Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj všem,
mám několik dotazů ohledně batolete (mám 1 dítě, takže se omlouvám za některé trapné dotazy).
Díky všem za odpovědi, rady a postřehy. Mějte hezký den.
Já nechápu, proč se tak velkému prckovi říká batole..si vždycky představím ročního prcka lozícího po čtyřech
Jinak má naše malá zatím dva, tak nevím jestli ti odpovědi k něčemu budou, ale jídelníček je stejný jako náš, s dětma si hraje, hračky zatím půjčuje, bez plenek je od cca 20 měsíců… Ale vše to bude dítě od dítěte ![]()
1. zazpivat cast pisnicky, basnicky, naji se sam, rekne si o jidlo a dokaze ai vybrat. nechce se oblekat, takze to neumi. obouvani jakbysmet. maluje, jezdi na odrazecim kole a celkem dobre mluvi.jo a pozdravi, kdyz pozdravim ja.
2. snidane jogurt, svacina ovoce mebo namazany rohlik pomaz. maslem a zeleninou, obed maso a zelenina a brambory nebo jina priloha. nikdy nic sladkeho k obedu, svacina ovoce nebo zelenina a vecere chleba s necim-rybickova pomazanka, lucina, vejce, zelenina. k tomu vetsinoi jogurtove napoje
3. ne
4. pujcuje jen, kdyz ocekava, ze si s nim bude nekdo hrat
5. k tomu musi dozrat.my - 2.5 roku a prisel k tomu ze dne na den. behal bez pleny a curat si dosel sam, pokud mel plenu, tak udelal do ni.pak asi pochopil, ze mu je ta plena neprijemna. starsi syn se odplenkoval snad mesic pred skolkou.
@alimdul Dcera ve 2,5letech se uměla sama najíst, byla bez plen, velmi málo mluvila, neuměla se obléknout, taky se často vztekala, s dětmi si hraje moc ráda, ale o hračky se nedělí. Byla a je v jídle extrémě vybíravá, jídelníček tudíž nemá cenu psát. Každé dítě je originál, nedá se srovnávat ![]()
1. začal teprve mluvit, naučil se sám spát ve své posteli, vylezl na dětskou horolezeckou stěnu, ušel dva kilometry, jedl příborem u stolu, maloval hodně, vybral si co chce k jídlu, jakou knížku chce číst
2. Sežral na co přišel - olivy, kyselé okurky, ryby, sýry, šunku, vajíčka, veškerou zeleninu a ovoce - věčně hladový
3. největší vztekloun jsem já a svou pozici si pevně držím. Jak začal být vzteklý byla jsem tisíckrát vzteklejší takže si to brzy rozmyslel.
4. Hrál si hodně s ostatními a majetnický nikdy nebyl takže půjčování nebylo nikdy problém
5. Vždy když se stala nehoda upozornila jsem ho že má jít na nočník a přišel na to sám ze dne na den. Najednou si sednul na nočník a bylo po plínách. Vysazování neexistovalo - odmítal to. Prostě k tomu sám dozrál.
Zdravím, mám dceru 2 roky a 4 měsíce.
1. Celkem plynule mluví, akorát občas plete oblékne se včetně bot (celkem se jí i daří neplést levou pravou), zná pár říkanek a písniček, ráda tancuje, napodobuje mě při cvičení (střecha, dřepy a podobně) - fakt sranda
Kreslí obličeje, občas jim přidělá končetiny (tělo ale zatím ne). Umí pár slovíček anglicky. Naprosto jí ale nejde samostatné jezení z talířku, špatně nabírá lžičí - vše vyklápí na sebe. Pít z hrnečku umí, ale často se pobryndá. Celkově má k jídlu dost negativní vztah.
2.
Snídaně: jogurt nebo kaše, případně pečivo, sýr. Zeleninu striktně odmítá, z ovoce jen banány, jahody a víno.
Svačina dopoledne: nějaké to ovoce, ovocná přesnídávka, piškoty, sušené ovoce (hlavně v zimě), případně na co narazíme cestou (obvykle nějaké pečivo)
Oběd: Top polívky - vývar, rajská, hrachová s houtičkami. A na druhé nejčastěji maso, zelenina a příloha. Z omáček jí jen rajskou. Nejoblíbenější příloha - těstoviny. Jednou nebo dvakrát týdně dáme vajíčko.
Svačina odopledne: podobně jako odpoledne
Večeře: Těstoviny s nějakou zeleninou, lehký salát, míchaná vajíčka, polívka, tousty…
3. Ano, hysteráky jsou na denním pořádku. Vyjmenuju činnosti, kde je 100% záruka hysteráku - koupání, mytí vlasů (hysterák na druhou), odchod domů z venku, vrácení půjčené hračky, převlékání z oblíbeného oblečení, odchod do postele, návštěva doktora, zkoušení oblečení nebo bot v obchodě. Dále když na ni sahá jakákoliv cizí osoba. To je konec.
4. Hraje si, ale zatím se až tak nezapojuje do her s ostatními. Své hračky většinou půjčí bez problému - je až taková „mouchy snězte si mě“. Ovšem když si něco půjčí ona a má to vrátit, tak je průšvih. Nějaké větší interakce s dětma tam zatím moc nepozoruju. Na děti se těší, zná jejich jména, často je napodobuje a doma pak říká, co s dětmi dělala.
5.Odplenkovala jsem na x-tý pokus. No ona se vlastně odplenkovala sama. Když jsem okolo 2. roku zkoušela vzít plíny, měla jsem permanentně louže po celém bytě. Odmítala nočník i záchod. Pak jednoho dne prostě řekla, že chce chodit na záchod jako máma a bylo. Teď máme plínu ještě většinou na spaní, přes den chodíme na malou na záchod a na velkou na nočník. Jo a motivace byla také to, že za každý nočníkový nebo záchodový úspěch si nalepí nálepku na skříň.
![]()
1. mluví ve větách, jí sám lžičkou, lžící a vidličkou, chodí za ruku ze schodů, umí sjet skluzavku, seskočí z obrubníku, uklízí hračky (když se mu chce), pije z hrnečku, nasadí si čepici, nasadí a sundá si boty (zapne suchý zip).
2.jí stejné věci jako my dospělí, ale málo solené, kořeněné vůbec, nejí čokoládu ani bonbony
3.chce vše dělat sám (dle možností ho nechám), když nevyhovím, má vztek
4.hraje si spíš vedle ostatních dětí, rád pozoruje, co dělají starší děti. Hračky půjčuje když se mu chce (nenutím ho do toho)
5.nosí tréninkové kalhotky, nehody se stávají
Mám tedy holčičku
1.Umí se najíst, napít, zvládá všechny atrakce na dětském hřišti, sejde sama ze schodů a do schodů, jezdí na kole s kolečky, na odrážedle, ujde max. 5 km
2. jí to co my a její starší brácha
3.občas se vzteká, ale proti staršímu bráchovi je to jen hooodně slabý odvar
4. hraje si jinými dětmi, je zvyklá od staršího, hraje si i sama se stejně starým bratrancem, hračky půjčuje, když chce, nenutíme
5.bez plenky je od 21 měsíců, ale starší se naučil až ve 2 a 7 měsících, takže myslím, že je to ok
Ahojky.
Mám dcerku, které je přesně 2,5 a beru ji úplně normálně jako dítě.
Jí stejně, jako jíme my (=co uvařím, ke sváčám se domluvíme, co je v nabídce, co by si dala…nebo jí prostě něco přinesu/vyndám z batohu, když jsme venku a řeknu, že si teď sedneme a jdem se nasvačit). Když nevím, co vařit k obědu nebo večeři, tak se jí prostě zeptám, na co má chuť (většinou tedy odpoví, že kuskus, bulgur nebo vajíčka
).
Když jdeme ven a já chci něco zařídit v okolí, tak se prostě domluvíme, kam půjdeme nejdřív, co potřebuju zařídit a ona si řekne, kam by zas po cestě chtěla ona…když to není úplně ujetý a nesplnitelný, tak se prostě dohodneme
.
Mluví úplně normálně - zajímá se o věci okolo - ptá se mě třeba, co mám ráda k jídlu, kam dneska půjdeme, jestli může chodit do školky…obecně má teď období, kdy se dost zajímá o názory a myšlenky druhých („Maminko chceš si číst tuhle, nebo tamtu knížku?“, „Táto zdál se ti sen?“ apod.).
Hračky půjčuje stejně starým dětem vesměs nerada. Tam jí pomáhá se opět předem domluvit, že jdeme třeba na písek a tam si děti hračky půjčují a ať s sebou teda vezme i nějaké, které půjčíme i ostatním…S dětmi si ráda povídá (tuhle s kamarádky dcerkou rozvíjely roztomilou debatu na téma, jestli je ten bonbón fakt bonbón, nebo žvýkačka, protože „žvýkačku nemůžeme - jsme ještě malinký“ ![]()
Vztekání už jí (snad - ťuk, ťuk) přechází. Už se začíná trošku krotit a sama ohodnotí, že „Přišel vztek…ale už dobrý-už je pryč…“ ![]()
Na záchod chodí od 2 let (nočník jsme zavedli v 1,5 roce… nějak se ale nechytl
) - nočník teda nějak přeskočila… přišlo to samo - prostě pochopila, že se čůrá na záchod, neboť to tak dělají i ostatní a tak to začala dělat taky…
Takže prostě normální dítě…baví ji momentálně nejvíc puzzle, malovat vodovkama, vyrábět z modelíny, ráchat figurky ve vodě, stavět lego, obecně dost hry s figurkami zvířátek a postavičkami…léčit plyšáky (má takový ten dětský doktorský kufřík - bohužel jsme dost často pacienti i my a to pak tou stříkačkou, když nám ji násilně tlačí do zad, dost bolí
)…není tedy moc na „sport“ - nebaví jí až tak běhat, lézt, skákat, odrážedlo, koloběžka… je spíš klidnější…
Asi jsem flegmouš, ale v tomhle věku už bych asi neporovnávala (a to mám také první dítě, takže z hlediska zkušeností vím také prdlajs)… tady už se asi spíš projevuje individuální povaha, než unifikovaný vývoj a jeho fáze… bych řekla já… ![]()
Naše dcera začala mluvit až před třetím rokem - nedávno - do té doby to byla hrůza a byla jsem z toho nervózní, i okolí mě stresovalo. Teď se hodně rozmluvila během dvou měsíců a skoro je to už srovnatelné s těmi, co mluvili dříve. Taky se hodně vztekala a teď se vzteká méně, asi na tom něco bude, že to dítě štve, že se nedokáže vyjádřit. Plenky u nás šly celkem lehce kolem druhého roku ze dne na den bez dalších nehod, ale spousta maminek v mém okolí, které neřešily mluvení, řešily zas ty plínky a pak se to zlomilo stejně náhle, jako to naše mluvení… Bývala bych před půl rokem ráda slyšela povzbuzení, že to bude časem v pohodě, všichni mluví o úspěších svých dětí, tak snad vás to povzbudí, že se to poddá…
Syn ve 2,5 letech:
1. Uměl se kompletně svléknout a s menší dopomocí i obléknout a obout. Sám jíst nechtěl, ale pokud musel tak se najedl lžící. Hodně si hrál s různýma vkládačkama, vláčkama a kolejema a autama. Moc nemluvil, ale hodně komunikoval např. gesty. Uměl usínat sám. A naprosto vzorně chodil na nočník a wc. Miloval hřiště a dělání bábovek, všude vylezl a jezdil už půl roku na odrážedle. Uměl poprosit a poděkovat (sám od sebe) a věděl že se přechází na zelenou a rozhlížel se na přechodu.
2. Jedl co jsem mu dala, někdy to co jsme měli my (pokud to bylo vhodné) někdy měl svoje „nemastné a neslané“. Zeleninu a ovoce jedl vždy všechnu na tuny. Téměř neznal sladkosti.
3. Vztekal se a snažil se projevovat svou vůli, ale tak nějak v rámci věku, nic hrozného.
4. Děti ho moc nebrali, víc si vyhrál s babičkama. Hračky půjčoval po cílené domluvě, ale byl v té době hodně majetnický.
5. Bez plenky byl už od cca roku a půl, kdy běhal nahatý doma a pak v necelých dvou (přes léto) se to stabilizovalo a zafixoval si, že se do pleny nečůrá. Prostě tak nějak pozvolna, měl dost nehod, ale postupně se to zlepšovalo a zlepšovalo.
První syn
1. Mluvil ve větách, znal básničky, písničky, chodil pěšky a ušel klidně 5 km, jezdil na odrazedle, oblékl se, svlékl se, obul se, najedl se, pil z hrnku, neměl dudlík, skládal puzzle, hrál si s Duplem.
2. Nejedl nic. Jen pil. Trvalo to rok. Dávala jsem mu běžné jídlo.
3. Občas se vztekl, ale dalo se mu toho hodně vysvětlit. Venku se vztekl jen 1×.
4. O hračky se dělil jak kdy a jak s kým, ale v té době už začínal chápat, že je lepší se občas podělit.
5. Pliny neměl pres den od 19 měsíců. Pochopil to velice rychld
Druhý syn aktuálně mu jsou 3, od té doby udělal minimalni pokrok.
1. Nemluvil a nemluví dodnes, pil z láhve, najedl se (ale je jak cune a pod nim podestýlka, u jídla dělá blbosti), rád četl knihy, hrál si s auty, jezdil na plastové motorce. Měl dudlik, Ukazoval palcem… Neoblekl se, svekl se - ale jen kdyz chtěl on a jen do naha.
2. Jedl stejne jako my. Ovoce a zeleninu jedl a dodnes ji ve velkém. Je to vdecny strávník.
3. Vztekal se hodne. Občas přitom ublížil sobě nebo ostatnim. Dodnes je to vztekloun. Dneska hodinu jecel, že nechce pláštěnku.
4. O hračky se rval a nechtěl se delit. To se trochu lepší, ale je to křehká rovnováha. Děti ve 2,5 letech ignoroval. Teď je to lepší, ale vybírá si.
5. Nočník jsem zkousela od 18 měsíců a pochopil ve 25 měsících. Na noc ma plinu dodnes. Chápe, ale pořád mívá nehody. Nesmim ho tlačit a kdyz to na něj přijde, vytahne pindu a cura - dneska uprostřed křižovatky do kanálu a pak ocural plot, když jsme šli domů že školky. Kdyz mu v tom braním, počura se.
Jak vidíš 2 děti, stejné geny a jsou úplně jiní. Nesrovnavej ![]()
@ZuzaMi batole je dite od 1 do 3 let.
Tak náš si s dětmi nehraje, nevyhledává je, stejně jako cizí lidi. buď se jich bojí, nebo je jen z větší vzdálenosti pozoruje.Co umí?-napočítat do 10, teĎ začíná přicházet na chuť učit se básničky, je dost šikovný např. v tom něco sám vymyslet a sestavit. máme takovou dost univerzální stavebnici, ze které se při troše fantazie dá postavit cokoliv, a malého baví už asi od roku. Teď u nás začínají otázky-co to je, proč je to takové a makové, na co je to, atd., a to v takové míře, že se musím smát. vztekloun je to taky.jak si něco usmyslí-např. dát věc do kufru autíčka, když ta věc je větší než kufr v tom autě, a ono to nejde, prostě nevysvětlíš, že to nejde a proč to nejde, nemá to smysl, prostě on to tak chce, tak to tak musí jít. vše chce dělat sám, jak on říká:Míša sám. Nočník jsme absolutne do 2 let neřešili, nechtěl si na něj ani sednout, až letos zjara jsem sebrala jeden den plínky a řekla, že od teď bude čůrat a kakat do nočníku. zezačátku pomohly jako úplatek samolepky za každé vyčůrání, abych ho na nočníku udržela. do 2 týdnů to byl suverén(už bez samolepek).ale stále se bál záchou, i na něj jen vejít. teď už asi 3 týdny najednou sám čůrá do záchodu ve stoje, bobky s nástavcem, sám splachuje, i když i přitom zacpává jedno ucho, ale zkrátka musí spláchnout Míša sám
.
Jo a ještě jeho jídelníček-to samé co my. K snídani pečivo s něčím, sváča většinou ovoce, oběd jako my, odpolední svačina většinou jogurt, k tomu ještě ovoce, večeře-kaše, pečivo, jogurt…