Dospívání

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Ilka1

2.2.05 20:51

načítám...

Dospívání

Ahoj holky, chtěla bych se o něčem poradit. Mám doma 10,5 letou dceru, která se začíná pomalu měnit z dítěte na slečnu. Začínají jí růst prsa, chloupky a začíná se měnit i její chování. A zde sídlí má otázka. Jak moc přísně vést výchovu dospívající dívky? Do teď byla zvyklá mi hlásit každý důvod odchodu z bytu, ale v poslední době mám pocit, jako bych jí tím moc omezovala. Nechce už se mnou sdílet své pocity z úspěchu a neúspěchu. Nevím, k čemu všemu jí můžu a nemůžu nutit, abych neublížila její dušičce.

Díky za rady Ilka

načítám...
Citovat
Zmínit

Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:

Kimmi

2.2.05 21:45

načítám...

Ahoj Ilko,
já jsem v podobné situaci, ale dvojnásobně, slečny 11 a 13. Na čem rozhodně trvám a co budu chtít vědět ještě hodně dlouho, to je kam jdou a kdy se vrátí. Jinak se s tím člověk musí smířit, že už mají svá tajemství, lásky… a že se se vším mámě nesvěří. Snažím se s nimi mluvit o tom jak se měly, co dělaly každý den, někdy jsou sdílné a někdy ne. No je to citlivé období, ale pro mne jsou to stále ještě děti, i když se po nich už může chtít nějaká ta zodpovědnost :wink: No, bylo by to na dlouhou diskusi, viď :?: Kimmi

načítám...
Citovat
Zmínit

stefinka

2304

3.2.05 08:56

načítám...

Ahoj Ilko,
mám to za sebou tak můžu potvrdit, chtěla jsem vědět kdy a s kým jdou, domlouvali jsme se kdy se vrátí. Dala jsem jim hodně volnosti, odvděčili se důvěrou. Zavedli jsme jednání jako mezi dospělými. Jestli máte dobrý vztah, ona se bude chodit svěřovat, když to bude potřebovat. Jedna holka byla pohodovka, u druhé byl problém s hygienou, oblékáním, klackováním, hubatěním … když to bylo nejhorší šla na střední školu. Bydlení a živobytí pouze za určený obnos a víkendové návštěvy ji dost srovnaly bez toho aby nás to navzájem bolelo. Dokonce říká, že ta moje důvěra byla zavazující, tak se sama snažila mě nezklamat.
No, vlastně ti výchova skončila, v praxi budeš sledovat výsledky :wink: .
Ach jojo, mě to čeká ještě jednou. Je to jak s porodem. Bolest zapomenuta, dítě se narodilo do nové etapy. Přeju ti co nejhladší přerod tvé dcerky v krásnou sebevědomou ženu. Stefinka

načítám...
Citovat
Zmínit

Ilka1

3.2.05 17:27

načítám...

Díky za vlastní zkušenosti.
U mě je ta zkušenost zatím taková, že čím více jí dám volnosti, tím rozmazleněji se chová a to je nepřípustné. Zatím asi nedosáhla té hranice, kdy dokáže převzít svou výchovu do svých rukou. Přestože odemne jistou svobodu a důvěru vyžaduje, nedokáže s ní správně naložit. Asi nastal ten správný čas jí to naučit , ale nebude to lehké.

Ilka

načítám...
Citovat
Zmínit

stefinka

2304

3.2.05 19:05

načítám...

Ono to jednoduché není pro nikoho. S holkama jsem zacházela tak jak jsem si pamatovala, že jsem chtěla, aby bylo zacházeno se mnou. Samozřejmě jsem nějakou dobu byla pro ně naprosto nemožná, naštěstí matky jejich kamarádek byly asi horší jak já Byly chvíle, kdy bych zvlášť tu mladší roztrhla, na ni nezabíralo nic. Ani pár pohlavků. Štírka Nějaká univerzální rada není, jen kopec trpělivosti pro mámu a aspoň jedny náhradní nervy.
Co myslíš tím, že se chová rozmazleně? Teda jestli můžu být tak zvědavá. Stefinka

načítám...
Citovat
Zmínit

Ilka1

4.2.05 09:15

načítám...

Rozmazlené chování se u ní projevuje tak, že si dělá co chce i přes mé domluvy a následné zákazy. Také si začíná myslet, že když si pískne, tak bude po jejím včetně kupování jakýchkoliv věcí a jídla.

Ilka

načítám...
Citovat
Zmínit

stefinka

2304

4.2.05 10:04

načítám...

Joj tak to je puberta jak vyšitá. Už tak brzy. My jsme měli dohodu, dělali určité práce (no dost se to smrsklo na nejnutnější) a byly určité mantinely kam už nesměly, jenže ta Štírka to na mě zkoušela pořád. Zabíralo jedině to, že jsme ji nepustili za zábavou. Naštěstí jí nenapadlo utíkat. Když bylo nejhůř a nešlo to vydejchat, dostala i pár na hřbet, což mě potom bolela ruka, ona se zatvářila jen nasupeně a já si v závěru nadávala, že mě to jenom štve a mě bolí ruka. Trochu vítr měla z otčíma. Ten má přirozenou autoritu. Taky mu párkrát tedy vmetla, že není jejich táta a podobně, ale to jsem ji vždycky setřela, že není, ale na rozdíl od jejich otce se stará. Starší pochopila rychle, že když si splní svoje povinnosti a chová se slušně, tak není problém s volností. Jestli máte s manželem jednotný postup, tak by to mohla po nějaké době i přijmout. Taky pokoj - kapitolka sama pro sebe. teprve nyní to tam vypadá jako u lidí. Když už toho bylo na mě moc, prostě jsem ty dveře přestala otvírat a zlobila se jen když ten bordel začal přetékat do ostatních mstností. Nikoli bez boje. S věcma jsme si taky užili, furt frfňání, že má starý mobil, nemá pořádný boty, ta bunda je příšerná … do teď nenosí všechno z toho, co si sama vybere. Např. je mráz, ale bundu nemá na sobě, ale ve skříni. Už na to kašlu, je dospělá, tak ať si klidně nastydne, když myslí. Když byla doma, kolikrát jsme se dohadovali v předsíni, donutila jsem ji vždycky vzít si bundu, čepici a rukavice. Co s tím udělala za rohem je jiná věc. No jéje, to bych si vzpomněla na zážitků … už se těším jak budu jejím dětem vyprávět co byla maminka za číslo :lol: . To budou sticha jak pěny. Ty nervy náhradní teda pořiď dvoje :wink: .
Nyní mají holky spíše vztahové problémy nebo si myslí, že je mají … to je pro mě bolestnější než celá puberta. V tom jim nepomůžu, můžu se jen modlit, aby nekáply na nějakého blbce. Stefinka

načítám...
Citovat
Zmínit

Ilka1

4.2.05 10:44

načítám...

Díky za postřehy.
Já jsem teď postavená do situace, kdy hodně vážím svá slova, aby byla jak výchovná, tak i neubližující. Právě protože jsme na začátku toho období, vymýšlím pravidla, která nám to oběma usnadní. Vendula má sice taky přirozenou autoritu k manželovi, ale ten není doma ještě více než já (prac. doba od 8 do 17 a u něj do 18-19), takže se příliš nepodílí na tom nejdůležitějším. Zatím máme hodně problémů vyřešených zaneprázdněností v kroužkách (tancování, Skaut, výtvrarka, Sokol), ale přece to nestačí.
Jediné, s čím zatím nemáme problémy (ťuky ťuk) je uklízení vlastního pokoje. To spíše naopak, pořád nás peskuje, že nestíháme uklízet v ostatních místnostech, ať se podíváme na její pokoj jak je krásný. Občas to leze strašně na nervy. Však si umíš představit, co jí na to můžu odpovídat.
Co se týče mobilu a televize, jsem toho názoru, že to nepotřebuje. Když si potřebuje zavolat, tak stačí říct a když se chce dívat na telku, musíme se dohodnout (v maličkém 2+1 jde vždy o dohody, abychom se navzájem nerušili). Občas nás to stojí hodně energie při vyměňování názorů, ale to jsem zase na začátku.

Ilka