Výchova

Dobrý den, Dadinkamaminka,
děkuji za Váš dotaz a důvěru.
K přesnější odpovědi bych potřebovala vědět více informací o vašem rodinném zázemí, kontextu, vývoji Vašich dětí, Vaší rodiny, zda se chování prudce změnilo nebo je již roky stejné, jak se v rodině máte všichni dohromady v posledním roce, jaké vztahy mají děti ve školce a jak zvládají konflikty tam atd.
Takže odpovím trochu obecněji.
Vztahy mezi sourozenci jsou v určitém věku složité, zejména pokud jsou obě děti v předškolním věku. Někdy bojují o pozornost rodiče, který když je přetížený, nemůže vyjít vstříc a děti si frustraci mohou vybíjet mezi sebou.
Někdy se i mezi sebou dostávají do složitých situací, které prostě neumí řešit. Nám dospělákům se to může zdát řešitelné jednoduše, prostě proto, že již víme jak. Jak zastavit druhého, když mi vadí, co dělá. Co dělat, když se na mě bratr / sestra zlobí a já nevím proč, co dělat, když má druhý špatnou náladu, kdy potřebuji být sám a mít více prostoru, jak si umím říct o to co potřebuji a kdo mě doma vyslyší atd. Často přebírají vzorce z rodiny, co dělá táta / mama, když ho/jí máma /táta štve, jak spolu rodiče řeší situace, kdy každý chce něco jiného, co dělají, když jeden z nich nemá dobrou náladu atd. Děti se učí nápodobou a často přebírají vzorce, které viděly doma, ale i ve školce, na hřišti atd.
Záleží také na tom, jak hodně času věnujeme dětem, abychom jim situace, ve kterých vidíme že děti selhávají, neví si rady, nemohou si pomoci, v klidu vysvětlily, třeba se k nim i navečer vrátili a zkusili společně najít i jiné řešení. To vše vyžaduje nějakou energii a kapacitu. Pokud jsme jako rodič přetížený, energii nemáme a často sami reagujeme podrážděně na nevyřešený konflikt dětí. A tím jejich postup jen posilujeme, něco se ti nelíbí – je nutné křičet, nebo se zlobit. To ale často není řešení.
Zkuste se podívat do literatury, knihy amerického neuropsychiatra Daniel J. Siegel jsou k tomuto tématu skvělé. Jsou dobře čtivé a velmi prakticky napsané. Vřele doporučit mohu například knihu „Klidná výchova k disciplíně“ (název není podle mého názoru překladatelem úplně vhodně zvolený, ale nelekejte se, kniha je to pro rodiče výborná, s praktickým rozborem, jak s dítětem řešit konkrétní situace. Dobré jsou i „Sourozenci bez rivality“ od Adele Faber. Ale je jich jistě více.

Držím pěsti.

Zdraví
Lucie

Mgr. Lucie Machová

www.podporamaterstvi.cz