Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
MHD u manželovy lokality tam je ta meziměstská, takže pořád cestování.
Děti mam na starosti já, takže jsem právě navrhla, abychom se prestěhovali, i blíž oběma prarodinám. S tím souhlasí, ale právě našel takovou díru. Samozřejmě se mu líbí i ty pozemky, ktere jsem našla sama, jen jde vidět, že nejvíc by se mu zas líbilo v te díře. Už kdysi říkal, že má rád cestování a dojíždění, to ja zase nesnáším a ví to (dojížděla jsem skoro pořád-škola, VŠ, práce), děcka by taky raději civilizaci-jak už to je vše v dochozí vzdálenosti, tak je to lepší, navíc i za pár let začnou třeba randit a chodit do klubů, tak pro ně nebude potřeba jezdit a vyzvedavat je jako taxikář?! No chlap si zvykl, ze všechno zařídím, jenže budu za chvíli nastupovat na plný úvazek, tak jsem mu řekla, že holt nebudu mít čas na rozvoz a vyzvedávání do/z kroužků, a on to dělat nebude, protože je taky v praci, takže děcka budou nějakou dobu bez kroužků. A to je chtěl ještě přihlásit do Sokola-teda nevím, asi bychom museli najmout chůvu na rozvoz nebo koho-nakonec se na Sokol z vlastní pohodlnosti vykašlal, achjo.
Jinak ohledně komunikace-pořád mu to říkám, že chci raději menší město, kde je vše (v dochozí vzdálenosti, bez jakékoli závislosti na bus/auto), než zase nějakou díru v neznámu (je tam opravdu jen ta školka a nic víc), ale je to jak se zabejčeným.
Na starosti víc kdo toho má, je taky dobrá otázka. Když to vezmu obecně - chlap chodí do práce, ženska chodí do práce + stará se o domacnost, děti, logistiku, takže ženská, tak je to u nás. Neberu v potaz, kdo vydělá víc.
Manžel je tak trochu sobec v tomto. Tak co vybrat nějaký satelit středně velkého města? Kam jezdí pravidelně a často spoje, je to třeba 15 minut od civilizace, ale zároveň je tam ta iluze vesnice? Taková forma kompromisu?
V díře jsem vyrůstal až do cca dvaceti let. Teď žiju v krajském městě a do díry už bych se nevrátil. A to tam mám barák po prarodičích. Život ve městě s sebou nese také určité kompromisy, ale pohodlí mít vše po ruce tohle bohatě vyváží. Ale samozřejmě nejideálnější varianta je to co chceš ty. Tj. Menší město. Život skoro jak na vesnici, ale s výhodami města. 👍
@Zmatka píše:
Jinak me napada promluvit si o tom, co chces ty a co konkretne se libi jemu. Trebas byste nasli misto, kde byste byli spokojeni oba (napriklad chce klid, ty mnozstvi dostupnych sluzeb - resenim je treba vesnice, ze ktere co dvacet minut jede patnact minut vlak do krajskeho mesta).
@Zmatka v podobné bydlíme právě teď, bus do města za těch 20/30min, autem podobně, tak právě proto vesnici už neeeee, i on sám uznal, že můžeme být blíž, akorát si zas zamiloval jiné podobné místo, ale libí se mu i ta moje lokalita. No budu muset trvat na svém i se všemi argumenty ohledně logistiky děti apod. Protože je fakt síla, když člověk musí třeba 3/4× během 2 týdnů dojíždět k dr., když jdou děcka nemocné, nebo 3× týdně na kroužky, to je moc-ráno odvézt do škol, pak fofrovat do práce a pak zas rychle z práce vyzvednout ze škol, pak kroužky (během nich nákup) nebo domů a pak z kroužků domů, úkoly, večeře…
@Tichošlápek píše:
Manžel je tak trochu sobec v tomto. Tak co vybrat nějaký satelit středně velkého města? Kam jezdí pravidelně a často spoje, je to třeba 15 minut od civilizace, ale zároveň je tam ta iluze vesnice? Taková forma kompromisu?
@Tichošlápek to jsem právě našla, je to na okraji toho města a pak ještě jiné v jiném městě, líbí se mu to, ale fakt se zamiloval do té díry, co našel. Fakt budu muset trvat na svém, jinak to nevidím.
@Anonymní píše:
@Tichošlápek to jsem právě našla, je to na okraji toho města a pak ještě jiné v jiném městě, líbí se mu to, ale fakt se zamiloval do té díry, co našel. Fakt budu muset trvat na svém, jinak to nevidím.
Ano, taky bych necukla. Stěhovat se z díry do díry mi teda moc smysl nedává
Zakladatelko, tak řekni ok, ale na týden si vyzkoušíme, jak to bude, když budu v práci. Rozhodneme se pak. A udělej hezký rozpis dne - kdo kdy kam vyjíždí, kdo kam kdy vozí děti a ať si to vyzkouší, jestli mu to tak vyhovuje. Možná sám změní názor.
Edit: a 100 bodů za slovo komplikátor
. S dovolením si někdy půjčím. Už jsem se hodněkrát zamýšlela, jak říct opak „problem solver“.
@Anonymní píše:
MHD u manželovy lokality tam je ta meziměstská, takže pořád cestování.
Děti mam na starosti já, takže jsem právě navrhla, abychom se prestěhovali, i blíž oběma prarodinám. S tím souhlasí, ale právě našel takovou díru. Samozřejmě se mu líbí i ty pozemky, ktere jsem našla sama, jen jde vidět, že nejvíc by se mu zas líbilo v te díře. Už kdysi říkal, že má rád cestování a dojíždění, to ja zase nesnáším a ví to (dojížděla jsem skoro pořád-škola, VŠ, práce), děcka by taky raději civilizaci-jak už to je vše v dochozí vzdálenosti, tak je to lepší, navíc i za pár let začnou třeba randit a chodit do klubů, tak pro ně nebude potřeba jezdit a vyzvedavat je jako taxikář?! No chlap si zvykl, ze všechno zařídím, jenže budu za chvíli nastupovat na plný úvazek, tak jsem mu řekla, že holt nebudu mít čas na rozvoz a vyzvedávání do/z kroužků, a on to dělat nebude, protože je taky v praci, takže děcka budou nějakou dobu bez kroužků. A to je chtěl ještě přihlásit do Sokola-teda nevím, asi bychom museli najmout chůvu na rozvoz nebo koho-nakonec se na Sokol z vlastní pohodlnosti vykašlal, achjo.
Jinak ohledně komunikace-pořád mu to říkám, že chci raději menší město, kde je vše (v dochozí vzdálenosti, bez jakékoli závislosti na bus/auto), než zase nějakou díru v neznámu (je tam opravdu jen ta školka a nic víc), ale je to jak se zabejčeným.
Na starosti víc kdo toho má, je taky dobrá otázka. Když to vezmu obecně - chlap chodí do práce, ženska chodí do práce + stará se o domacnost, děti, logistiku, takže ženská, tak je to u nás. Neberu v potaz, kdo vydělá víc.
V tom případě bych okamžitě přesunula veškeré logistické povinnosti na něj a to včetně nakupování, lékařů a kroužků a ono by ho ty roupy přešly.
Potrebuje mit pocit kontroly, zrejme, to, ze by vyhral tvuj navrh je pro nej ponizujici, on potrebuje mit pocit, ze rozhoduje a u toho ho vubec nezajimaji tvoje problemy. Proste nema tolik vyvinutou empatii k druhym. Dalsi vec je z jakeho duvodu, tech duvodu muze byt vic. Narcisista, autista a podobne. Zije se s nima hodne spatne, jsou sebestredni.
No tak tam nejvic zalezi, jak casto ty vlaky a busy jezdi, a zda do vecera. To je fakt rozdil, jestli to je dvakrat nebo petkrat do hodiny, jestli posledni bus jede v pet nebo v deset, jestli to jede patnact minut nebo ctyricet. A jestli v dane lokalite je alespon ZS, MS a aspon nejaky ten kolonial…
Sepsala bych si pozadavky, co mate oba, a pak holt cekala, nez se na necem shodnete oba. My, kdyz sme vybirali byt, tak jednoduse ho museli chtit oba, kazdy mel pravo veta.
V žádném případě bych neustoupila. To se pak vůbec nemusíte stěhovat
z bláta do louže.
Zakladatelko, neustupuj. Řeším podobnou situaci, akorát, že vzdálenost přesunu je 200km.
Zde u nás jezdí bus po 2 hodinách. O víkendech ještě před covidem nejezdilo vůbec nic. Do vedlejší vsi do školy také jezdí bus poslední rok. Takže již 8 a půl let rozvážíme oba děti. Strašně se mi ulevilo, když vloni syn oznámil, že už nechce hrát fotbal, to doprovázení na tréninky a pak víkendové zápasy už nebylo nic pro mě.
V díře zatím existuji, ale v létě již existovat nechci. Nemovitosti, co tak sleduju se pořád drží v nabídce. Jsou to takové ceny, které hned tak každý nemá ve svých zdrojích.