jezdit, horko,zima, déšt
ted zptěně se tomu strašně směju (mám 4měsíční mimi a Adámek je prímo zlatej, spí i v postýlce no prostě bájo)
Když bylo Terce 8 měsící…lezla jak das v 9 měsících běhala podél nábytku, rabovala no prostě totál neposeda - jestli jí něco zaujalo na 1minutu tak to bylo na dlouho. V roce udělala první krůček a za týden začala běhat, opravdu ona nechodila ona jen běhala. Neuroložka mi řekla na roční prohlídce že je hyperaktivní, napsala nám to do papíru ale potěšila mě že u holčiček hyperativita postupně klesá, u chlapečků teprve roste a graduje až kolem 3 až 5 roku.
no bylo tonáročné, pořád jí být v patách, pořád jí něco zakazovat ona se vztekala, mrska sebou vždy o zem, házela věcma, svojí stejně starou sestřenici vždy něčím praštila po hlavě
takže jsme měli punc že malá je krásná jak andílek ale chováním jak grázl - jako maminu to fakt potěší ![]()
A vztekání jsme si užili dost. Měla jsem osvědčenou metodu, dokonce doporučenou doktorem - Terkce jsem omyla obličej studenější vodou. A můžu to doporučit. Tím nemyslím šoupnut dítě pod studenou sprchu - i když vim že i to funguje ale pusobí to drsně a prý to z dlohodobého hlediska naopak psychicky dítě může poškodit a tomu i věřím. Ale myslím to že když je dítě v amoku, válí se po zemi, je do luku a řve rudé jako blázen, tak je ideál vzít do náruče a v klidu ale důsledně obličej oplláchnout studenější vodou. Do 5 vteřin je po záchvatu. Jako že jsem opravdu zažila že Terka se tak vztekala že mě vůbec nevnímala…tím jak je dítě i přehřáté tak ta voda je naopak moc příjemná…jako bít nebo přímo řezat dítě který už tak prožívá amok (a že jsem to viděla asi 100× na veřejnosti) je i tak o ničem akorát se záchvat zvětší a rodič dítě zbije ve vzteku a může mu akorát ještě ublížit. Kamarádka má syna který měl takový záchvaty že až omldlíval. Také se doporučuje „terapie silným objetím“ zkoušela jsem ale moc mi nešla. Ale na to musí být hlavně připravená maminka a musí mít situaci naprosto pod kontrolou, jako naštvaná matka vztekajícího se dítěte nemá šanci. A jsou maminky které to opravdu umí a krásně tak dítě zklidní.
No a abych nepsala romány. kolem 2 roku byla Terka super dítě - pak jsme tedy měly 2,5 až 3,5 roku fajnový období vzdoru
ale ted to máme za sebou a ve 4,5 letech umí krásně mluvit, denně čteme a prohlížíme knížky, umí už pár písmenek, všechny barvy, říkanky a básničky sipe zrukávu a baví jí ted takový ty sešity pro prodškoláky…najít rozdíly, spočítat něco do 10ti a tak…takže chytrá, bystrá holčina - je fatk šikovná. Ale běda když se šprajcne a něco se jí nechce…je paličatá. A vedeme spolu hovory jak dva dospělý - mami proč musím poslouchat, proč si nemůžu dělat všechno jak chci. V období vzdoru mi řekla…pokud mi to nedovolíš tak tě mami nebudu mít ráda - a když jsem jí to nedovolila - tak mi narovinu řekla " nemám tě mami ráda"
to je děs když ti tvoje dítě řekne ve vzteku nemám tě rád - dle rad jedné knihy jsem jí poslala do pokoje a jinak jsem to ignorovala (bít jí za to vůbec nemá smysl) za chvíli ke mě přišla a maminko promin nezlob se, já tě mám hrozně moc ráda, jen když mi něco nedovoliš tak cítím zlost a vadí mi to a pak ti tohle řeknu, mami promin, no tak jsme se objali a slíbila mi že už to neuděla…ale samozřejmě se za týden vše zase opakovalo. Ona dovede řešit i hodně niterní pocity, hodně si povídáme i když času při 2 dětech moc není a ještě mám na pár hodin denně mám přivídělek, ale snažím se být maminou na 100%. Někdy i uvažuju jestli to není s Terkou na psychologa ale jinak je bezvadná, chytrá, bystrá, občas až moc citlivá a ustrašená. Stačí vidět něco i ve zprávách - třeba zemětřesení a tsunami v Japonsku a měli jsme debatu asi na měsíc. A posílali jsme dárcovskou sms pro děti do Etiopie, protože chudáčci nemají co jíst a večer před staním mi říká mami a co ty děti tam v tý Etiopii oni mají taky svoje postýlky, a mají tolik hraček a toli šatiček ? nemají vid..chudáci…
Tím že jsem si o kolikových a senzitivních dětech i těch hyperativních něco přečetla - tak je to s nima hodně náročný, někdy je to přímo mazec ale jsou jedinečný !!!!! a asi se prostě s tím rodiče musí naučit žít.
a moc se omlouvám za román ale sama vím, jak mi moc pomohlo vědět, že to „divný dítě“ nemám jenom já !!!
Buď ráda za tohle, rozhodně to není hyperaktivita, to je problém hodně maminek, že si to myslí, ale dítě je prostě jen živější. Moje je na vraždu, počkej až se k tomu přidá ještě vzdor
Je to normální, zdravé dítě
takových je hodně, úplně vidím mého raubíře
ahoj,syn má dg.ADHD,ale co vím,tak tyto děti většinou ve vývoji dost přeskakují a předbíhají-syn už v prodnici držel hlavičku,v5stál,v9chodil,od 3měs.měl tendence stoupat si-neuroložka mi právě řekla,že toto je pak jasné,on nelezl,plazil se,pak stál a pak teprve seděl.Taky nikdy nespal ve dne,až od 2let,když byl utahaný přádně z dojmů za celý den.Neustále potřebval nvé pdněty,nikdy nekukal na žádnou pohádku dvakrát,že už to viděl,s hračkami si taky nehrál,ale on má k tomu ještě atyp.autismus,mladší dětský autismus.A k tomu vztekání-tak negativismus jsme měli jen u mladšího,starší syn byl sluníčko,kterému bylo vše jedn,halvně aby mohl někde lézt a měl nové objevy,nikdy mi nepředvedl scénu v obchodě,nikdy na mě nevztáhl ruku-to až nyní,ale je mu 7,má další dg.a a to zmizelo s nasazením antidepresiv-psychiatrička říkala,že úzkostné děti víc zlobí,ale to se nám projevilo až po rozvodu,kdy měl stále spory s otcem.Takže dle mého v 1roce je opravdu příliš brzy na stanovení dg.ADHD
jinak syn v tmto věku spal tak,že se budil od 5měs.co hodinu a 30min pak usínal a já k tomu chodila ráno do práce-taky nevím,jak jsem to mohla přežít,ale asi jsme tak uzpůsobené
držím palce
Ahoj no tak v roce je na diagnostiku asi fakt brzo, dále dnes se hodně hovoří o ADHD přitom většina dětí je uplně zdravých, normálních jen jsou holt trochu živější a vzteklejší
…jenomže jak dítě pomalu nesedí jak pecka, tak má dneska hned nálepku ADHD
a co si budeme povídat není to o ničem jiném než o přístupu k těm dětem hlavně ve škole, takže já osobně nejsem zastáncem nějakých medikamentů, co se do takových dětí cpou aby se utlumili ........
jinak mýmu staršímu synovi ADHD diagnostikovali pouze na základě pohovoru s ním, s náma a různými psychologickými testy v pedagogicko-psychologický poradně, kam jsme zašli mi osobně před zápisem do školy, jelikož nás zajímalo zda se dá nějak změřit jeho IQ jelikož prostě byl a je nadprůměrně inteligentní a báli sme se jak to bude v běžné škole, když se bude učit něco co dávno umí ........výsledek byl, že ano je nadprůměrně inteligentní tehdy mu bylo 6 a byl na úrovni 11-letého dítěte, jak roste tak se to vždy o rok posune, takže dnes je ve svých 7 letech na úrovni 12-letého; jeho nejoblínbenější činnost jsou sudoka a knihy o vesmíru, má neskutečný logický myšlení a bavim se snim jako s Váma
k tomu ale má i lehkou formu ADHD to znamená, že je hodně hyperaktivní a vpodstatě na zadku neposedí …tedy ted´už ano ale jen pokud běží animáček nebo hraje logický hry na Pc a všechno mu musim říkat x-krát než to udělá atd…šel do běžné školy, je ve 2.třídě, má individuální studijní plán, má dovoleno si v hodině luštit sudoka, když má hotovo a ve třídě je ve většině předmětů kromě tělocviku a hudebky nejlepší, hlavně v matice .to ho posílají i na olympiády pro vyšší třídy (loni byl jako prvńák ve třetích třídách a skončil 10.-tej ![]()
druhému našemu synovi je 6 měsíců, leze jako motorová myš
stoupá si, sedí a v postýlce pochoduje dokola (mám pocit, že Jiříka ve všem trumfuje o měsíc) ...... takže čekáme, že to bude to samé v bleděmodrym ![]()
Zakladatelko - já s těma dětma pracovala, někdy to je fakt náročný, ale můžu ti osobně říct, že jsou pořád lepší než dítko, který někam postavíš a ráno ho tam najdeš, podle mě je to normální vývoj tvojí ratolesti, vím že to není jednoduchý, ale každý dítě potřebuje pravidelnost, jak ve spaní, tak v jídle pořád to musí probíhat ve stejnou dobu, pokud zavedeš ve výchově řád, mohl by se sklidnit, udělá mu to jenom dobře, to platí pro všechny děti, z mojí zkušenosti 95% dětí který se ke mě dostaly jsou nevychovaný a zbytek byly děti s vážným ADHD, to nechci rejpat tak to podle mě, tahle diagnoza je děsně rozšířená teď ![]()
například moje dcerka je jí 8měsíců - narodila se o 5 týdnů dřív tak že bych jí je měla odečítat - bez odečtu první přetočení 3m, první plazení 5m, posadila se na 6, na 6,5 lezla, dneska mi obešla celou postel a nemyslim si že je hyper a když bude nebude mi to vadit jsem ráda že je zdravá ![]()
Brumdi -já se teda školy docela bojím…bude to s Terkou hrozně onáladě, když bude chtít tak jí pujde vše, ale běda když ne
A pak je to hodně o učitelce, jaký ona má přístup, jestli je ochotná brát ohled na jedince a nebo je to stará škola a všichni musí všechno dělat stejně - to je pak krize. A žel to jde ruku v ruce - naprůměrně inteligentní a taky trochu hyperativní. To dítě zvládne dost věcí levou zadní a pak se nudí a „zlobí“ a nechce se někdy přizpůsobit. A jak maminy píšou - okolí má jakoby rádo ty „pecky“ co sedí, nemluví a nic nedělají…to je jakoby hodný dítě - ale ono to tak není, žel to mám i v rodině i mezi kamarádkama - já bych tu pecku co jen sedí doma nechtěla ani náhodou
sice máma má veget mateřskou ale co s takovým bezemočním dítětem
![]()
a je prava jak jsem před lety četla několik knížek, tak jedna autorka přesně kritizuje dnešní punc - hyperaktivní dítě - a spíše upozornuje že jsou neaktivní rodiče a tím že mají aktivní dítě tak jsou neštastní a hned se vymýšlí termín hyperaktivní dítě - a vůbec to tak není !!!
a pak je druhá věc - rodič co dovolí dítěti vše a pak je z něj opravdu nevychované dítě - a to je rozdíl, jestli někdo je rozmazlený, může kopat do rodičů, ničit všechno co mu příjde do ruky a rodiče řeknou jen „Honzíčku to se nedělá“ a Honzík zatím stihl ublížit jiným dětem, koustnout, kopnout maminku, mrsknout nebo rozdupat hračku a tak dále a maminka jen tak umučeně vzdechne a trpí. Nejsem zastánce tělesných trestů ale jako rozmazlenýho fracka bych netolerovala ani náhodou !!!
PetkaSv píše:
z mojí zkušenosti 95% dětí který se ke mě dostaly jsou nevychovaný a zbytek byly děti s vážným ADHD, to nechci rejpat tak to podle mě, tahle diagnoza je děsně rozšířená teď
tak to je uplně přesný souhlasim .........
jak sem psala je to hlavně o tom přístupu k dětem, trpělivosti, zájmu, dodržování nějakého řádu atpod… jak doma tak ve škole, když má dobrou učitelku tak dokáže zázraky …(mám syna údajně s ADHD doma a i jako učitelka na gymplu sem s některými takovými dětmi pracovala)
renat - no právě to je ono, jak se nudí nebo zabejčí, tak to je něco, to s nim nikdo nehne
je fakt, že je to ve škole hodně o tý učitelce, my naštěstí natrefili na dobrou třídní - ale třeba u zápisu sme byly dvakrát, rok předtim si to jen vyzkoušet, to mu bylo 5 a nabízeli nám, že ho klidně vezmou o rok dřív do školy, že je dobrej když budeme chtít ..což nám přece jen přišlo brzo .....pak u klasického zápisu sme natrefili na takovou co nám nabízela odklad ! přitom byl Jiřík pomalu chytřejší než ona a to jí asi vadilo
a ve školce by se už unudil k smrti
, tak sem to řešila s ředitelkou a pak sem se zpětně dozvěděla, že ta samá učitelka zařízla syna mé kamarádky, který kvůli ní musel odejít na jinou školu ![]()
a máš pravdu, taky mi občas přijde, že některý rodiče by chtěli aby je dítě vždy poslouchalo a vůbec všeobecně ve společnosti se vyžaduje aby se držela huba a krok a když někdo z davu vyčuhuje, tak se všemožně zarazí zpátky .......bohužel dneska se individualita nepodporuje spíš naopak ![]()
a já bych doma taky pecku co kde posadim tak najdu nechtěla ![]()
Brumdi …přesně..víš co to jsou ty roky komunisku…držet hubu a krok a běda když vybočuješ
Já jsem se za poslední roky dle různých problému v životě hodně naučila - nedržet hubu a krok a hlavně co se týká lékařské péče. Jsem ze severních čech - kde asi jak známo se doktoři nepřetrhnou. máme teda super dětskýho doktora - zlatej člověk. ale užila jsem si na neurologii a kyčlích s dcerkou a měla po porodu vybočenou nohu, přístup jak za pravěku, tak jsem teda mlčeli ale našli jinýho doktora v Motole - super - z původního plánu sádrovat nohu a eventuelní operace v roce , byla sice dennodení rehabilitace a zákaz hospadla a chodítka, ale Terka chodí i běhá krásně - díky dobrýmu doktoru. Pak jsme zažili týden na jip na kapačkách - nakonec to byla jen salmonela ale původně to vypadalo na zánět mozkových blan - Terce bylo 2 roky. chudák do dneška si to pamatuje, tam se manžel už s dokorama zhádal, protože se jen čekalo a nic se nedělalo a Terka měla několik dní 40 horekčky a nešly srazit. A před rokem sjem skončila s rizikovým těhu v nemocnici - prý jen počkáme až potratím - pak 2 měsíce jsme tedy čekali jestli potratím nebo ne- hematom, krvácení, částečné odlučování placenty, když se vše v 6měsíci sklidnilo, hrozl pro změnu předčasný porod - naštěstí mám moc hodnou gynekoložku ale ty doktoři v nemocnici hnus a to už jsem byla schopná si tvrdě prosad svojí !!! Po podoru jsem měla problémy, že mi zůstala prorostlá placenta v děložní sliznici - no málem jsem umřela a hubu a krok jsem rozhodně nedržela…myslím si že moje jméno si budou pamatovat hodně dlouho - porod dobrý po porodu revize, ale ta se nepovedla, nakonec 3 revize během 2 měsíců - což byl pak už problém a já zkolabovlaa a oživaovali mě. pak jsem dala doktorovi takový céres že si mě až sestřičky dobírali - je to prý dobrý doktor ale nepříjemný, v životě by mu nikdo nic neřekl, a když jsme vám přivedli k sobě tak jsem mu tak vynadala že jsme se všichni chechtaly ![]()
Ted máme zase problémy s kyčlema s Adámkem, jeden doktor řekl že dečku dávat nemusíme , druhý mi vynadal co jsem to zanedbala, že kyčle jsou hrozný…tak na příští kontrole jsem toho doktora tak sprda..ještě nemohli najít fotky z rentgenu…tak ti můžu říct že jsem tam udělala takovou scénu že kmitali 2 sestry a doktor a venku v čekárně mi několik maminek řeklo, že to je super že se taky někdo ozval a já na ně a proč se neozvete vy - doktor každýho odbyde, jen aby měl rychle hotovo a vy mlčíte…tak prostě po tom co mám za sebou, málem nebyl na živu Adámek a málem ani já tak jak narazím na aroganci u doktora tak si to líbit nenechám !!! a rozhodně nebudu držet hubu a krok - ato jsem prosím před 15lety ve svých 18ti byla velmi stydlivá a nesmělá holčina ----ccc…ted bych se zhádala i s prezidentem - kdybych měla pravdu !!!! teda nejsem hádavá…ale zdravě asertivní - a tvrám si nasvým.
a pak se můžu divit po kom to mý dítě je ![]()
Brumdi - a máš nějakou fintu když se ti syn šprajcne??? jak ho třeba nějak motivovat nebo prostě pozitivně dostat tam kam potřebuješ??
renat - teda to jste si taky dost vytrpěli a přesně tak, já taky bejvala stydlivka, ale život mě naučil, ted´ mi i tady na e-miminu občas někdo napíše, že sem moc bojovná
.......ale my to tady nezachráníme, tohle je nešvar Čechů - všichni budou remcat v hospodě, ale nikdo nic neudělá a těch pár odvážlivců, který ano na to akorát dojedou .....
jinak na Jiříka no když byl ve vztekacím období (cca 3-4 roky), tak to bylo něco, jednou sme ho museli šoupnout i pod studenou sprchu, aby se uklidnil …pak občas zabíralo když sme mu řekla at´se jde vztekat vedle, že na tohle neni nikdo zvědavej a příjde až se uklidní a nevšímala sem si ho - jak neměl diváky, tak ho to nebavilo, no a ted´na něj nejvíc zabírá, že když takhle blbne, že má třeba tejden zákaz na počítač s tim, že když se snaží, tak se mu dny odečítaj anebo naopak přičítaj, když zlobí dál ![]()
jo a nejdůležitější je důslednost, prostě když řeknu NE, tak je to NE a třeba se postav na hlavu a naopak, když mu něco slíbim, tak to splnim i kdyby měli padat trakaře + samozřejmě tatínek to nesmí bojkotovat tedy pokud maminka zakázala, tak to platí …a ideální je pokud tohle respektujou i prarodiče (tedy slovy pedag-psych.poradny sjednocení výchovných postupů
)
jo přsně, aby neměla diváky..řeknu jí jdi do pokoje a až se uklidníš tak se vrat…byly i doby..kdy tam 30 minut hudrovala..„nebudu neudělám..já se odstěhuju jinde kde mě budu mít radši…nebudu mámu poslouchat“ - no musela jsem se držet abych tam za ní nevletěla - ale pak za mnou přišla a omluvila se – ufff někdy fakt dává zabrat.
Brumdink-to tedy koukám,jak se diagnostikuje-synovi diagnostikvali nezávisle na sobě 2neurologové,psycholog(ne v PPP), spc,psychiatr a foniatr a to nikdo z nich na základě pohovoru,ale na základě nějakých reflexů,pořádných vyšetření i EEG-oni věděli jak na to a já jen zírala-do té doby jsem ani netušila,že by syn mohl mít jakoukoliv dg. a tenkrát ná jich přišili roovnou několik-to mu byly 4r.,další 3dg.dostal v posledních 3letech,ale t už jsem tušila,že je něco špatně…jinak je syn téměř totéž, v 5ti letech byl na úrvni 12letého,ale vmžiku se dokázal proměnit v roční mimino co se hysterie týče a vlastně to umí dodnes.V 5letech řešil,kdo k nám pozval v 68.roce Rusy,dinosauři,vesmír,vše kolem Země-zemětřesení,sopky,archeologie-to je jeho,čísla zná od 2let-od 5ti násobí.IQ mu naměřili 132 u psychiatra,ale v PPP,kde mu dali IQ test a šoupli ho na chodbu,kde t dělal na kberci za asistence ostatních dětí,mu pchopitelně vyšlo jiné číslo.Tlumící léky nemáme-má antidepresiva,jelikož si dost zažil taky s otcem,co ho týral a prášky na spaní,jelikož usínal ve 23h a v 1už byl vzhůru,že viděl „stíny“.Ráno pak naprosto nepoužitelný.Občas má dny,kdy je naštvaný a celý svět.Nyní chodí do 1.třídy a uč.zatím nechce akceptovat IVP,ač t má v posudku od PPP-takže se mi syn přestal hlásit,matika ho hodně nudí-budu vyjednávat hodinu týdně ve 2.třídě,což škola umožnuje a nehlásí se,protože ho učitelka už nevyvolává.Nač mě neuroložka upozornila,že pokud mu školu někdo či něco znepříjemní,klidně si nechá sázet i přes vysoké IQ pětky-jeho vysvědčení může vypadat tak,že bude mít samé jedničky a pětku z češtiny a nikdo s ním pak nehne.Když má „amok“ a že to je opravdu amok,zavře se do pokoje a běsní o samotě,nepotřebuje diváky,ale kope klem sebe,háže věcmi,atd.Je pravda,že má kmbinaci více dg.,takže když je mu psych.ouvej,zakrývá si už i uši a boří hlavu mezi kolena.Děti ve škole se mu psmívají,že je jiný,protože mluví jak z jiného světa-neřekne paní,žena-ale madam či dáma;lni v přípravce si mě dokonce učitelky pozvaly,aby mi vyčetly,že mluví jak starej mladej,zajímají ho problémy dospělých,hračky mu nic moc neříkají…Oproti jeho vysoké inteligenci se však potýkáme s dysgrafií i dyslexií…ADHD má myslím stále více dětí díky tomu,co do sebe cpeme za sajrajty-i když u nás to bylo porodem,kdy synovi netlouklo srdíčko už 2dny před porodem,jak mělo a je jen zázrak,že to nedopadlo ještě hůř. Největší problém máme s cestováním a s pchopením okolí,já už jsem tak nějak zvyklá,akorát bčas nemám odpovědi na jeho otázky
-anonym z 9:01
anonymní - odpovídá se mi docela špatně, když nevim komu ale budiž ......taky jste si užili svý ......
…co se týká matiky tak Jiřík počítá trojciferný čísla a malou násobilku, mocniny - sranda byla v osmičce na gymplu, kde sem před MD učila matiku, tak když to měli děti na háku i když to uměli, tak sem jim říkala, že vezmu syna ssebou at´jim ukáže jak se to počítá a strčí je do kapsy a jaká to pro ně bude ostuda ![]()
...... do školy se mu moc nechce, jelikož se tam nudí, ale je fakt, že má i kamarády mezi dětma ve třídě a prostě se snažíme, aby nebyl zas tak moc jinej …ted´třeba začal chodit na florball a ping-pong, kde si vylítá tu svojí přebytečnou energii …s otázkama se snažim mu vždy odpovědět a když nevim, tak mu to řeknu, že opravdu nejsem vševědoucí a on to docela bere .....přemejšlí o všem možnym a to tak jako ani kolikrát některý dospělí …jeho dnešní hlavní otázka třeba byla zda a jak smrt bolí …no a co mu na tohle máte říct
tak sem se mu snažila vysvětlit, že jak kdy, že někdy bolí, jindy je pro člověka vysvobozením, jindy je zas tak rychlá, že to bolet nestihne atd …