Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dala a nevyšlo to. Byla to pro mě ale velká lekce (musela jsem si hodně věcí uvědomit ve vztahu k sobě, takže jsem za tu druhou šanci vlastně i ráda, takže i rozchod byl pro mě takový pohodový).
@Silverine247 @LilyJane já právě nevím, zda mi byl schopný to odpustit. řekl mi, že na takové rozhodnutí potřebuje čas. Tomu také moc nerozumím. Nejsme spolu skoro rok, za tu dobu měl dost času si vše srovnat a uvědomit dle mého… A pokud o tom takhle musí přemýšlet, může to vůbec stát za to?
@riccius píše:
Souhlas. Když to skřípe po 3 měsících, tak je to spíš tělesná touha než citová, která probouzí potřebu návratu.
já si právě myslím, že jediná šance je začít úplně od začátku, bez výčitek, protože ten starý vztah je mrtvý. a chci aby mrtvý zůstal, jelikož ke konci nebyl hezký
@Anonymní píše:
Nepřišla jsem pro radu, ale zajímá mě, jestli ve vztahu dáváte druhé šance a popř. jak to dopadlo?my se rozešli v březnu, mou chybou, byla jsem až moc žárlivá. od té doby si každý žije svůj život, zaměřila jsem se na sebe, na to ať se tak do budoucna už nechovám, ale nikoho lepšího jsem nepoznala. Na silvestra mi ex napsal, popřál, konverzace se rozvinula a napsal mi něco jako že ke mě pořád něco cítí, ale že si potřebuje vzít čas, aby si uvědomil, jestli chce zpět do vztahu. že si na nás často vzpomněl a stýská se mu, že mě má rád, ale neví, jestli je to na vztah. já na něj nečekala, ale tím co mi řekl, jsem si uvědomila, že k němu také pořád cítím víc. pokud by přišel s tím, že to chce zkusit znovu, nevím zda je dobrý nápad souhlasit.
Jednou jsem to zkusila a byl to velký omyl. Od té doby nedávám druhou šanci ![]()
@riccius píše:
Já jsem dal, nevyšlo to, ale nelituji toho. Potřebovali jsme si ještě něco dožít. Ale já obecně nepovažuju za ztrátu času být s dobrým člověkem. I když to třeba nemá budoucnost.Obecně bych dal druhou šanci když: tam jsou ještě city a současně - pominuly důvody, které vedly k rozchodu.
Tohle je ta důležitá část, kdy to má smysl.
Jinak já dřív další šanci, dokonce opakovaně, dala. Nedá se říct, že toho lituju, v tu chvíli se to zdálo jako dobrý nápad, ale nakonec to doživotní stejně nebylo.
Dnes už bych byla rezolutnější - pokud máš, drahý, potřebu se chovat tak, že je to společně k nežití, jdi od toho a netrap mě ani sebe. Život není věčný.
@Anonymní píše:
@Mishelina opakovaly se stejné problémy?
U nás ano.
@Anonymní píše:
já si právě myslím, že jediná šance je začít úplně od začátku, bez výčitek, protože ten starý vztah je mrtvý. a chci aby mrtvý zůstal, jelikož ke konci nebyl hezký
Nikdy se nemůžeš odstřihnout od minulosti. Na základě proziteho už jinak reagujes. Mě muž odpustil, ale změnilo to jeho i me. Není špatná terapie - buď párová nebo i jen pro tebe. Ale nezní mi to jako perspektivní vztah. Chybí mi tam takový ten zápal: “stojís mi za to trochu zabojovat, zkusíme to spolu?”
@Anonymní píše:
já si právě myslím, že jediná šance je začít úplně od začátku, bez výčitek, protože ten starý vztah je mrtvý. a chci aby mrtvý zůstal, jelikož ke konci nebyl hezký
Já si to nedokážu představit. A tím pádem zastávám opačný názor. Naopak se musí to, co bylo špatně rozebrat, vysvětlit si postoje, omluvit se tam, kde omluva má být a poučit se z chyb. (Samozřejmě myslím oba).
Rozešli jsme se z mé iniciativy po roce vztahu kvůli nějakým neshodám a vydrželo nám to pár probrečených dní, možná něco přes týden nebo max 2. Bylo nám 19. Pak jsme se od sebe už nehnuli a dnes jsme už pár let manželé a máme děti.
@Anonymní píše:
já si právě myslím, že jediná šance je začít úplně od začátku, bez výčitek, protože ten starý vztah je mrtvý. a chci aby mrtvý zůstal, jelikož ke konci nebyl hezký
Tohle, ale právě nejde.
Můžete být spolu bez výčitek, ale co se mezi vámi stalo se už vymazat nedá.
@Anonymní píše:
@Silverine247 @LilyJane já právě nevím, zda mi byl schopný to odpustit. řekl mi, že na takové rozhodnutí potřebuje čas. Tomu také moc nerozumím. Nejsme spolu skoro rok, za tu dobu měl dost času si vše srovnat a uvědomit dle mého… A pokud o tom takhle musí přemýšlet, může to vůbec stát za to?
Rok je dle meho nazoru dost dlouha doba si ujasnit, zda bez nekoho nemuzu zit. A to, jestli je schopny ti odpustit - jsi si jista, ze vztah zkrachoval jen na tom, cos ty udelala spatne? Ona je totiz malokdy chyba jen na jedne strane a takove to „nevim, jestli ti jeste nekdy muzu verit, ze se nebudes chovat stejne“ mi trochu zavani manipulaci te dostat do podrizene pozice, ze jsi to jen ty, kdo by se mel snazit, z cehoz pro nej muzou vyplyvat urcite vyhody…
Takze pozor na to s tim sypanim si popela na hlavu. Kdyz ti rekl, ze nevi, jestli to s tebou je jeste na vztah, ptala ses ho co byste pro to teoreticky mohli udelat to rozseknout, zda ano nebo ne?
Ahoj, za mě záleží, jak k druhé šanci přistupujeme. Nelze se chovat stejně jako předtím. Musí přijít nějaká změna, která do vztahu přinese novou energii. Žárlivost vztahy ničí a ještě rychleji, pokud je oprávněná.
Já šanci dal a zatím nelituji. Osobně si myslím, že druhou šanci chápeme každý trochu jinak. Je to šance přistupovat k věcem trochu jinak. Pochopit, co tomu druhému skutečně chybí, ale i to, co chci od vztahu já. Svým způsobem je to nejhlubší komunikace ve vztahu, které se dost lidí vyhýbá, neboť i my kolikrát nevíme, co chceme.